Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Šlapeta picture
Lubomír Šlapeta
* 09.12.1908 - Místek, Česká republika
† 11.04.1983 - Olomouc, Česká republika

Biografie
Narodil se v Místku (dnes Frýdek-Místek). V letech 1914-18 zde navštěvoval českou obecnou školu a 1918-23 studoval společně se svým bratrem - dvojčetem na místeckém českém reálném gymnáziu. Studia však nedokončili a roku 1923 odešli na Odbornou školu stavitelskou do Brna. Stupňující se zájem o aktuální dění na poli moderní architektury přivedl Lubomíra k pravidelným návštěvám brněnského Klubu architektů, z jehož iniciativy se uskutečnil přednáškový cyklus Za novou architekturu. V průběhu roku 1925 v jeho rámci v Brně přednášely přední osobnosti evropské i české architektury (J. J. P. Oud, W. Gropius, Le Corbusier, A. Ozenfant, A. Loos).
Po maturitě v roce 1927 nastoupil na doporučení prof. Jaroslava Syřiště k pobočce stavební firmy V. Nekvasila, u níž byl zaměstnán od 11. července 1927 do 31. května 1928. Po krátkém působení v Brně byl přeložen do Třince, kde se podílel na projektech průmyslových objektů pro Třinecké železárny. Tady se seznámil s ing. Alfredem Jurnečkou, který mladému projektantovi nabídl místo ve své ostravské kanceláři. Po krátkém angažmá v Jurnečkově firmě (od 1. do 30. června 1928) si našel zaměstnání v pražském ateliéru arch. Milana Babušky, kde pracoval od 1. července do 30. září 1928. V Babuškově letenském ateliéru se Lubomír Šlapeta seznámil s absolventem vratislavské Akademie německým architektem Herbertem Sprottem, který mu doporučil tamní studium u profesorů Hanse Scharouna a Adolfa Radinga. Na základě několika odeslaných kreseb byl Šlapeta 6. září 1928 přijat ke studiu a od 15. října začal na Akademii umění a uměleckých řemesel ve Vratislavi studovat. Záhy jej následoval také bratr Čestmír. Lubomír se již v následujícím roce stal nejprve asistentem a brzy nato i spolupracovníkem svých profesorů.
Po návratu do Československa se bratři Šlapetové vydali v roce 1930 na studijní cestu do Paříže a potom do USA. Na Scharounovo doporučení vyhledali v New Yorku několik předních architektů, mj. i ateliér tvůrce utopických a aerodynamických dopravních prostředků Normana Bell Geddese. Ten na základě několika skic Lubomíra zaměstnal (od 1. do 31. prosince 1931), aby s ním spolupracoval na později oceněném soutěžním návrhu Lidového divadla pro Charkov. Lubomír se v New Yorku seznámil také s řadou dalších amerických architektů (F. L. Wrightem, J. Urbanem, R. Neutrou, P. Johnsonem a dalšími) a společně s bratrem podrobně studoval jak stavbu některých newyorských mrakodrapů (Empire State Building), o kterých Lubomír po návratu referoval v odborném i denním tisku, tak typologii anglosaských rodinných domů. V důsledku vrcholící hospodářské krize však bratři v Americe nezískali stálé zaměstnání a vrátili se pak lodí přes severní Afriku a Itálii do vlasti.
Zde se roku 1931 rozhodli založit vlastní architektonický ateliér. Pokoušeli se uplatnit v Praze, kde však hospodářská krize rovněž citelně zasáhla architektonickou praxi, a tak si vedle toho v srpnu téhož roku otevřeli pobočný závod ku zhotovování plánů a architektonických nákresů v Ostravě. Tady se jim díky znalosti místních poměrů snáze dařilo získávat první zakázky, vesměs návrhy na rodinné domy. Ze získaných prostředků financovali realizačně neúspěšnou pražskou kancelář, kterou však uzavřeli až v roce 1933, kdy se Lubomír definitivně odebral za bratrem do Ostravy. Další tři léta, do roku 1936, zde pracovali společně a Lubomír navíc v té době absolvoval několik krátkodobých pracovních pobytů v Scharounově berlínském ateliéru (1931,4,6).
V souvislosti s dalšími životními kroky (Čestmírův sňatek v roce 1936, Lubomírův 1937) přesídlil Lubomír roku 1936 do Olomouce a s bratrem pak již spolupracoval jen příležitostně. O dvě léta později ovšem společně navázali spolupráci s avantgardním umělcem a specialistou na akustiku Arne Hoškem a Lubomír Šlapeta od konce třicátých let rozšířil svůj zájem z problematiky bydlení v rodinném domě také na kulturní stavby, zejména divadla a kulturní domy. Po skončení druhé světové války stál v roce 1946 společně s F. V. Mokrým, J.Zrzavým a dalšími u zrodu katedry výtvarné výchovy na obnovené Univerzitě Palackého v Olomouci, kde pak také přednášel o bytové kultuře. Nedlouho po komunistickém převzetí moci byl roku 1949 nucen univerzitu opustit a hledat práci v nově vznikajících státních projektových organizacích (Stavoprojekt Olomouc a Bratislava, Hutní projekt a NHKG Ostrava nebo Výzkumný ústav zelinářský v Olomouci). Tato zaměstnání však byla jen krátkodobá, a většinu času mezi léty 1949 -1958 proto působil znovu jako soukromý projektant, i když s obtížemi. Za kritické postoje vůči vládnoucímu režimu byl roku 1958 vyloučen ze Svazu architektů ČSR, čímž mu byla práce samostatného architekta fakticky znemožněna.
V následujících letech 1959-66 byl zaměstnán v podniku Údržba státního obchodu v Ost- ravě a Olomouci. Na podzim 1963 mohl krátce navštívit Spolkovou republiku Německo, kde se po více než pětadvaceti letech znovu setkal s Hansem Scharounem. Pozvání ke spolupráci na projektu divadla ve Wolfsburgu, které si tenkrát od Scharouna přivezl, však tehdejší Svaz architektů neakceptoval. Mohlo k ní dojít až o tři roky později, v letech 1966-69. Teprve tehdy Šlapeta znovu soustavněji pracoval v Scharounově západoberlínském ateliéru, kde se podílel na projektech divadla VW ve Wolfsburgu, Státní knihovny v Západním Berlíně a spolkového velvyslanectví v Brazílii. V průběhu berlínského pobytu začal rovněž připravovat své vrcholné dílo pozdního období, návrh kostela sv. Mikuláše pro Tichou u Frenštátu pod Radhoštěm - jedné z řídkých sakrálních novostaveb, které mohly za období socialismu vzniknout.
Po návratu domů pracoval na drobnějších úkolech převážně pro soukromé investory (víkendové a rodinné domy) a většinu tvůrčí energie tentokrát směřoval k úpravám chrámových interiérů v souladu s liturgickou reformou, schválenou Druhým vatikánským koncilem. Lubomír Šlapeta zemřel 11. dubna 1983 v Olomouci. V roce 1990 byl rehabilitován rektorem Univerzity Palackého v Olomouci Josefem Jařabem a v následujícím roce rovněž příslušnou komisi Obce architektů.
Jakub Potůček


Realizace a projekty

Dílo
Hotel Přerov V. Golasíka, Frýdek-Místek, 1930 - spol. Čestmír Šlapeta
Rodinný dvojdům B. Konečného a J. Palečka, Frýdek-Místek, 1931 - spol. Č. Šlapeta
Rodinný dvojdům P. Pikulíka, Kopřivnice, 1931 - spol. Č. Šlapeta
Vila K. Krystýnka, Rožnov pod Radhoštěm, 1931
Vila JUDr. J. Žanty, Rožnov pod Radhoštěm, 1932, 1965
Vila JUDr. A. Macourka, Frýdek-Místek, 1932-33
Rodinný dům J. Kotoučka, Příbor-Klokočov, 1932-33 - spol. Č. Šlapeta
Rodinný dvojdům R. Hilda a R. Schöna, Příbor, 1933 - spol. Č. Šlapeta
Vila JUDr. J. Vondráčka, Rožnov pod Radhoštěm, 1933 - spol. Č. Šlapeta
Vila R. Chumchala a F. Nožičky, Valašské Meziříčí, 1933-34 - spol. Č. Šlapeta
Vila MUDr. F. Kremera, Hlučín, 1933-34
Vila K. Urbánka, Ostrava, 1933-34
Vila JUDr. R. Hesse, Opava, 1934-35 - spol. Č. Šlapeta
Rodinný dům MUDr. K. Martínka, Opava, 1935-36
Víkendový dům J. Pěničkové a J. Rybáka, Staré Hamry, 1935
Vila ředitele Československých továren na dusíkaté látky, Ostrava, 1935
Vila JUDr. E. Lisky, Ostrava, 1935-36
Vila JUDr. J. Klimeše, Opava, 1936 - spol. Č. Šlapeta
Vila S. Nakládala, Olomouc, 1936
Nájemní dům JUDr. F. Kousalíka, Olomouc, 1936-37
Rodinný dům Z. a J. Vítězových, Rožnov pod Radhoštěm, 1936-37
Okresní úřad a četnická stanice, Frýdek-Místek, 1936-40 - spol. Č. Šlapeta
Dvojdům V. a V. Hándlových a Š. a L. Vávrových, Olomouc, 1938 - spol. Č. Šlapeta
Rodinný dům J. Mišauera, Olomouc, 1939
Vila J. Koudelky, Luhačovice, 1939
Vila J. Altsterna, Frýdlant nad Ostravicí, 1939-40 - spol. Č. Šlapeta
Vila K. Procházky, Olomouc, 1939-40
Vila M. Andráškové, Přerov, 1940-42
České divadlo, Olomouc, 1941-42
Kostel sv. Mikuláše, Tichá u Frenštátu pod Radhoštěm, 1967-76
Řadové rodinné domy, Červenka, 1970-72

Literatura
 
 

Související články
Návštěvnost: 34828 čtenářů
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.