Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
 picture
Autor: Spacelab Cook-Fournier
Adresa: Lendkai 1, Štýrský Hradec, Rakousko | mapa
Web: www.kunsthausgraz.at
Realizace: 1999 - 27.09.2003

Budova Domu umění byla v Grazu doslova vymodlena. Po dlouhá léta v Grazu chyběl důstojný stánek pro pořádání výstav moderního umění. Mnohé projekty skončily v propadlišti dějin. Dlouhodobé záměry se stále nemohly dobrat konce. Teprve roku 1999, kdy městské zastupitelstvo rozhodlo o odkoupení nemovitostí na budoucí parcele Kunsthausu, začala fyzická práce na projektu.
Architektura Kunsthausu je produktem veřejné demokratické soutěže. Ta byla vyhlášena v říjnu 1999 a obeslalo ji svými návrhy 102 týmů. Porota v dubnu 2000 vybrala ten vítězný - autorů Petera Cooka a Colina Fourniera, učitelů na londýnské Bartlett School of Architecture a představitelů "archigramové" filozofie tvorby.
Budova Kunsthausu se nachází na velmi lukrativní parcele. Západní nábřeží řeky Mur a křižovatka městské tepny spojující historické centrum města s nádražím nemá konkurenci. Navíc je zastávka tramvají přímo u Kunsthausu. V terminologii realitních makléřů - "značka ideál".
Řeka Mur odděluje staré město a nové barokní předměstí. Kunsthaus je tak obklopen barokní stavební strukturou a fyzicky je spojen s kulturní památkou - tzv. "Železným domem" (Eisernes Haus). Ten postavil J. B. Withalm v letech 1846-48. Vyznačuje se tím, že se jeho stavebník- architekt-uživatel v jedné osobě inspiroval tehdejším anglickým stavitelstvím a navrhnul konstrukci budovy jako ocelový skelet. Do té doby v Grazu nevídaná stavba obchodního domu doplněného o bar a kavárnu narazila na rakousko-uherský konzervatizmus (nebo finanční náročnost?) a Withalm se rozhodl v oceli vystavět jen druhé patro budovy. Základem stavby je tak pískovcový sokl. Památkovou péčí byl Eisernes Haus rehabilitován do své původní podoby. A právě strana památkové péče v případě grazského Kunsthausu je hodna obdivu, poněvadž umožnila vzniknout výjimečné stavbě. Příklad hodný následování, nemyslíte? Eisernes Haus je spojen s moderní budovou Kunsthausu a je v něm mimo jiné umístěna stálá výstava Camera Austria.
Ale zpátky k novostavbě. Parcela pro nový stánek umění byla komplikovaná. Diagonálně ubouraný městský blok činil řadě soutěžících problémy. Jedním z mála přesvědčivých návrhů byla měkká poduška anglického týmu, která citlivě vyplnila nabízený prostor. Vznášející se bublina-brambora-mrak-blob je v daném prostředí něčím zcela novým. Základní koncept totálního kontrastu stavba do posledního detailu vyplnila. Kunsthaus je institucí, která si o toto pojetí zjevně říkala a Cook s Fournierem se nebáli zajít oproti ostatním soutěžícím o kus dál. Sluší se připomenout, že výsledná bramboroidní forma není spadlá z nebe. Již v roce 1959 vytvořil rakouský Američan ukrajinského původu Friedrich Kiesler model tzv. Nekonečného domu (Endless House), kde jsou podlaha a stěny vytvořeny jednou kontinuální formou, která jakoby v prostoru nemá začátku a konce. Rovněž je důležité připomenout projekt Cookova souputníka z Archigramu - Rona Herrona - "Kráčející město" z roku 1964, kdy se obrovské oblé struktury na teleskopických nohou proháněly po anglické krajině. Oproti těmto projektům však Kunsthaus neskončil na papíře respektive v modelu, ale dočkal se realizace 1:1.
Technologie, která to dokázala, způsobuje kolem nás skutečnou revoluci ve stavebnictví. Masivní užití CAD softwarů a následných CNC hardwarů umožňuje sofistikovanou montáž s přesností na milimetry i těch nejsložitějších struktur. Stavební dílo už nevzniká vystavěním z primitivních materiálů na místě, nýbrž přesnou montáží polotovarů pocházejících z továrny. Na stavbě ubylo výkresů, zatímco se mezi projektanty a výrobou rozžhavují komunikační linky do běla.
Prostorová a provozní skladba Kunsthausu v Grazu je vcelku jednoduchá. Přízemí je maximálně volné, transparentní a obsahuje veřejně přístupné funkce - restauraci, museum-shop, pokladnu, přednáškový sál a reprezentativní vstupní vestibul. Výstavní sály jsou umístěny v bublině vznášející se nad přízemím. Technické zázemí je situováno buď do podzemí nebo do vnitrobloku. V podzemí může zaparkovat až 146 automobilů.
Bublina je horizontálně naporcována do 3 prostorů: Space 1 až 3. Nejvýšše situovaný Space 1 může být přirozeně osvětlen rozptýleným světlem díky 16 světlíkům směřujícím na sever. Ze Spacu 2 vede rampa do Eisernes Haus. V nejvyšším patře se nachází prostor tzv. Needle - jehly, která je ostře zabořena do oblé hmoty oblaku a kde měla být původně kavárna. Dnes se zde nachází vyhlídka na historické centrum spojená s možností četby přiložených katalogů a publikací k činnosti grazského Kunsthausu.
Autoři sami ve svém konceptu zdůrazňují přítomnost 4 základních elementů návrhu: Skin - kůže, která prostorově definuje oblak, je zároveň uměleckým dílem; Pin - špendlík, poutající oblak se zemí, prostorově vyjádřen dlouhým elevátorem; Nozzles - nozdry nebo trysky, což jsou v podstatě světlíky na střeše; Needle - jehla s vyhlídkou na město. V reálu koncept není až tak čistý jako ve skice řezu objektem. Oblak nedrží na špendlíku a vznášení brambory není na některých místech díky podobným materiálům tak markantní.
Celá stavba není konstrukčně bůhví jak geniální. Uměním bylo spíše vyrobit a smontovat kůži obalující sály. Nosnou konstrukci tvoří masivní monolitický skelet. Lehký skin je uchycen ke stropním konstrukcím skeletu a v podstatě ho jen formálně obaluje. Skin je pravděpodobně rád, že unese sám sebe a na sobě navěšené metráky instalací. Tato konstrukční situace navozuje zajímavou paralelu s okolními barokními domy. Ono se vůbec současné digitální architektonické prostředí více blíží k baroku. Přímku střídá oblouk, racio ustupuje víře, reálnu konkuruje virtuální svět.
Konstrukce skinu je ocelová příhradová síť. Ze sendviče vystupují jak na straně exteriéru tak v interiéru úchyty pro obalení finálních povrchů. V případě exteriéru pro 1200 různých fasádních desek. Obrovská škála tvarů a rozměrů je částečně kompenzována materiálem fasády - plexisklo se přeci jen lépe dotahuje do úchytů než klasické sklo. Obal tedy není spojitý, nýbrž obsahuje škvíry.
Berlínské kreativní studio realities:united Architekten doplnilo již tak výbornou budovu Kunsthausu o další vrstvu. Jejich BIX Fassade je platformou pro výstavy trochu jiného ražení, než na jaké jsme zvyklí. BIX je totiž sítí 930 zářivek nebo výbojek, prostě světelných zdrojů, jejichž intenzita se dá ve frekvenci 20 kroků za sekundu regulovat. Tato síť pokrývá východní fasádu Kunsthausu a díky speciálnímu softwaru ušitém na míru nabízí umělcům realizovat své světelné exponáty přímo na nábřeží Muru. Rozlišení sítě není příliš vysoké a tak se nabízí spíše prostor pro monochromatické abstraktní skopičiny než pro filmové kousky. Každopádně zážitek při sledování blikající fasády je obrovský.
Kunsthaus si již během navrhování získal od svých otců přezdívku alien - mimozemšťan, vetřelec. Záhy byl doplněn o přízvisko přátelský, a tak se v mnoha materiálech o architektuře Kunsthausu setkáte s označením A friendly alien. Jak jsem mohl vidět na místě, je Kunsthaus skutečně přátelskou stavbou, kterou využívají nejen kulturní organizace, ale i soukromé komerční subjekty k pořádání nejroztodivnější akcí. Kunstahus se stal místem setkávání, diskusí a osvěty. Věřím, že k tomu přispěla i jeho architektura. Peter Cook napsal krásný poetický scénář tohoto domu a myslím, že jej můžeme označit za jeho životní dílo, podobně jako v případě Utzona a Opery v Sydney nebo SpreckelsenaArchou na Défens. Archigram se dočkal svého kráčejícího zvířátka a stavitelství se posunulo o kus dál. A kde to skončí? I přes obavy Ladislava Lábuse věřím, že se budoucí architektura rozplyne ve virtuálním prostoru internetu. Příběh tohoto domu mě v tom utvrzuje.

související odkazy:
www.bix.at
www.graz03.at























Literatura
 

Interiér a design
Svítidla typu downlight PANOS, Kruhové lampy Slimline, LEDOS LED, Vestavná svítidla SLOTLIGHT, Systém světelných pásů TECTON
Zumtobel Lighting
Autor: Jan Kratochvíl, 08.11.09
Návštěvnost: 79277 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
Dobrý !! Berous 03.02.06 12:38
...To bych řek, Berousi! (7;- )) šakal 03.02.06 15:23
Překrásný článek Eva Žáčková 01.07.06 08:50
hmm.., yvs 03.10.09 19:11
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Listopad 2017
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.