Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Městská knihovna ve Stockholmu

Autor: Erik Gunnar Asplund
Adresa: Sveavägen/Odengatan, Stockholm, Švédsko | mapa
Web: www.biblioteket.stockholm.se
Projekt: 1919 Realizace: 1924-28, 1928-32

Veřejná knihovna ve Stockholmu patří mezi nejznámější příklady švédské architektury. Asplundova knihovna je zároveň dokonalou ukázkou skandinávského klasicismu připomínajícího utopické projekty francouzských neoklasicistů. Na rozdíl od většiny jeho dalších významných realizací se k zakázce nedostal na základě soutěže. Současně se jedná o poslední Asplundovo dílo před jeho náhlým obratem k funkcionalismu na konci 20. let minulého století.
V dopise ze 30. března 1918 oznámil Otto Printzsköld jménem Nadace Knuta a Alice Wallenbergových městské radě, že jejich nadace daruje jeden milion švédských korun na stavbu veřejné knihovny ve Stockholmu, pokud budou splněny tři následující podmínky: že městská rada rozpustí sbírku 575.000 švédských korun Forsgrenovy nadace na stavbu městské knihovny, že daruje takový pozemek, aby mohla knihovna stát samostatně s dostatečným prostorem pro budoucí rozšíření, a že město Stockholm pokryje veškeré náklady spojené s vypracováním projektu. Velkorysý dar Wallenbergových byl s vděkem přijat a v červnu 1918 založila městská rada komisi skládající se z pěti členů a tří zástupců. Celou komisi se až do konce roku nepodařilo sestavit, poněvadž zjednaný architekt Carl Westman z nějakého důvodu odmítal post přijmout. Na Westmanovo místo v komisi byl 2. prosince 1918 zvolen právě Asplund, který se všem jevil jako správná volba. Ve stejném roce si totiž společně se Sigurdem Lewerentzem zajistil vítězstvím v mezinárodní soutěži na stockholmský jižní hřbitov pozornost široké veřejnosti a respekt odborných kruhů. Zároveň byl redaktorem architektonické rubriky časopisu Teknisk tidskriff a vyučoval ornament v architektuře na Královském technickém institutu.
Asplund původně dostal za úkol připravit program pro plánovanou soutěž. Poněvadž v tehdejším Švédsku byla typologie veřejných knihoven něčím novým, byli členové komise vysláni za těmito stavbami do okolních zemí. V květnu 1920 zaplatila městská rada Asplundovi a řediteli knihovny Fredriku Hjelmqvistovi studijní cestu do Spojených státu, odkud se oba vrátili s nadšením a již vytipovanými “správnými řešeními“, za které považovali Indianapolis a Detroit. Komise nakonec rozhodla, že autorem stockholmské městské knihovny bude Asplund, který byl zároveň jejím členem. Nikdo totiž nezpochybnil, že ve Švédsku má o tomto zcela novém druhu staveb nejucelenější představu.
Na konceptu knihovny začal Asplund pracovat již v roce 1919. Celý projekt mu trval přes deset let, což ve srovnání se dvěma dalšími jeho významnými stavbami (rozšířením soudního dvora Gothenburg 1913-37 a Woodlandským hřbitovem 1915-40) není tak dlouhá doba. Návrh prošel několika vývojovými fázemi a variantními řešeními. Například v roce 1922 byly veřejnosti představeny tři varianty řešení fasád.
Ze vstupu do knihovny se nakonec stala procesní cesta. Návštěvníci musí projí velkolepými kamennými propyleji a poté vystoupat po schodišti do válcovitého prostoru ležícího v samém srdci knihovny. Design interiéru a exteriéru je téměř perfekcionalistický, kde je každý detail pečlivě domyšlen. O výzdobu vestibulu se postaral Ivar Johnson a umělecké detaily v dětské knihovně Nils Dardel.
Návrh je ovlivněn jak v té době probíhající modernou a funkcionalismem, tak historizujícím neoklasicismem. Stavba je řešena v klasicistním stylu a přísnou geometrií. Prostor se skládá ze sférických a kubických prostorů. Hlavním centrem stavby je kupolí zaklenutý čtvercový vestibul s vepsanou kružnicí tvořící zaoblení rohů. V těchto rozích se nachází podružné komunikační prostory. Místnosti v patrech jsou na hlavní prostor symetricky vázány. Z těchto prostor jsou přístupné kanceláře, šatny, čítárny, studovny apod. Hlavní patro nacházející se 3 m nad hlavní ulicí a o výšce 4,5 m má honosný přístup po dlouhém přímém schodišti.
Již ve funkcionalistickém duchu přistavěl Asplund mezi lety 1928-31 ke knihovně další dvě části; jednu na zadní straně a dvojici křídel s komerční náplní, které lemují ulici a vytváří základ pro zvednutou terasu.
Zatímco se knihovna stále ještě dostavovala, odevzdal Asplund soutěžní projekt na ztvárnění sousedního parku. Soutěž vyhrál a umístil sem rozlehlou obdélníkovou nádrž.
V roce 2006 byla vypsána dvoukolová mezinárodní architektonická soutěž na rozšíření Asplundovy knihovny. Stávající budova přestala totiž kapacitně vyhovovat (po dostavbě se předpokládá s využitím 24000m² namísto stávajících 14000m²). V listopadu minulého roku byl ze stovek odevzdaných návrhů vybrán vítěz, kterým se stala Heike Hanada z výmarského ateliéru Laboratory of Art and Architecture. Předpokládané dokončení jejího návrhu „Delphinium“ je stanoveno na rok 2013.

Literatura

Autor: Petr Šmídek, 23.04.08
Návštěvnost: 35167 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
det är bra! stepan 24.04.08 22:35
parada Pablo 05.05.08 11:52
štěpáne neblbni ... 05.03.10 08:20
líbí Václav 05.03.10 09:43
Proč? lubos_kaplan 29.09.10 15:20
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2014
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2014
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.