Lentos Museum

Lentos Museum
Lentos Museum v rakouském Linci, jehož autory jsou švýcarští architekti Weber + Hofer, bylo otevřeno v roce 2003 jako nová galerie klasického i moderního umění, přesahující svým významem nejen hranice města ale i státu.
Museum působí jako loď, zakotvená u břehů Dunaje s pleskající vodou z jedné strany, s obklopujícím parkem na straně druhé. Stavba je výborně umístěna v městském prostředí, na samé hranici historického centra města. Krychlový objekt zakončuje veřejný prostor parku s volně rozmístěnými sochami známých umělců (např. Max Bill - Bauhaus), s přilehlými stavbami Hudebního pavilonu a Brucknerhausu. Objekt musea se dotýká a zároveň spojuje obojí - park i centrum města - Hlavní náměstí s pěší zónou (Landstrasse). Dvě malé červené cementové kostky s východy z podzemní garáže se zvedají od louky a kotví tak skleněnou loď.
Stavba z pohledového betonu je opláštěná skleněnými deskami, a to i zespodu “volného prostoru - tzv. Freiraum”. Skleněný obal se zrcadlícím se donekonečna se opakujícím textem "lentos galerie" odráží světlo okolí různou intenzitou v závislosti na počasí: od antracitově šedé až po blankytně modrou, splývající s oblohou jako skutečné zrcadlo.
Jako prázdné prostranství bez podpor, "Freiraum" je městským náměstím i vstupní halou pro muzeum, stejně tak je místem setkání pro návštěvníky muzea a parku. Zároveň je oknem k Dunaji s výhledem až k místní dominantě: Pöstlingbergu, tyčícím se na protějším břehu Dunaje.
Motiv "rámovaných pohledů" pokračuje i uvnitř muzea. Panoramatická skla ve foyer, přednáškové síni a školícím středisku počítají s nádherným pohledem Dunaje a městem.
V prostoru mezi betonovými stěnami a sklem jsou na nosných rámech skel umístěny osvětlovací tělesa, mění zrcadlící se objekt ve dne na světelného chameleóna v noci. V noci má stavba úplně jiný účinek z během dne. Nenápadnost a transparentnost objektu ve dne kontrastuje se světelnými efekty v nočních hodinách. Linec tak dostal nejen nový dům umění, ale zároveň permanentní každonoční světelný ohňostroj.
Nejvyšší podlaží s horním osvětlením zahrnuje jedenáct místností o celkové ploše 1600 metrů čtverečních pro trvalou sbírku a samostatnou velkou výstavní místnost o ploše 800 m², spolu s uměleckým kabinetem a čítárnou. Prosklený strop nejvyššího podlaží mění stavbu na muzeum denního světla. Ve výstavních místnostech na horním podlaží, je sklo použito jako základní světelný zdroj. Prosklený strop dovoluje venkovnímu světlu proniknout do místnosti řízenou cestou a vytvořit požadované osvětlení pro vystavené práce.
Přes 60 m dlouhý, otevřený vstupní prostor “Freiraum”, působící jako čistý řez stavbou, se návštěvníci dostanou k foyer, vstupní pokladně a prodejní části s katalogy, dále pak do sálu, který pojme 250 lidí a studovnám. Na západní části přízemí je kavárna s terasou. Rozsáhlé suterén pojme dva další výstavní prostory, knihovnu, depozitář, dílny, sklady a studovnu pro grafické umění.
Prostory s neočekávanými průhledy je společné téma pro celou budovu. V prostoru třípodlažního schodiště návštěvníci pochopí vertikální dimenzi stavby, zasahující od suterénu až k hornímu podlaží. Zde dominuje sklo a cement, obklad stěn je z ocelové textilie.
Výstavní místnosti s atmosférou denního světla jsou výborně vhodné pro umístění obrazů velkého formátu jako je Markus Prachensky, Erich Steininger, Hubert Scheibl, Massimo Vitali, Sean Scully nebo Jan Voss. Centrálně umístěná socha anglického umělce Anthony Cragga je obzvláště pozoruhodným exponátem musea. Jeho koupě byla umožněna díky velkorysé podpoře přátel výtvarného umění Vídeň a přátel Lentos muzea umění.
0 comments
add comment