Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Palác Alfa

Autor: Bohuslav Fuchs, Karel Bezrouk
Adresa: Poštovská 4-10, Jánská 11,13, Brno, Česká republika | mapa
Web: www.alfapassage.cz
Investor: František Hrdina
Projekt: 1930 Realizace: 1937

Třebaže se Bohuslav Fuchs k realizaci paláce Alfa hlásil nerad, neboť zkušený stavitel František Hrdina převzal iniciativu a dokončil objekt podle svých představ, je výsledný dům ukázkovým zhmotněním Le Corbusierova obdivu k zaoceánským parníkům, které jsou dokonale fungujícím mechanismem. Palác Alfa, který v roce 1930 vyprojektoval Karel Bezrouk podle Fuchsova návrhu, je příkladem plně soběstačného metropolitního domu. Podobně jako na lodi, můžete i zde trávit celé dny, aniž byste museli palác opustit a jakkoli strádali. Palác Alfa vám dokáže nabídnout kulturní vyžití v suterénu (kino Alfa a taneční bar Metro Hall), podzemní parkoviště, obchodní pasáž prosvětlenou luxfery v parteru, kancelářské prostory v horních podlažích, 180 bytových jednotek a prosluněné střešní terasy v nejvyšších podlažích. V proslulé kavárně Vladimíra Borkovce, kterou v nároží mezipatra navrhl (podle názoru Felixe Haase) Norbert Troller a kde se scházela tehdejší smetánka, která se dnes přesunula do kavárny Švanda v pasáži od ateliéru RAW. Původní Fuchsův návrh byl členitější a vykonzolovaný do ulice s řadou lodžií a výraznými pásovými okny. Toto řešení však nepojal tolik vnitřního prostoru, kolik si klient představoval a z pragmatických důvodů přistoupil k ucelenější variantě. První polovina domu byla uvedena do provozu již v únoru 1932 a celý metropolitní palác Alfa byl dokončen o pět let později. (pš)


Na počátku třicátých let začal nedaleko od kavárny Opera na rohu ulic Jánské a Poštovské vyrůstat experimentální víceúčelový objekt – palác Alfa, navržený pro obchodně zdatného majitele stavebního podnikatelství Františka Hrdinu pravděpodobně zaměstnancem jeho firmy Karlem Bezroukem. Ten při projekčních pracích Alfy úspěšně využil četných tvůrčích podnětů ze staršího návrhu na tento objekt od Bohuslava Fuchse. Palác byl vybaven podzemními garážemi, premiérovým kinem pro 800 diváků a suterénním tanečním barem Metro-Hall. V přízemí byly situovány obchody, obrácené nejen do ulice, ale soustředěné také kolem zastřešené centrální dvorany-pasáže uvnitř domu. Zde se nacházelo například moderní rychlé občerstvení Františka Lehkého, doplněné prodejem moravských vín. Oběžná galerie nad dvoranou byla určena opět obchodním a také výrobním prostorám pro malé živnosti, například pro dámské krejčovství, hodinářství, obuvnictví, knihařství, pro výrobu umělých květin a rovněž pro služby – kadeřnictví, manikúru a pedikúru. Podle některých projektů byla část prostor v mezipatře do Poštovské ulice vyhrazena i lékařským ordinacím s nezbytným zázemím. Dominantu galerie tvořila velkoryse koncipovaná kavárna Alfa s hernou, která zaujímala celé mezipatro domů Jánská č. 11, Jánská č. 13 a Poštovská č. 10. Jejím nájemcem byl známý brněnský kavárník Vladimír Borkovec, jehož později vystřídal Jan Florian.
V souboru grafických dokladů k paláci Alfa, uloženém dnes v Moravském zemském archívu v Brně, se nachází nesignovaný a nedatovaný návrh této kavárny, podle rukopisu s největší pravděpodobností opět dílo Bohuslava Fuchse. Jeho dispoziční řešení kavárenských sálů však bylo při realizaci značně pozměněno, když původně oddělené místnosti klubovny, salónku a šachového koutku byly vzájemně propojeny, aby tím vznikl velký, prostorově sjednocený sál o několika výškových úrovních, který mohl pojmout více hostů než původní Fuchsova kavárna. Kdo byl autorem této definitivní úpravy, není známo. Doc. ing. arch. Felix Haas, historik moderní architektury a učitel dějin architektury na FA VUT, v Brně uvádí v dopise z července roku 1990, otištěném v publikaci Brněnští židovští architekti, že autorem kavárny Alfa byl brněnský architekt Norbert Troller. Vzhledem k absenci jakékoliv autentické dokumentace, která by mohla toto Haasovo tvrzení podpořit, nelze Trollerovu účast na projektu kavárny ani přijmout, ani zamítnout. Není ovšem vyloučeno, že konečná podoba kavárny Alfa byla dílem už zmíněného Karla Bezrouka.
Vzdušný a světlý sál kavárny, vybavený typickými kruhovými nebo obdélnými stolky s mramorovou deskou, Thonetovými židlemi a křesílky a čalouněnými boxy při vnitřních stěnách i obvodových zdech, který nabízel zajímavý výhled na rušnou křižovatku ulic Jánské, Poštovské a Minoritské i na oběžnou galerii nad přízemní dvoranou paláce, se stal brzy jedním z vyhledávaných center zábavy v meziválečném Brně. Jako taneční kavárna značně pokleslé úrovně Alfa fungovala až do devadesátých let, kdy ji spolu s celou budovou v restituci získali potomci původních majitelů, kteří však kavárenský provoz v ní zatím neobnovili.
Lenka Kudělková, Muzeum města Brna




















Autor: Petr Šmídek, 18.11.17
Návštěvnost: 1236 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Leden 2018
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2018
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.