Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Jan Kaplický: Profil picture Jan Kaplický: Profil

Rok vydání: 2004
Formát: 52 minut
Střih:Jaromír Malý
Scénář:Jakub Wagner a Eliška Fuchsová
Režie:Jakub Wagner
Kamera:Viktor Smutný
Běžná cena: 299 Kč

Nejsem filmový kritik, jsem architekt. Nevím, jak má podle norem vypadat dokumentární film o významném umělci. Vím jen, že Kaplický dokázal to, co se nepodařilo žádnému jinému Čechovi ve 20. století. Stal se architektonickou star. (Loos byl Rakušan...)
Film natočili mladí lidé - laici, kteří neprošli teoretickou architektonickou masáží. O to je tento snímek cennější, poněvadž ukazuje "chytré" veřejnosti, jak se na současnou architekturu dívají obyčejní lidé. Prostý lid nezajímá filozofie návrhu, od koho kdo co okopíroval, jak to drží pohromadě, jak získal architekt zakázku, ale zajímá ho výsledek, výjimečná stavba, osobnost architekta, příběh. Než jsem si to uvědomil, hodnotil jsem film skepticky. S postupem času, když jsem ho viděl podruhé, potřetí..., jsem porozuměl, že film je jakousi objevnou cestou k současné architektuře. Proto věřím, že osloví hlavně laickou veřejnost, zatímco architekti budou nadále číst Deleuze nebo Colominu.
I přesto, že se ke konci filmu Kaplický obává jistého smutného vyznění snímku a nabádá tvůrce, aby se toho vyvarovali, je snímek poněkud melancholicky podzimní. Ani "polibek na dobrou noc" nedokáže zastřít Kaplického zklamání. Ten se niterně cítí stále Čechem. Porevoluční vývoj v České republice je skutečně zklamáním. Spíše než kvalita vítězí u nás "švejkovství". Vše je ve filmu demonstrováno na příkladě památníku obětem komunistického útlaku, jednoho z nejvýraznějších Kaplického projektů. Namísto výrazného národního gesta je současný stav leproidních plastik tristním svědectvím porevoluční doby.
Film neodhaluje z Kaplického osobnosti vše, ale mnohé na něj prozradí. Zásadním zjištěním je jeho špatná diplomacie a průbojnost. Tento fakt na něj práskla nejdříve vlastní žena Amanda a v bonusovém materiálu DVD i Eva Jiřičná. Kaplický se mnohému od svých zaměstnavatelů v Anglii (Rogers a Foster) naučil, ale deficit přivandrovalce překonat nedokázal. Navíc s tak silným a nákladným pojetím architektury se proráží velmi těžce. Poslední realizace ale ukazují, že to byla správná cesta a že ta léta odříkání stála za to. Podobně jako Zaha Hadid se dočkal i Kaplický. Ve filmu jsou představeny jak obchodní dům Selfridges, tak NatWest Media Centre - zásadní Kaplického stavby, díky nimž se dostal mezi špičku a zapsal do dějin architektury.
Kaplický není žádný filozof typu Eisenmana. Má rád život, módu, jídlo, přírodu, erotiku a ve filmu působí přirozeně lidským dojmem. Jeho osobnost se hodí do současné klipové kultury a není divu, že nachází porozumění hlavně u mladých posluchačů. Vyznavači Vitruvia dostávají z jeho staveb kopřivku. Kaplický je nositelem vize. Jeho mladí spolupracovníci dávají jeho skicám v počítači reálnou podobu, týmy inženýrů hledají konstrukční řešení a Kaplický sní o vesmíru. Původně jsem si myslel, že by mohl být Kaplický označován za jednoho z otců současné digitální architektury, avšak z filmu je až příliš cítit zaujetí světem přírody. Biomorfní tvary se odvolávají na rostliny, šupiny, pavoučí sítě a jiné zázraky matky přírody. Kaplický tedy není členem Generation 1.0, i když v podvědomí digitálů jistě učinil první kroky k novému prostorovému chápání architektury.
Film svěže a nenáročně představuje architekta Kaplického. Není to elitářské představení ve smyslu "architekt pro architekty", nýbrž oslovuje širokou laickou veřejnost. Trošku se bojím, aby si normální lidé nespojili současnou architekturu s něčím bombastickým, exhibicionistickým a revolučním. Kaplického koncentrát by bylo dobré občas ředit jinými filmy a představovat další názory na moderní architekturu. Vzhledem k potenci české kinematografie, která nám kromě Šumných měst nic jiného šumného nenadělila, se jisté deformace trošku obávám. Ale ono není špatné, znát alespoň špičku ledovce. Co by za to na Titanicu dali…

Vložil: Jan Kratochvíl, 19.01.05
Návštěvnost: 15985 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
vyznání Ivana Fialová 15.10.08 20:33
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.