Zdeněk Fránek: Stavby / Buildings

Architekt Zdeněk Fránek patřil velmi dlouho mezi ty autory, kteří jsou i přes nesporné kvality svých návrhů neprávem přehlíženi. Teprve od roku 2005 si jej začínají všímat odborná architektonická periodika a získává řadu ocenění (mezi prvními i cenu archiwebu). Nyní je Zdeněk Fránek především pro mladší a nejmladší generaci architektů a studentů jednim z nejuznávanějších českých tvůrců.
Knihu Stavby / Buildings lze asi nejlépe chápat jako katalog k připravované Fránkově výstavě. Představuje většinou jeho známé stavby. Devadesátá léta, kdy byl Fránek silně olivněn organickou architekturou Imre Makovcze, jsou v knize zastoupena dostavbou zámku ve Velkých Opatovicích a rodinným domem v Hodoníně. Přelom tisíciletí pro architekta znamená šestiletou existenční krizi a přestávku v projektování, po která následuje druhé tvůrčí období, logicky znamenající i zcela zřetelný názorový posun. Tělocvična ZŠ v Jaroměřicích, betonový rodinný dům v Praze brněnská vila pod Chocholou a samozřejmě asi nejznámější dva domy pod brněnským Červeným kopcem, jsou již svou formou střídmější. Knihu uzavírá bytový dům Eucon v Praze-Žižkově a několik méně známých soutěžních či jiných nerealizovaných projektů.
Projekty a realizace jsou představeny formou obvyklou pro české architektonické časopisy - kvalitními fotografiemi, základními výkresy a autorskou zprávou. Ohlasy a recenze jednotlivých domů tvoří samostatnou část knihy, obohacenou i o několik autorových skic. Velkým přínosem knihy jsou rozhovory s investory jednotlivých domů či dodavatelem Janem Matouškem (u dostavby zámku ve Velkých Opatovic a Jaroměřické tělocvičny). Rozhovory připravil Jiří Horský (který je zároveň editorem knihy) a poskytují pro čtenáře zcela nový pohled na jednotlivá díla, mnohdy až velmi intimní.
Zdeněk Fránek v krátkém úvodu vyjádřil přání, aby za něj v publikaci promlouvaly především jeho stavby. Možná i díky tomu chybí obvyklý úvodní text, který by autora blíže charakterizoval. O pozadí architektovy tvorby však čtenáři rozhodně nepřijdou, neboť autor se sám důvěrně představí v rozhovoru, který je převzat z časopisu Ad architektura z podzimu 2005. Z dnešního pohledu se již na několika místech rozhovor zdá být poněkud neaktuální, nicméně stále nabízí nesmírně zajímavou a důvěrnou zpověď autora o jeho inspiračních zdrojích, názorech na současnou architekturu a způsobu jeho práce.
Publikace je velmi povedeným představením dosavadní práce Zdeňka Fránka. Díky shrnutí toho, co o jeho tvorbě bylo dosud publikováno do jedné knihy a obohacení o vyjádření investorů a dodavatelů, je publikace bezesporu zajímavá i pro ty, kteří Fránkovo dílo znají. Rozhodně patří do kategorie knih, které neskončí po prvním prolistování nadobro v knihovně.