|
Obřadní síň v budově Městského úřadu na Masarykově náměstí je historický sál se štukovou výzdobou a nástěnnými malbami Joži Úprky, zobrazujícími události z dějin města. V rámci obnovy sálu proběhla rekonstrukce původních dřevěných parketových podlah, byla kompletně repasována kastlová okna, balkónové a vnitřní dveře, kde bylo podle výsledků restaurátorského průzkumu obnoveno původní tmavé fládrování. Byla očištěna výmalba stěn obřadní síně. Sál byl vybaven novým mobiliářem, osvětlovacími prvky a do prostoru byla zavedena klimatizace.
Součástí zadání bylo i řešení přilehlých prostorů sálu a jejich přetvoření na vedlejší sál (rautovnu) a přípravnu. Když byly během stavebně historických průzkumů objeveny stopy po původní výmalbě v prostorách rautovny, (" … sytě zelená barva s fragmenty zlaceného a červeného dekoru.") vznikla myšlenka vdechnout těmto znovu život. Podle průzkumu však byly dochovány pouze zlomky, které s výmalbou v obřadní síni nekorespondovaly. ("… podle stop na stěnách byly starší povrchové úpravy několikrát před novým malováním odstraňovány a na mnoha místech jsou zřetelně mladší opravy omítek. Technika provedení starších vrstev v žádném případě nesouvisí s výmalbou obřadní síně.")
Byli jsme tedy postaveni před rozhodnutí - sál rekonstruovat jako běžné kancelářské prostory, nebo se pokusit učinit z něho svébytné reprezentační místo, které by na obřadní síň navazovalo, plně ji respektovalo a zároveň s ní komunikovalo soudobým jazykem.
Podobně jako Úprka jsme se při tomto úkolu nechali inspirovat přírodou, která neovlivňovala jen malíře, ale i prosté lidi, kteří z ní od počátku vycházeli při stavbě a dekorování svých příbytků, šatů, účesů i předmětů každodenní potřeby. Vznikl tedy svébytný výraz, který se měnil v souvislosti s krajem, tradicí a historickou zkušenosti. Folklór.
Pokusili jsme se moderním tvaroslovím převést do prostorů radnice přírodu. Nechat jednoduché linky porůst stěny sálu. Proplétat se jako větvoví stromů zakončené bohatou korunou lístků, které se třepotají proti slunci a poletují ve větru točitým pohybem jako by nechtěly nikdy spadnout k zemi, po které děvče s copy ve vlasech utíká před vyšňořenými chlapci s velikonočními tatary s barevnými pentlemi. Pokusili jsme se zachytit to, co před námi Úprka a před ním ti, jež na svých obrazech znázornil. Slovácký folklór, formou se v čase měnící, nicméně stále osobitý, výrazný a barevný.
Joža Úprka použil dekor v obřadní síni jako pozadí pro své malby, zachycující důležité historické mezníky v dějinách města. Uměleckému ani historickému významu těchto jsme konkurovat nemohli ani nechtěli. Naše ambice nebyla vytvořit umělecké dílo, které by s nimi soupeřilo. Pokusili jsme se vytvořit soudobou dekoraci, která by se jimi inspirovala a vytvořila tak pozadí pro nové obrazy - zachycující tentokrát důležité mezníky současnosti. Významné okamžiky v životech občanů města, svatby, vítání občánků nebo významné návštěvy. Toto ať jsou živé obrazy, které zdobí tento prostor.
|
|
