Stromový dům

Stromový dům
Adresa: Tokio, Japonsko
Realizace:2009
Užitná plocha:80 m2
Zastavěná plocha:79 m2
Plocha pozemku:163 m2


foto: Ken’ichi Suzuki
Tento dům určený pro manželský pár se nachází v obytné čtvrti na mírném kopci na severu Tokia.
Dům stojí na vrcholu kopce a k pozemku se lze dostat jen po úzké cestě. Přízemí od jednoho z rohů domu postupně šplhá nahoru. Poněvadž pozemek působí stísněně, temně a je zcela obklopen stávajícími domy, tak  jsme pracovali s charakteristikami místa usazeného v husté zástavbě – odloučili jsme dům od města a zabránili jeho vystavování se navenek. V tomto případě je výhodnější protahovat objem svisle než vodorovně. Podobné příklady lze najít v přírodě, kde strom obklopený dalšími vysokými stromy v hlubokém lese má tendenci směřovat k vertikálnímu růstu.
V architektuře je uplatňována geometrie dosažená pomocí “karteziánského souřadnicového systému“ a od té doby přináší výhody plynoucí z repetičního rozšiřování a jasně dané orientace. Avšak kvůli předem popsanými skutečnostem, nebyl zde tento systém vhodný. Bylo žádoucí uplatnit spíše geometrické pravidlo, které bude chytřejší, v užším vztahu a v rovnováze s místem a jeho okolních podmínkách. Rozhodli jsme se tak použít polární souřadnicový systém, který bude definovat základní geometrii architektury charakterizovanou umístěním prvku, jeho délkou a úhlem ze středu pozemku.
Konstrukci stavby tvoří rámové nosníky vytvořené lepeného dřeva o tloušťce 51 mm se otáčí v pravidelném úhlu 11,25º (360º / 32 rámů). Každý rám je o 55 mm vyšší než ten předchozí, čímž po jedné 360º otočce vznikne výškový rozdíl 1,7 m. Použitý konstrukční systém vytváří plynulý hyperbolický paraboloid poskytující vstup na střešní terasu. Zarámovaný obraz slouží rovněž jako světlík obrácený na východ jediným volným směrem k obloze a vegetaci na zahradě sousedního domu.
Střed polárních souřadnic je zhuštěn do 32 kusů z lepeného dřeva a vytváří mohutný centrální pilíř o průměru přibližně 1,1 m. Interiér je tímto středovým sloupem rozdělen do čtyř částí – podobné schéma lze najít u tradičních japonských domů, kde je čtvercový půdorys také dělen na čtyři oblasti – ačkoli rozdělení není přesně po 90º, protože zde se konstrukční systém zakládá na polárních souřadnicích. Střed je navíc umístěn excentricky, což v půdorysu vytváří různé vzdálenosti od obvodového pláště, zatímco otáčení nosníkových rámů zůstává stejné. U tohoto konstrukčního systému mají sloupy více vzdálené od centra mezi sebou větší mezery, než vnitřní sloupy, které jsou blíž ke středu a mají hustější mezery. Nosné rámy spirálovitě stoupají a vytváří proměnlivou výšku stropu, který je charakteristický pro každou ze čtyř oblastí. Například intimní šerá oblast s hustě sdruženými sloupy a nízkým stropem připadá na ložnici, zatímco světlá část domu s vysokým stropem, velkým oknem a většími vzdálenostmi mezi sloupy se hodí pro jídelnu. Podle rozdělení domu středním sloupem je také výškově odstupňovaná podlaha, ačkoli výšková rozdílnost je založena především na stávající topografii pozemku. 
Přestože byl dům vytvořen na základě přísné geometrie, tak nějakým způsobem navozuje atmosféru, která není podobná uměle vytvořeným objektů. Když se posadíme ke středovému sloupu, opřeme se a pohlédneme vzhůru, tak se paprskovitě vybíhající nosníky začnou jevit jako větve velkého stromu.
Prostředí obklopující prostřední kmen nabízí “obytné místo“ k poklidnému životu. Nachází se zde místa rozdílných vlastností, která jsou odlišná od jasných “prostorů“ nazývaných “domov“.
To nás přimělo k tomu uvědomit si, že střed “prostoru“ může odrážet sociální “význam“, zatímco střed “místa“ tvořit pocit “bytí“.
2 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
super
iceman
09.09.10 09:39
tenhle dům patří do vyšší architektury
Jiří Rothanzl
30.11.10 02:37
zobrazit všechny komentáře

Více staveb od Mount Fuji Architects Studio