Biolog Kříženecký má v Brně nový náhrobek, který navrhl architekt Fuchs

Publisher
ČTK
12.01.2024 07:35
Czech Republic

Brno

Bohuslav Fuchs

Brno - Biolog Jaroslav Kříženecký má na brněnském Ústředním hřbitově nový náhrobek podle návrhu slavného architekta Bohuslava Fuchse. Návrh vznikl v polovině 60. let, krátce po Kříženeckého smrti. Myšlenku se však podařilo naplnit až koncem minulého roku. ČTK to za Kříženeckého rodinu řekla Hana Janišová.


Fuchs patří k významným představitelům funkcionalismu. Podle jeho návrhů se v Brně stavěl hotel Avion, lázně v Zábrdovicích nebo bývalá pošta u hlavního nádraží. Náhrobek, který navrhl pro svého přítele Kříženeckého, se však v 60. letech nepodařilo vybudovat. Pozůstalá rodina na to neměla dost peněz.

Téměř o 60 let později usiloval Kříženeckého syn o zapsání místa posledního otcova odpočinku mezi čestné hroby. Neuspěl kvůli špatnému technickému stavu náhradního náhrobku ze 70. let. Když poté zvažoval, zda jej opravit, nebo zvolit jiné řešení, rozhodl se oprášit dávný Fuchsův návrh, což ocenili i odborníci.

"Návrh je charakteristický tím, jak je organicky přirozeně propojen s terénem a zároveň jak zapojuje výtvarné dílo – reliéfní portrét – do celé kompozice pomníku," uvedl historik architektury Vladimír Šlapeta. "Fuchsova architektonicko-výtvarná koncepce se vyznačuje střídmými formami i promyšleností záměru," doplnil vedoucí Oddělení dějin architektury Muzea města Brna Jindřich Chatrný.

Nový bronzový reliéf pro náhrobek vytvořil sochař Jiří Sobotka, mimo jiné také autor pamětní desky na domě, kde Kříženecký žil. Původně zamýšlený portrét od sochaře Jiřího Marka z 60. let se totiž dochoval pouze v nedokončené podobě.

Vědec Kříženecký žil v letech 1896 až 1964. Publikoval stovky prací, které obsáhly celé spektrum biologie, třeba entomologii, fyziologii, endokrinologii, plemenitbu zvířat, genetiku a eugeniku. Zabýval se také historií i filozofií vědy a dílem Johanna Gregora Mendela.

Za nacistické okupace se zapojil do odbojových aktivit a byl vězněn. V 50. letech byl znovu pronásledován, tentokrát za své odborné názory. Kritizoval závěry stalinistického biologa Trofima Lysenka a hájil vědeckou genetiku. Za údajné podvracení republiky byl odsouzen k roku a půl nepodmíněného odnětí svobody. Nedlouho po propuštění z vězení začal v tehdejším Moravském muzeu budovat genetické oddělení, současné Mendelianum.
0 comments
add comment