Knihovna studentských kolejí Wenzheng

苏州大学

Knihovna studentských kolejí Wenzheng
Spolupráce:Wenyu Lu, Ming Tong
Adresa: Yuexi Wuxian, Su-čou, Čína
Investor:Suzhou University
Realizace:3.1999 – 9.2000
Užitná plocha:9000 m2
Plocha pozemku:4000 m2


Knihovna na okraji města Suzhou, jež se nachází asi 100 km severozápadně od Šanghaje, je součástí areálu studentských kolejí místní univerzity. Významná je především tím, že se jedná o realizaci, která Wangovi poprvé umožnila uplatnit jeho osobitý a na poměry současné běžné čínské produkce nebývale poctivý přístup k navrhování.
Wang Shu v té době završoval svá doktorandská studia na Tongji University v Šanghaji a měl za sebou pouze jedinou realizaci – Centrum mládeže v Haining z roku 1990 dokončené nedlouho po absolvování školy. Až o sedm let později se tak dostal opět k navrhování. Měl štěstí, že v druhé polovině devadesátých let čínská vláda s ohledem na dobré ekonomické výsledky země začala více investovat do veřejných a kulturních staveb a že jako způsob výběru architekta zvolila soutěž, ve které právě Wang uspěl.
Knihovna zaujímá místo na konci areálu na hraně tvořící předěl mezi bambusem porostlým svahem kopce a hladinou jezera, které bylo dříve součástí dnes již zrušené cihelny. Wang se snažil těžit z těchto souvislostí a promítnout do návrhu charakter města proslulého jednak svými rozsáhlými klasickými zahradami, ale také vodními kanály, mostky a lodičkami, díky nimž si v minulosti vysloužilo přezdívku „Benátky Asie“a dále i blízkého okolí – nedalekých hor a jezer – ve snaze připomenout lidem, v jakém prostředí žijí.
Principy klasických zahrad uplatnil i v dalších úrovních návrhu. Podle těchto starobylých zásad totiž nesmí být žádný dům příliš výrazný. Proto je více než polovina objemu knihovny ukryta v zemi a celkově třípatrová budova se tak při příchodu zdá menší a nikoli tak objemná jako při pohledu z vodní hladiny. Na základě obdobných pravidel je navržena i celková kompozice knihovny, kdy hlavní bílý betonový kubus s jedno resp. dvoupatrovými společnými čítárnami doplňují menší vložené pavilony, které mají dle čínské duchovní tradice podobně jako altány v zahradách představovat místo, kde je člověk a příroda v rovnováze.
Jisté rozpaky budí snad jen kontrast velkoryse pojaté hmotové kompozice a naproti tomu až nekompromisně industriálně provedený interiér plný odhalených rozvodů vzduchotechniky, zcela utilitárního nábytku a laciných obkladů a světel, na kterých se snad až příliš brzy podepsal zub času. Nakolik to plyne z tehdejší nezkušenosti autora, vlivu investora při realizaci či pozdějších zásahů uživatele budovy, je otázkou. S jistotou lze říci snad jen to, že kvalita řemeslného zpracování je v Číně obecným problémem a určitě se nějakou měrou podepsala i zde.
0 komentářů
přidat komentář

Více staveb od Amateur Architecture Studio