KIX - Kansai International Airport

KIX - Kansai International Airport
Základní myšlenkou projektu terminálu mezinárodního letiště Kansai byla aerodynamická forma právě přistávajícího letadla. Na začátku našeho století, kdy teprve přicházel věk letecké přepravy, byli lidé nadšeni myšlenkami, volně se pohybovat ve vzduchu. Byli to futuristé a zvláště ruští avantgardní umělci, kteří měli toto nadšení. Mistr moderního umění, rumunský sochař Constantin Brancusi (1876-1957), pojal umělecky tento sen 19. století zcela odlišně. S jeho abstraktními aerodynamickými skulpturami "L´oiseau dans l´espace" se mu podařilo propůjčit své myšlence fascinující formu. Dokončená poezie těchto děl, která se vykládá tekoucími tvary, je stále zdrojem inspirace pro všechny.
Když roku 1988 byla vypsána mezinárodní soutěž na letiště Kansai, byla stavební parcela ještě kusem moře. Bagry navršily tuny písku z 18. metrové mořské hloubky. Součástí zvláštního geografického výtvoru je 511 hektarů velký letištní ostrov o rozměrech 1,5 x 4,37 kilometru jako obrovský rozumě provedený celek. Přístupy se různí ve vztahu na rychlosti a úplné technologii prostoru-času-dynamiky, města a přírody. Dokončené letiště, které bylo do tohoto silně zahuštěného funkčního jádra naplánováno, ukazuje své správné umístění, a že jeho forma je skutečně mistrovské dílo. V okolí nebyly žádné plochy příslušné velikosti stavby, pro kterou byly velké dimenze a potřeba místa pro manévrování letadel na letištním ostrově rozhodujícím faktorem. Odbavovací hala s 41 příletovými a odletovými komorami, díky nimž jsou spojeny přímo s letadly, se skládají z hlavní velké odbavovací haly a lineárního prodloužení ve tvaru křídla. Délka celé budovy činí 1,7 kilometru. Celkový vnitřní prostor odbavovací haly je rozdělen do tří rovin, kterými jsou provozní plochy a rozdílné funkce, jako jsou zahraniční nebo domácí lety, příletová kontrola, celnice a dopravní transport. Návrh pamatoval na to, vytvořit pochozí střešní konstrukci nad jedinečným 90,000 m² velkým vnitřním prostorem. Utváření střechy odbavovací haly povstalo z aerodynamických linií vzdušných proudů podél stropu. Objem hlavní haly je budovy je zvětšen okrskem podzemní dráhy, tak aby se pasažérům nabízela jasná možnost orientace a zároveň zakusí fascinující prostorový zážitek. Síťová struktura nosného systému střechy s asymetrickým lineárním vedením, které překlenuje délku 82,8 metru, byla navrhnuta jako interesantní vzdušný přelud.
Aby měla kontrolní věž nerušný rozhled kolem, bylo nutné postraní křídla budovy na koncích protáhnout trochu dolů. Aby se mohla zrealizovat představa tohoto tvaru, byl tvar střechy zdokonaleným kruhovým tělesem. Toto kruhové těleso se zakládá na řadě eliptických křivek, které se pohybují po linii (krouží po jádře). Nehledě na tvarové změny bylo možné celou střechu jednotně obložit 82,000 stejně velkými pláty z ušlechtilé oceli.
0 komentářů
přidat komentář

Více staveb od Renzo Piano