 |
| Petr Šmídek, 2008 |
Historická budova od Villanuevy se skládá z hlavní centrální částí a dvou postranních křídel čtvercového půdorysu, které jsou mezi sebou propojeny dvěma podlouhlými galeriemi. Centrální část je ve své zadní části ukončena půlkruhovým prvkem, podobně jako je tomu u bazilik.
Nová část muzea je spojena s historickou budovou přes zadní část její centrální hmoty. Je tím narušena lineárnost muzea. Toto propojení vede pod zemí a těží z výškového rozdílu mezi klášterem los Jerónimos a Muzeem Prado.
Uvnitř muzea prochází návštěvník hlavním vestibulem, kterému dominuje nová vstupní brána. Z vestibulu se vchází do kavárny a do obchodu. V tomto podlaží se nachází také dva výstavní sály a koncertní síň – auditorium. Pojízdné schody spojují vestibul s dalšími prostory muzea, především s výstavními sály. V podstatě všechny tyto prostory jsou přirozeně osvětleny, a to velkým stropním oknem, které prochází celou budovu.
Jedna z nejzajímavějších částí nové budovy je klášter los Jerónimos. V rámci stavby došlo k rekonstrukci jejích arkád. Ty jsou k vidění spolu s ostatními sochami v posledním podlaží muzea.
Fasáda byla také zrekonstruována, čímž ještě zvýrazňuje vstup, který spojuje zahrady v zadní části s novou budovou. Vstupní brána je umělecké dílo z bronzu od sochařky Cristiny Iglesias.
 bylo dílem architekta Rafaela Monea. Ten vyhrál druhé kolo architektonické soutěže ...&title=Roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%AD+muzea+Prado+Ampliaci%C3%B3n+del+Museo+del+Prado+de+Madrid&imgsrc=http://archiweb.cz/images/menu/top_buildings.jpg')
