Ekologický dům je navržen pro mladou rodinu s dětmi. Jeho urbanistické členění je L s využitím terénního zlomu. Objekt rozděluje pozemek na přední otevřenou zahradu se zápražím a zadní soukromou hospodářskou zahradu. Pozemek je na vyvýšeném místě nad málo frekventovanou komunikací, je ve skupině 2 - 3 samostatně stojících rodinných domů na kraji malé obce Kozolupy. Navrhované konstrukce - především sklony a tvarování střech, štítů, zdí, říms, terasy, oken či dveří - fungují nejen jako dělící a stavební prvky, ale také jako prostředky tvorby výrazu s důrazem na celkovou siluetu objektu.
Výhledy a průhledy do okolí jsou součástí architektury. Výškové členění domu je po půl patrech tak, že se minimalizují chodby. Ze schodiště, které je půdorysně stranou, vcházíte přímo do patrového obytného prostoru. Každá půdorysná i výšková část vnitřního prostoru domu má svoji přesnou funkci i přes to, že kromě ložnic sklepu a hygieny, nejsou jednotlivé části odděleny příčkami do samostatných místností. Hmota domu rovnoběžná s terénním zlomem (východ - západ) je zděná a částečně podsklepená, v patrech jsou ložnice. Hmota kolmá ke komunikaci (sever - jih) je trámová dřevostavba určená pro obytné prostory, které jsou otevřené přes dvě patra. Galerie v podkroví a obytný prostor je vykonzolovaný na patkách a sloupech a tvoří výraznou siluetu domu, která je zdůrazněna přetaženími štíty.
Nosné konstrukce dřevostavby se maximálně uplatňují v estetice fasád i interiéru. Zděné části domu mají omítku, dřevostavba je obložena palubkami a šedými cembonitovými deskami tak, že každá výšková i půdorysná úroveň má jiný povrchový materiál.
Nevadí mi, když některé detaily na domu nejsou dořešené, dokonce ani dodělané. Dům není přece věc, kterou si koupíte v katalogu a po předání klíčů ji budete do smrti používat jako auto. Rodinný dům je dle mého živý organizmus, který se stane nedílnou součástí životního stylu jeho obyvatel.
Autorská zpráva
