Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
NOVY fullbanner
HLEDEJ v sekci     
Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání (KCEV)

Autor: Petr Hájek Architekti | Petr Hájek
Spolupráce na konceptu: Helena Línová, Michal Volf
Spolupráce: Cornelia Klien, Andrea Kubná, Ondřej Lipenský, Helena Línová, Martin Prokš, Martin Stoss, Michal Volf, Jan Kolář
Adresa: Dobrovského 3, Vrchlabí, Česká republika | mapa
Investor: Správa Krkonošského národního parku
Projekt: 2009 - 2010 Realizace: 2011 - 2014

Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání (KCEV) prezentuje novou vzdělávací instituci zřízenou a provozovanou Správou Krkonošského národního parku (KRNAP). Za jejím vznikem stál záměr KRNAPu významně rozšířit vlastní vzdělávací aktivity směrem k veřejnosti. Iniciátorem celého projektu byl ředitel Ing. Jan Hřebačka, který společně s JUDr. Vladimírem Vobořilem a dalšími spolupracovníky vytvořil stavební program a koncept budoucího centra.

Lokalita a širší vztahy — Z vnějšího pohledu nemá město Vrchlabí těžiště ve svém náměstí, ale spíše v zámeckém parku, který má potenciál stát se pravým kulturním centrem města. Kromě krásného prostředí a strategicky výhodné polohy totiž nabízí prostorovou rezervu umožňující realizaci potřebných institucí. Hlubším důvodem tohoto stavu je historie místa, kdy byla v období renesance do vnitřního města vestavěna řada výrobních objektů. Kromě výstavby zámku a definování prostoru pro budoucí park probíhala stavební činnost živelně a nevnesla do urbanistického uspořádání žádný významný počin. Dominantou města se počátkem 18. století stal klášter Augustiniánů, který svými zahradami přiléhá k zámeckému parku.

Umístění — Místo pro stavbu bylo investorem určeno v zámeckém parku vedle stávající administrativní budovy Správy KRNAP. Poloha naproti zámku, nedaleko od hlavní dominanty města, bývalého kláštera Augustiniánů (dnes Krkonošského muzea), byla zvolena adekvátně k významu KCEV jako důležité vzdělávací instituci.

Architektura a koncept
— Hlavní myšlenkou návrhu je představa domu, který by sám o sobě sloužil jako nástroj ke studiu a pochopení topografie Krkonoš. Objekt je navržen jako hybrid domu a krajiny. Jeho geometrie vychází z geometrie pohoří Krkonoš. Jednotlivé sklony a úhly lomenicové střechy mají svůj přírodní protějšek. Na střeše jsou do polí mezi kovové vektory, které představují horské hřebeny, vysazeny rozchodníky. Budova je odsazena od stávající správní budovy a vzniklý meziprostor slouží jako nástupní platforma do objektu. Skrze průhledy ve střeše je možné sledovat ruch v budově a nepřímo se účastnit přednášek, seminářů a výuky. Objekt je energeticky nenáročný s velmi malými tepelnými ztrátami. K vytápění je využita technologie tepelného čerpadla. Hlavní nosné konstrukce a stěny podzemní části jsou z pohledového betonu. Vnitřní dělící příčky a nábytek jsou navrženy ze dřeva. Nábytek je vyroben z překližkových desek tak, aby byly všechny části desek použity a nevznikal odpad.

Střecha — Tvar střechy a stropu je odvozen od krajiny Krkonoš a je názornou ukázkou sil, které formovaly jejich geometrii. Střecha je ve své podstatě abstraktní model pro pochopení základních vztahů jejich jedinečné topografie. Ve výsledku střecha není zmenšeným výsekem části Krkonoš, ale obsahuje informaci o celku. V exteriéru je střecha navržena jako „horská louka“. V interiéru je strop zhotoven z pohledového betonu, který symbolizuje skálu. Zlomová místa jednotlivých částí stropu (místa vektorů krajiny) jsou zvýrazněna grafickou značkou a doplněna popisem konkrétních pohoří.

Geometrie betonové lomenice
Geometrické řešení střechy bylo navrženo a optimalizováno s ohledem na realizaci stavby, která i přes komplikovaný tvar střechy probíhala docela standardně. Jednotlivé vrstvy střechy (žb. Skořepina, hydroizolace, tepelná izolace, vegetační souvrství) měly na jejích čtrnácti jednotlivých plochách souvislou tloušťku. Tento fakt se ukázal jako naprosto klíčový pro návrh i realizaci střechy (obr. 1 2).

Nepravidelně lomená plocha, byť definovaná několika málo (obvykle trojúhelníkovými) ploškami, v sobě obsahuje skrytý problém, který vzniká při rozpracování této plochy do stavebních výkresů. Pokud se každé z plošek přidá stejná tloušťka (například betonové desky), nově vzniklé plošky se nesetkají v jednom styčníku. Pokud by byl zvolen jako styčník náhodný bod, nové plošky se sice potkají, ale jimi definovaná deska už nebude mít konstantní tloušťku, což samozřejmě představuje při provádění stavby značnou komplikaci (bednění, tepelná izolace, navazující klempířské prvky…).

Vzhledem k viditelnému spodnímu líci lomené stropní desky a výrazně viditelným žlabům ve vrchním líci střechy bylo nutné najít řešení, při kterém by se jednotlivé plošky setkaly v jednom styčníku i při zvětšování jejich původní nulové tloušťky návrhu (obr. 3).

Jeden ze způsobů, jak toho elegantně dosáhnout, je přidávat každé plošce o trochu jinou tloušťku. Společné styčníky jsou pak vždy na spojnici původních styčníků a pomyslného ohniska, které řídí polohu nových styčníků. Body lomené plochy jsou z ohniska promítány požadovaným směrem. Tato metoda je tím úspěšnější, čím je lomená plocha podobnější ploše kulové. Tloušťka plošek se pak téměř neliší (v případě řešené lomenice se pohybovala od 250 do 300 mm). Původní inspirace horským masívem byla z tohoto hlediska překvapivě dobře zvolena. Stejně jako jsou hřebeny Krkonoš umístěny na téměř kulové ploše naší planety, tak bylo možné i pro hřebeny řešené lomené plochy najít odpovídající kulovou plochu (obr. 4).

V popsaném postupu je pouze jediná neznámá proměnná – poloha ohniska promítání. Ideální řešení pravděpodobně neexistuje. Změnou polohy ohniska se mění nejen tloušťka, ale také statika a vzhled betonové lomenice. Z tohoto důvodu byla zvolena metoda postupného zpřesňování s vizuální zpětnou vazbou. Pro konečnou polohu bylo nutné projít téměř stem možných ohnisek. Tato fáze by se neobešla bez sestavení vlastních algoritmických postupů a jejich realizace ve skriptovacím rozhraní 3D programu (obr. 5, 6).
Autor textu: Jaroslav Hulín
Zdroj: Časopis Architekt, 06/2013

Provoz — KCEV by se mělo stát místem osvěty a diskusí nad ekologickou problematikou, mělo by sloužit k pořádání veřejných přednášek, mezinárodních konferencí, výzkumných projektů a zároveň by mělo být místem pro vzdělávání a výchovu dětí a mládeže, která tak získá hlubší povědomí a respekt k přírodním hodnotám. Pro tyto účely budova obsahuje přednáškový sál, laboratoř, knihovnu, učebnu, výstavní prostory, technické a provozní prostory, sklady.

Posluchárna — Sál slouží k pořádání přednášek a odborných konferencí. Díky použití širokoúhlého plátna a prostorového zvuku má parametry malého kinosálu. Jednotlivé přednášky a konference je možné zvukově i obrazově zaznamenat. Sál je vybaven kabinou techniků pro ovládání technologie sálu, audiovizuálním zařízením a tlumočnickou kabinou pro překlad do dvou jazyků. Interiér je kompletně navržený z překližkových desek. Hlavní součástí interiéru sálu jsou lavice se sklopnými sedáky a integrovanou vzduchotechnikou. Pro psaní poznámek při projekci je každé místo vybaveno osvětlením pracovní desky. Prostor sálu lze propojit pomocí velkých otočných dveří s výstavním prostorem, laboratoří a třídou. Díky tomu se mohou tyto provozy doplňovat a spolupracovat. Kapacita: 76 míst + 2 bezbariérová místa pro imobilní posluchače Provoz: odborné přednášky, konference, promítací sál.

Laboratoř — Přímý kontakt teoretické a praktické části výuky hraje při vzdělávání důležitou roli. Proto je laboratoř součástí prostoru učebny a knihovny. Interiér je obložený dřevěnými překližkovými deskami. Jejich povrch je ošetřený pryskyřicí proti zvýšenému mechanickému namáhání. Tento povrch zabraňuje vniknutí vlhkosti do materiálu a konstrukce nábytku. Součástí interiéru jsou i pevně zabudované laboratorní stoly. Každý stůl má své umyvadlo, připojení k interní síti a integrované osvětlení.
Kapacita: 16 studentů (dvě pracovní skupiny po 8)

Učebna — Výukový sál bude sloužit obdobně jako standardní třída s počtem 30 studentů. Každý student bude mít svůj stolek a židli. Prostory třídy jsou díky mobilnímu nábytku univerzální. Třída bude sloužit i jako kreslírna a bude vybavena 30 kreslícími lavicemi. V učebně budou studenti trávit nejvíce času a bude sloužit jako univerzální prostor k různým aktivitám. Učebna se může jednoduše proměnit v kreslírnu, multimediální dílnu nebo čítárnu. Součástí učebny je dvoupatrová příruční knihovna s úložnými prostory pro akvária.
Kapacita: 30 studentů

Knihovna — Knihovna je navržena jako volně přístupný sklad. Mezipatro je vyrobeno z pororoštových lávek, které umožňují přehlédnout knihy v obou patrech. Knihovna z překližkových desek je vybavena stolem pro dva badatele. Druhá řada polic ukrývá výsuvné příruční stolky.

Garáž / galerie — Garáž / galerie je navržena jako hybridní prostor, který lze podle potřeby kombinovat. Vzhledem k provozní zátěži je podlaha z matné černé pryskyřice s bílými pruhy a popisy. Dřevěné obklady stěn jsou nahrazeny kovovými tabulemi, které odolávají případné vlhkosti. Židle, stoly a výstavní fundus jsou stejně jako v ostatních částech centra z překližky.

Grafické řešení: Kristina Ambrozová
Mobilní nábytek: Cornelia Klien, Martin Stoss
Prováděcí dokumentace: Jan Kolář
Statika: Vratislav Klíma
Geometrie skořepiny: Jaroslav Hulín
Vývoj požární fasády: Nevšímal, a. s.




































Literatura
 

Zdroj: Autorská zpráva
Vložil: Kateřina Lopatová, 09.01.14
Návštěvnost: 52124 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
... Štěpán Skalský 13.01.14 02:19
... Daniel John 13.01.14 17:02
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Září 2017
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.