Xaveer de Geyter přednášel v ČR

28.4.2005 18:30 - Veletržní palác v Praze
29.4.2005 13:00 - aula FA VUT v Brně

Publisher
Jan Kratochvíl
29.05.2005 21:20
Lectures

Xaveer De Geyter

28. a 29. dubna se uskutečnily dvě přednášky belgického architekta Xaveera de Geytera. Jeho první přednáška byla pokračováním přednáškového cyklu Archiechos, pořádaného společností Philips a Centrem architektury. Druhá přednáška se uskutečnila v Brně a údajně suplovala pravidelnou přednášku světového architekta konanou během stavebního veletrhu IBF (loni byl v Brně Neutelings, v minulých letech např. Zumthor, Bruder nebo Beel). Xaveer de Geyter působí v belgickém Gentu, kde se také nachází fakulta architektury, s níž má brněnská FA družbu. De Geyter je navíc obdivovatelem Miese van der Rohe, takže důvodů pro zopakování přednášky v Brně bylo více než dost.
Díky Philipsu zavítal do Prahy v prvním dějství Archiechos vedoucí Generace "Vanpojntzírou" Winy Maas z MVRDV. Pokud by chtěl Philips zvyšovat kvalitu přednášek, musel by pozvat alespoň Rema Koolhaase, u nějž se de Geyter vyučil architektem. Laťka byla ale nasazena příliš vysoko, a tak jsme se museli spokojit s Removým žákem. Toto označení je na místě, poněvadž de Geyter během 10 let v OMA nasál její atmosféru a i jeho současné práce z proudu "omaismu" nevybočují.
Během přednášky jsem prožíval nekončící deja vu, poněvadž jsem si předchozí večer přečetl zápis z přednášky Xaveera de Geytera na Berlage Institutu ze dne 20. 5. 2003 (!!!), který má Adam Gebrian ve svém sborníku 29+3. Kromě soutěžního projektu na pařížské "břicho" Les Halles neukázal de Geyter nic zásadnějšího než o dva roky dříve v Rotterdamu. Přednášku zahájil urbanistickým projektem do Bruselu, kde by mělo vyrůst nové nádraží. Velkorysé zastavění severní části od centra věžovými domy a vůbec celkové pojetí poukazovalo na školení v OMA respektive v Corbusiérově vizi urbanismu, o jejímž směřování do pekel se svět přesvědčil v 2. polovině 20. století, kdy se ji pokoušeli urbanisté aplikovat. Urbanismus je skutečně největší slabinou OMA respektive de Geytera. Kromě Bruselu se to ukázalo i na realizaci bytových domů do Bredy. Celkový urbanistický koncept z monitoru OMA založený na konceptu "shake it and leave it" je velkorysý při pohledu z letadla, avšak při pozemním vnímání nekomunikujících solitérů v parku to skutečně není nic osvěžujícího. De Geyterovy bytovky jsou sexy, o čemž svědčí jejich nominace na Cenu Miese van der Rohe. Obsahují spekulativní prvek diagonálního nosného "gridu", který spíše plní vizuální funkci než statickou. Každopádně obytný prostor jednotlivých bytů je vynikající a i koncept odlišných fasád bytových věží je zajímavý. Z bytovek v Bredě začínám mít pocit, že se naše kultura amerikanizuje. Chodník ustupuje do pozadí a na významu stoupá přístupová komunikace pro automobil.
Tento motiv má už i Corbusiérova vila Savoye, z níž hodně koncepčně těží i de Geyterova vila v Belgii, kvůli které odešel architekt z OMA. Objekt garáže je zde umístěn na střeše a bydlení pod ním. Do hmoty domu jsou vyřezána atria a patia, která prosluňují a provzdušňují obytné prostředí. V této vile se jasně projevuje vliv Miese a Le Corbusiéra.
Velmi zajímavý projekt, alespoň co se zadání týče, představuje rozšíření monackého knížectví. Monako je v podstatě rodinná firma, která daňovou politikou zve boháče a protože boháči potřebují prostor, Monako se musí rozvíjet a rozrůstat. V případě jednoho z nejmenších států světa to vypadá jako problém, ale právě tato extrémní zadání rozvíjejí myšlení architektů a přinášejí zajímavá řešení - např. Berlínská zeď, Nizozemské poldry nebo Hong Kong. Mám rád tyto anomálie, poněvadž mohou přinést řešení, která by se v normálních podmínkách jen stěží nabízela a pravděpodobně nikdy nevznikla. De Geyter nabídl čtyři přístupy k rozvoji - poloostrov, 2 poloostrovy, ostrov a smetí v moři. Na tento projekt jsem byl hodně zvědavý a nezklamal mě. Kéž by bylo více takových zadání a klientů!
De Geyter představil ještě další projekty, které mi s odstupem času nezůstaly v paměti, nicméně nebylo to nic světoborného. Snad kromě pařížských Les Halles, které ale stejně asi více vymýšlela OMA (dle předchůdců s šikmými fasádami, které de Geyter v rukávu nemá). Trošku mne zamrzelo, že zatímco se Xaveer de Geyter holedbal tím, že se mu právě staví 8 nebo 12 staveb, ani jednu nepředvedl. Na přednášce bylo znát trošku esence z OMA, ale Rem to zdaleka nebyl. Avšak poděkujme Philipsu za každou kapku světové architektury, která nám svlaží hrdla. Nechme se překvapit, koho nám naservíruje Philips příště. Pokud bude Philips sledovat sinusoidu známou z elektrotechniky, máme šanci těšit se na výbornou přednášku. Podle mého názoru de Geyter přednášku podcenil. Díky Adamovi o tom víme a můžeme si trošku připadat jako barbarský východ, pro který se nemusí připravovat speciální přednáška. Snad dostal Philips slevu za opakování. Chápu, že i hudební skupiny obráží s jedním programem několik měst, ale odstup dvou let by si již žádal vydání "nového alba". Každopádně díky Philipsu za zkušenost a následný raut.
Jan Kratochvíl
> www.xdga.be

O společnosti Royal Philips Electronics
Royal Philips Electronics, Holandsko (NYSE: PHG, AEX: PHI) je jednou z největších elektronických společností na světě a největší elektronickou společností v Evropě s obratem 30,3 miliard EUR v roce 2004. S aktivitami ve třech vzájemně propojených oborech - péče o zdraví, životní styl a technologie, a se 161 500 zaměstnanci ve více než 60 zemích světa, zaujímá Philips světovou vedoucí pozici v oblasti lékařských systémů pro diagnostické zobrazování a monitorování pacientů, barevných televizorů, elektrických holicích strojků, osvětlení a vývoje polovodičových řešení. Informace o společnosti Philips jsou k dispozici na www.philips.com/newscenter.
0 comments
add comment

Related articles