Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
HLEDEJ v sekci     

Lesopark pradědů od Štvanice k Muzeu
Debata v Kavárně Muzeum, Národní Muzeum Praha
V Kavárně Muzeum proběhla dne 1. 10. 2014 debata na téma
Lesopark pradědů od Štvanice k Muzeu
organizovaná sdružením
Praha1rodina


Panelu se zúčastnili
Jitka Trevisan       krajinářka, Trevisan atelier+
Martin Vachtl        dopravní inženýr, Sudop Praha
Petr Kučera          urbanista, historik, CMA
Martin Kloda         architekt, Archwerk
Jan Václav Čep    kandidát sdružení LES, Nezávislí, Piráti
Tomáš Vích           architekt a moderátor debaty



Sady
Architekt Petr Kučera ve vší stručnosti popsal historický vývoj území na hranici Nového Města, Karlína, Žižkova a Vinohrad. Myšlenka veřejných sadů pro zábavu obyvatel na tomto místě není nová. V letech 1827-31 v období biedermeieru zde bylo zásluhou hraběte Chotka vysázeno stromořadí Na Hradbách. Hrabě Karel Chotek, nejvyšší purkrabí českého království, patřil k oněm několika českým šlechticům, které František Palacký považoval za věrné Čechy. Během svého působení aktivně organizoval rozsáhlou výstavbu a modernizaci infrastruktury v Praze. Byly dlážděny ulice a náměstí, vybudována Chotkova silnice z Malé Strany na Hradčany, zaváděna kanalizace, stavěny nové společenské, zdravotní a charitativní budovy a zasloužil se o výstavbu druhého mostu přes Vltavu v Praze. Podle vídeňského vzoru založil kromě stromořadí Na Hradbách i Chotkovy sady a osázel Petřín. Stromořadí Na Hradbách od Žitné k Senovážnému náměstí se po zboření hradeb změnilo na Velký park založený roku 1876 z podnětu císaře Františka Josefa I., který se stal základem dnešních Vrchlického sadů.

Nádraží
Hradby jsou zároveň místem, kde vznikala v druhé polovině 19. století nová nádraží, nejstarší Staatsbahnhof - Masarykovo nádraží, Nádraží císaře Františka Josefa, později Wilsonovo a dnes Hlavní nádraží a třetí Denisovo neboli nádraží Těšnov, dnes díky magistrále již neexistující na jehož místě se nachází Park Těšnov sloužící jako parkoviště. Martin Vachtl nastínil vizi průjezdného nádraží, které se v Evropských městech stává standardem. Hlavní železniční přestupní uzel plánovaného průjezdného Hlavního nádraží, který by umožnil uvolnit hlavové Masarykovo nádraží stejně jako autobusové nádraží na Florenci, s sebou nese potenciál uvolnění centra města a spolu se zprovozněním Tunelu Blanka i možnost komfortně vyřešit železniční dopravní obsluhu centra a zbavit se zatěžující individuální automobilové dopravy. Uvolnění rozsáhlých rozvojových území otevírá otázku, zda jej zastavět nebo raději osvíceně a prozřetelně věnovat Pražanům k rekreaci a založit „Lesopark Pradědů“ od Štvanice k Muzeu?

Krajina města po konci moderny
Organismus města má své prostorové a funkční zákonitosti. Zahrnuje plochy zastavěné, trasy zásobování a dopravy, stejně jako plochy ventilační a rekreační. Krajinářka Jitka Trevisan přirovnává složitost města k Rubikově kostce, kdy je třeba vše mít ve zdravých vztazích. Architekt Martin Kloda nastínil vizi města po pádu moderny, města krátkých vzdáleností, města obyvatelného, po všech stránkách uživatelsky přátelského a trvale udržitelného. Architekt Petr Kučera upozornil na zájmy developerů zde investujících, kteří by díky plánovanému lesoparku přišli o investiční příležitosti a museli by se soustředit na jiné části města. Aby byla vize lesoparku uskutečnitelná, je třeba ještě před vypsáním urbanistické ideové soutěže, ze které by vznikl podklad pro regulační plán, zajistit pozemky rozvojového území před salámovou metodou postupných investic.

Lesopark pradědů
Kandidát a dnešní zastupitel v Praze 1 za sdružení LES, Nezávislí, Piráti - Jan Václav Čep hlásící se k vídeňskému modelu otevřeného města založeného na férových vztazích mezi obyvateli položil provokativní otázku do panelové diskuze, co jiného než lesopark spojující Čelakovského, Vrchlického a Riegrovy sady s Vítkovem, Těšnovem a Štvanici do jednoho velkého Lesoparku pradědů, do tzv. "pravé plíce" Prahy, bychom měli na tomto území mít? Obyvatelé na vylidňujícím se pravém břehu Prahy 1 trpí smogem, hlukem a dopravními zácpami. Na rozdíl od Malé Strany a Hradčan není na Starém a Novém Městě žádný souvislejší park. Zdejší obyvatelé jsou odkázáni na "levou plíci" Prahy: Letnou a Petřín, která je ale pro ně mimo docházkovou vzdálenost, což neumožňuje každodenní pobyt. Chceme-li zastavit odliv obyvatel z jinak úžasného centra Prahy, je třeba myslet na jeho vlídnou a pohodlnou obyvatelnost pro všechny věkové generace a sociální vrstvy, které zde chtějí současně žít i pracovat. Bez běžného člověka - "krve" města, jak říká Václav Cílek, se chod organismu města zastavuje a dochází k úpadku „dobré adresy“ i cen domů a nemovitostí. Jinak se nelze bránit postupující gentrifikaci a umrtvujícímu turistickému průmyslu, který ničí charakter středu města.

Výsledek debaty
Odpověď na téma vize LESOPARK PRADĚDŮ v centru Prahy:

ANO, JE TO MOŽNÉ!

Koncepčně a technicky vzato, Pražané by skutečně svůj "Central Park" mohli mít. Co zde ale zatím chybí, je politická vůle k takovému rozhodnutí.

A víte, jak se jmenovali vaši čtyři pradědové?









P.S.
Na Metropolitní ozvučné desce pořádané primátorem Tomášem Hudečkem dne 4.10.2014 v Rezidenci primátora v Městské knihovně jsem v diskuzi věnované místům, která by byla vhodná pro vypsání urbanisticko-architektonických soutěží, dal podnět k vypsání soutěže na území od Štvanice k Muzeu. Zklidnění magistrály v souvislosti s plánovaným otevřením Tunelu Blanka je momentálně nejaktuálnější úkol pražských plánovačů, aby splnila Blanka úlohu vnitřního městského okruhu.



P.S.
6.4. 2016
V participační Koncepční studii Dvořákova nábřeží - Na Františku zadané IPR a vypracované TSK jsou drobná zlepšení, která jsou fajn, ale když je řeč o KONCEPČNÍ studii, rodinám žijícím na Starém Městě velmi chybí relaxační parky, jaké jsou na Malé Straně. Měli byste něco proti zvětšení a ohrazení Anežské zahrady na způsob Valdštejnské či Františkánské zahrady nebo Vojanových sadů? Šlo by o zhruba +4000m2. Anežská zahrada by se zvětšila na bezmála 10000m2, což je srovnatelné s Židovským hřbitovem nebo s Františkánskou zahradou. Vzhledem k tomu, že plocha mezi nemocnicí a ministerstvem ve správě TSK je dnes spíše jako pangejt u silnice, tak by to byl, věřím, posun k  lepšímu.
V jednání bude záviset především na komunikaci Galerie s  Městem, jestli budou mít zájem, kdo zahradu bude udržovat a spravovat. Galerie by jí na rozdíl od TSK mohla dát smysl a ducha. Prosím nic nestavět, domů je tu dost, stačí tradiční ohradní zeď proti hluku, stromy a pár soch...









Odkazy
Trailer k filmu Auto*Matu - Blanka the Tunnel
Stallone zachraňuje Blanku
Dejme Blance smysl
Praha1rodina








05.10.14 00:05
Návštěvnost: 4396 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
Václav Cílek, geolog: Tomáš Vích 07.10.14 01:18
Stratgický plán hl.m. Prahy Tomáš Vích 21.03.16 19:11
Strategický plán kriticky Tomáš Vích 21.03.16 22:22
...Ve Vídni... Zdeněk Skála 05.04.16 12:19
Sci-fi Tomáš Vích 06.04.16 09:50
...pohly ledy... Zdeněk Skála 06.04.16 13:43
Vltavská Tomáš Vích 06.04.16 13:57
Penta krade kyslík Tomáš Vích 12.05.16 18:09
Karta se obrací Tomáš Vích 27.06.17 10:25
Lesopark Pradědů od Stromovky k Muzeu, verze 6.2017 Tomáš Vích 27.06.17 10:53
...Karta se obrací... Zdeněk Skála 28.06.17 15:44
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Červenec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.