Ročenka má za sebou první pětiletku a oslavila ji, jak se patří. Letošním výběrčím byl severočeský Jan Jehlík, který se zhostil svého úkolu zodpovědně a odvedl výbornou práci.
Jan Jehlík je prvním, kdo se rozhodl alespoň orientačně uvést konkrétní důvody, které jej vedli k nominaci 33 staveb do ročenky. Tímto skutkem odhalil největší kvality představených staveb a laická veřejnost se dočkala argumentů a vůbec měřítek, podle kterých je architektonická kvalita hodnocena respektive vnímána. Jednou se snad dočkáme okamžiku, kdy bude u staveb namísto suchých autorských zpráv připojen text editora ročenky, jakási minirecenze odkrývající na domě to podstatné.
Za pětiletou historii ročenky musím uznat, že Jehlíkův úvodní text "Živé a mrtvé domy" je nejlepší, jaký kdy v ročence byl. V některých místech sice působí jako klišé, avšak v celkovém vyznění je silný a navíc srozumitelný laikům. Vůbec Jehlík jako architekt je mi sympatický svým neelitářským pojetím, svou civilní prostotou a empatií. Letošní ročenka je nabita jeho energií, jeho snahou po zítřku lepším, po hledání krásy a zajímavého sdělení, které dle mého názoru občas u některých staveb zvítězilo nad prostorovou kvalitou.
V ročence převažují drobné stavby a rekonstrukce. Toto menší stavební měřítko je jistě bližší laikům a Jehlík to respektuje. Z portfolia staveb v ročence začínám usuzovat, že se v nejvyšší architektonické kvalitě odkláníme od morální přísnosti a spíše si začínáme tvorby a života užívat. Mládí okysličuje naši scénu a starší těžká skepse pomalu bilancuje a vyklízí krám. Veselejší barvy a hravější kompozice jsou zajímavé a perspektivnější.
Podvědomě cítím, že se cílová skupina ročenek přesouvá od odborné veřejnosti k laikům. O to smutnější jsem byl na křtu, kde se objevili vesměs architekti a jejich převaha vyznívala spíše jako "architekti sobě" než "architekti laikům".
Z představených staveb již byla většina publikována na stránkách časopisů. O to více překvapí stavby, které se do časopisů nedostaly. Naprostou senzací je pro mne rodinný dům v Říčanech od FACT a rodinný dům od Jana Jehlíka v Přerově nad Labem. Za hřích by stála i vila na Ještědu od Zdeňka Zavřela. U těchto domů je vidět posun k zajímavější architektuře, která nespoléhá na osvědčenou tradici, ale experimentuje a hledá další cesty v architektuře. Obzvláště ta brambora v Říčanech je nadmíru výživná. Něco se začíná dít.
Cílem ročenky české architektury je pravidelně podávat zprávu o aktuální situaci a vývoji oboru nejen odborné, ale především laické veřejnosti a přinášet podněty k inspiraci a veřejné diskusi. Pro zájemce ze zahraničí pak ročenka slouží jako stručný přehled soudobé české architektonické scény. Výběr staveb do reprezentativní dvoujazyčné publikace provádí vždy jedna osobnost z prací nabídnutých vyzvanými architekty.
Kniha se skládá ze tří kapitol. První z nich Stavby prezentuje vybrané typologicky rozmanité objekty. Podobně jako v předchozích vydáních je značná část kapitoly věnována obytným domům. Druhá kapitola Faktografie seznamuje se situací v českém stavebnictví, bytové politice a na trhu nemovitostí. A dále s výsledky vybraných celostátních soutěží a projektových soutěží spolupořádaných Českou komorou architektů. Nově je kapitola doplněna o výsledky celostátní soutěže v oboru design. Faktografickou kapitolu uzavírá přehled událostí v architektuře a designu a seznam literatury vydané za uplynulé období.
Letošní vydání je nově rozšířeno o třetí kapitolu, a to kapitolu Názor, kde hodnotí vývoj soudobé české architektury historik R. Švácha a architekti W. Zschokke a I. Reimann. Zvláštním bonusem pro čtenáře je samostatná příloha Rozhovory s architekty, ve které hovoří o životě i tvorbě s devíti architekty Petr Kratochvíl.
Jan Jehlík (1959) je absolventem FA ČVUT v Praze. V letech 1985 - 1991 pracoval ve Stavoprojektu v Ústí nad Labem jako projektant, v letech 1991 - 1996 jako hlavní architekt města Ústí nad Labem, v současnosti vlastní architektonickou kancelář. Je autorizovaným architektem a členem Autorizační rady ČKA.
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.120/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.