V Liberci Ruprechticích, pod Jizerkami, nám známí ukrojili kousek zahrady, akorát velké pro život ve městě. V sousedství německé vily z třicátých let, jsme tedy zbudovali dřevěný domek, kde chceme zakořenit. Stojí na místě, kde skládka postupně zasypala zatrubněný Ruprechtický potok. Z původní atmosféry zde zbyl malý rybníček, jako důkaz, že jsme v ulici u Pramenů. A při kopání základů spousta skla a keramiky ze začátku minulého století. Orientace pozemku, požární předpisy a odstupové vzdálenosti dali vzniknout domku, který zakotvil po proudu nad rybníčkem. Svým uspořádáním umožňuje výběh v patře, na prostornou terasu, která hledí do zarostlé zahrady našich přátel. Umožňuje spoustu aktivit a rozšiřuje tak nevelkou „zahradu“ pozemku.
Jinak byl koncept veden i leností neběhat do patra pro každou ponožku a potřebou, co nejvíce oddělit pracovní část. Zvolili jsme byt na přízemí, vše nutné k životu může být v kontaktu se zahradou a po schodech se odehrávají funkce navíc. Jednotlivé prostory je možné jednoduše oddělit nebo propojit pomocí šoupacích dveří, hlavně byt od pracovní části.
Centrem dění je obytná místnost, kolem které se točí ložnice, dělitelný dětský pokoj, koupelna, wc. a technická místnost. V patře je prostorná pracovna s pokojem pro hosta, který je variabilně využíván pro individuální psychoterapii. Přízemí domu se otevírá na jih do intimního dvorku a na západ k rybníčku, kde hráváme fotbal. Díky prosklenému vstupu jsme i v kontaktu s ulicí. Sedáváme na zápraží a baví nás vytvářet sousedské vztahy.
Konstrukce domu je dřevěná, kombinuje fošnový a u velkých otvorů rámový systém. Je řešena jako difuzně otevřená, opláštěná modřínovými prkny, která rychle stárnou a kontrastují se žlutou lazurou oken a nátěry desek. Uvnitř domu jsou prkenné olejované podlahy, cihelná zeď ze šamotek, nebo příčky natřené barevnými nátěry. Strop je dřevěný, trámový, zaklopený osb deskami.
Dům měl ambici obyčejně doplnit nesourodou zástavbu ulice, jež odpovídá genezi původně samostatných Ruprechtic. Studie vznikala dlouho, modelovat dům bavilo celou rodinu a některé modely dětí by se určitě líbily v ateliéru Zahy Hadid. Náš domek ale musel vzniknout rychle a co nejlevněji. Chtěli jsme se víc podílet i na realizaci, ale většinu času spotřebovala logistika stavby, pracovní povinnosti a zabavení dvou dětí, které se nehodlaly smířit s tím, že budou jen přihlížet.
