 |
| © Arne Magnussen & Vibeke Maj Magnussen |
Po návrhu sídliště, které nebylo realizováno, Utzon zašel ke starostovi Helsingøru s návrhem atriového bydlení. Utzon starostu přesvědčil, že bude schopen svůj projekt postavit za stejnou cenu, za jakou v té době vznikaly nepříliš kvalitní sídliště.
Na starostův příkaz byl Utzonovu projektu poskytnut devíti akrový pozemek s rybníkem a mírnými pahorky. Utzon nechal stavební firmou vybudovat jeden ukázkový dům, který měl tak velký úspěch, že nakonec bylo postaveno 63 domů (o rozloze 100m²). Zároveň bylo splněno nařízení stanovené vládou, že se náklady na stavbu musí držet pod určitou úrovní, aby na ně dosáhly i nízkopříjmové dělnické vrstvy. Všech 63 domů bylo postaveno v řadách, zároveň však sledují zvlnění terénu a poskytují každému domu určitý výhled jakož i co možná nejlepší orientaci k slunci a ochranu před větrem.
Utzon rád popisuje uspořádání svých domů jako “květy na větvi třešňového stromu, kde se každý otáčí za sluncem.“ Půdorysy jednotlivé domů jsou uspořádány do písmene L s obývacím pokojem a studovnou v jedné části a kuchyní, ložnicí a koupelnou v té druhé. Zbývající strany tvaru L uzavírají zdi s proměnnou výškou.
komentář výboru Pritzkerovy ceny
