archiweb.cz - Alena Šrámková

Komentáře
Výborně.	gallina-scripsit	27.01.11 07:18
Je to dobře udělaná těžká práce. Raduju se s Vámi, pane Víchu.
Kafka, Vláčil...	hana	27.01.11 09:16
s tím by vás poslala někam... doporučuji http://www.rozhlas.cz/leonardo/video_vstupte/_zprava/vstupte -s-alenou-sramkovou--534189 mimochodem překvapuje mě, že na začátku rozhovoru na otázku co říká na titul "první dáma české architektury" odpovídí, že jiná dáma ani nebyla - je vůbec možné zasklít o rok mladší Věru Machoninovou?
re	Tomáš Vích	27.01.11 11:31
Galline díky! Hano, také díky za ten link na rozhovor, přidal jsem na něj odkaz na konec textu. Myslím, že v rozhovoru šlo hlavně o to, která žena jako první u nás vystudovala architekturu, a poprvé je vždycky jen jednou. České kritiky teprve čeká pravdivé zhodnocení pozdního socialistického brutalismu 70. a 80. let, jestli bude konečně v plné vážnosti doceněna postmoderní generace profilující se po roce 1969, která začala učit na školách až po 1989, protože tam do té doby byla nežádoucí, nebo jestli se bude nevím proč vyzdvihovat ta oficiální husákovská, která učila ve zbytnělém stylu, který repetitoval nápady ze 60. let.
re ...	Tomáš Vích	27.01.11 11:33
Galline díky! Hano, také díky za ten link na rozhovor, přidal jsem na něj odkaz na konec textu. Myslím, že v rozhovoru šlo hlavně o to, která žena jako první u nás vystudovala architekturu, a poprvé je vždycky jen jednou. České kritiky teprve čeká pravdivé zhodnocení pozdního socialistického brutalismu 70. a 80. let, jestli bude konečně v plné vážnosti doceněna postmoderní generace profilující se po roce 1969, která začala učit na školách až po 1989, protože tam do té doby byla nežádoucí, nebo jestli se bude nevím proč vyzdvihovat ta oficiální husákovská, která učila ve zbytnělém stylu, který repetitoval nápady ze 60. let.
skromnost	hana	27.01.11 12:53
rádo se stalo. opravuji: Věra Machoninová je o rok starší, obě absolovovaly 1952. Alena Šrámková po ukončené bratislavské technice a pauze přešla na avu kde končila 1958. 1956 Věra Machoninová spolu s manželem zvítězila v soutěži na jihlavský Dům kultury a dál pokračovala nepřehlédnutelná série madame de brut, včetně mezinárodního úspěchu - 3.cena v soutěži na univerzitní budovu v dublinu. prostě trochu mě to neskromné přijetí titulu "první dáma české architektury" v souvislosti s proklamovanou skromností a neokázalostí překvapila. vlastně ani ne .)
re skromnost	Tomáš Vích	27.01.11 14:41
Hano, tak jsem si to vygoogloval a máte recht! Věra Machoninová by měla mít v součtu to prvenství. Inu důvěřuj, ale prověřuj. Ach ten konkurenční boj, to jsou situace...
ale ne o nic nejde	hana	27.01.11 14:50
tohle je pole, kde se nedá počítat kdo je první. zvlášť když paralerně existovaly dva tak výrazné tvůrčí páry (v tomto smyslu bych čekala reakci od AŠ). jen takový postřeh... oběma dámám respekt.
...Tedy,...	šakal	27.01.11 18:54
...já myslel, že první ženou, která v Českých zemích vystudovala architekturu a úspěšně ji praktikovala, byla Milada Petříková-Pavlíková, ale ono jde asi spíš o ten husákovský, pravdivý a skromný brutal. Promiňte, že jsem se vetřel, ale když se článek jmenuje "Šakalí léta", tak mi to nedalo (7;- ))
Milada Petříková-Pavlíková	Vích	27.01.11 19:22
Pokorně přiznávám, že mne otázka první ženy architektky zaskočila zcela v nedbalkách. Milada Petříková-Pavlíková promovala 18.6.1921, díky Šakale, jsem si říkal, že Vás potěším I:o).
Kruci, Víchu!	gallina-scripsit	28.01.11 17:47
Jaké pokorné nedbalky! A.Š. je první architekt. Děsná hrana. Jako Louis Kahn. Howgh.
Louis Kahn?	Vích	28.01.11 19:18
Louis Kahn, to je slovo do pranice, jistě A.Š. se na něj ráda odvolává, stejně jako na skromnost a pokoru a i citace by se našly. Ale z Kahna jde pocit starozákonní tisícileté architektury někde z Babylónu nebo z Egypta. Tento pocit z Nádraží, ČKD, ČD nebo FA prostě nejde. Od té doby, co ji znám, je mi spíše ztělesněním nějakého snu o Americe, třeba FA je pro mne typově něco jako skladiště v Brooklynu, http://outdoors.webshots.com/photo/1034015050031747396ZtPtpC jako kulisa k filmu či tak něco, to zdělení tam je intenzivní. Já bych ji, když k někomu přirovnal, tak snad k Jamesu Stirlingovi, tou vůlí k architektuře, jak říkám, postmoderna jako z praku!
>> Vích Vida.	gallina-scripsit	28.01.11 19:34
Tak A.Š. se na Kahna odvolává. Já jen, co vidím. FA. Tam to vidím. Důsledné ANO a NE. JE a NENÍ. HMOTA a NE-HMOTA. Jakoby ta ne-hmota nebyla prostor. NE neznamená NIC. Khan. Je tam.
Kahn/industriál	Vích	28.01.11 22:14
Ano, ta inspirace Kahnem tam jistě je, i v ideálním budování prostoru, piazzeta, 3 dvorany, pevná geometrie schodišť, archetypy vysoké architektury. Ale vlastní tvarosloví je už důsledně industriální, jak někde z cementárny. Morální rezignace na zbytečný detail, vzpomínka na jednoduchý neformální britský brutalismus? Pro mne resentiment na diktaturu proletariatu, druhá významová vrstva v akordu s tím klasickým. Filozof v montérkách.
Filozofie montérek.	gallina-scripsit	29.01.11 10:57
V případě A.Š. klidně takto. ReSENTIMENT na diktaturu proletariátu. František Skála nejstarší, nar. 1923, má z padesátých let obraz, který se jmenuje tuším Hlava dělníka. Poprsí ne starého chlapíka z profilu, montérková halena, v ústech stéblo trávy rovnoběžné s horizontem naznačené ploché krajiny. Vysoko na modrém nebi v tomtéž horizontálním směru letadlo. Nevím, kdo to má, ale dost mu závidím. Montérky. Můj děda říkal modračky (plzeňsko). Bývaly jednoduché, po seprání krása největší. Na plechových knoflících, původně černých, vyraženo "for gentlemen". Víš co je pravda? To je to, co zbude, když se všechno prošustruje. Bílé slepice. Zčernalý včelín. Realita. Ostře prožitá a ostře zapomatovaná zkušenost. FA vidím jako konzervu zkušenosti, kterou tu A.Š. chce po sobě nechat. Jako nějaké poselství vymrštěné do neznáma kosmu. Naprosto souhlasím se všemi komentáři, které tu máte (vyjma Stirlinga). Naprosto souhlasím s tím, co chce A.Š. postavit.
v ústech stéblo trávy rovnoběžné s horizontem	Vích	29.01.11 12:03
přesně! i s tou konzervou zkušenosti, to je ono, tak už jsme to asi probrali, taky souhlas. Leda, že bych trval na Stirlingovi: jaksi se nemohu zbavit dojmu, že tu výpravnost a epičnost mají s Jamesem společnou, velice chytrou a trefnou práci s citacemi, s obrazy, s atmosférami, barvami, materiály, ta svoboda vyjádření, kterou moc u nikoho jiného neznám, Gehry, Hadid, Piano, Foster i Kaplický mají vybudovaný formálně vyladěný výrazový slovník a tím mluví, tady já vidím ty adice, skládání různých věcí vedle sebe a jejich vzájemnou souhru. Kahn a fabrika, šedá a růžová, beton a plast, vážnost a legrace, klášter a panelák, vysoké a nízké, ten mix...
hmm, ale ...	Bohdan	29.01.11 20:23
První dámou české architektury byl přeci Jára Cimrman..
vášně	Vích	30.01.11 11:13
Já bych tu bulvární otázku, kdo je první dáma, už raději opustil, podobně legrační je, kdo je první pán. Na A.Š. je především zajímavé, jak rozporuplné reakce její práce vyvolává, od naprostého obdivu až k apriornímu odmítnutí. Kde se ty vášně berou?
Díky za zajímavou esej	robert	31.01.11 13:13
Z nové fakulty architektury nadšený nejsem. Podle mne by měla být taková stavba výzvou a magnetem pro studenty architektury, hledět do budoucna, mít možnost být obdivována, zkoumána, být vrstevnatým uměleckým dílem s přesahem. Realizace se mi předvádí jako formálně splněné zadání co do funkce i výrazu - nemá žádný vtip, což má být její přednost. Nereaguje přesvědčivě na své okolí - na sousedství s původní fakultou, se kterou "nemluví". 45 stupňů šikmý přístup přes sloup s otevřenou knihou budovy pouze v tom jednom úhlu pohledu je čelní průčelí, které nenadchne. Já jako pozorovatel nechápu, proč tento objekt právě zde.
pomník, ne škola	Honza K.	01.02.11 14:58
Souhlas s Robertem, kontext je přeci jedním z témat postmodernistů, ne? Myslím si ale, že dámy a pánové jdou v této diskusi výrazně hlouběji. Přijde mi, že A.Š. v této budově skutečně předává zkušenost. Jakoby se pokusila pochopit řády věcí, které nás obklopují a pak přišla s 1 řádem, který tyto všechny spojuje. Výsledkem je pro mě silná přísnost. Jako by mi vnucovala její přesvědčení o tom, jaké věci jsou a jak jim mám rozumět. Ty kamenné lavičky před budovou, doslova mi říká přesně takhle daleko budeš od budovy sedět a ne jinak. Snažím se pochopit ty odkazy, L. Kahna atd. Přijde mi, že to v tom domě skutečně je. Je to obdivuhodné. Ale vadí mi to přikazování. Ta svázanost. Ta temnost, úzkost. Po dlouhé době dostávají studenti architektury novou budovu, a co vyjadřuje? Tahlke stůj, zde seď, takhle to dělej. Velice si vážím svobody, toho objevovat věci. Chci věcem rozumět a sám hledat jejcih podstatu, tak jak to jistě po celý život sama A.Š patrně dělala. (Chci si např. sám vyzkoušet, jak daleko od budovy mám sedět, kde je to nejlepší... kromě toho, každý to přeci vnímáme trošku jinak, ne?) Jenže teď mi tu vnucuje její zkušenost a závěry a vůbec mi nedává možnost toto sám objevovat. To mi vadí. Ta budova je po mnoha stánkách obdivuhodná. Ale myslím si, že to neměla být fakulta architketury 21. století. Ta by podle mě byla hodně jiná. Měla by vyjadřovat a umožňovat zcela jiné věci. Měla by být živá, dynamická, svěží, flexibilní, umožňovat individuální čtení věcí. Být demokratická, dát volbu kde chci sedět a kde stát. Zapojit se do kontextu, ne mít 1 vchod. Nebrat si na sebe barvu nejodpornější budovy v okolí (možná 2. nejodpornější). Mít 1 srdce, ne 3. Nechci poslouchat, jak to mám dělat. Nechci to dělat tak a tak proto, že mi to někdo řekl že to tak mám dělat. Chci si na to sám přijít a být o tom přesvědčen.
kontext	Vích	02.02.11 10:58
Kontext je tu myslím pěkně zachován, jak budova barevně ladí s okolím... Civilní výraz ale myslím není direktivní, nechává jen věci být v nějakém základním stavu, co si s tim kdo počne, je čistě jeho věc. Dům je to ale zvláštní, že má tak silnou image.
kontext	robert	02.02.11 13:48
Ten se nevyřeší barvičkama. Forma sem nesedí. Známku Kahna zde nehledejte, Kahn je jinde.
kontext	Vích	02.02.11 17:36
Roberte, forma sem nesedí? jak to myslíte? Na Kahnovi jsme se tu už vesměs shodli, klidně nesouhlaste, jen by bylo dobré říci proč, když ho tu nevidíte.
Kahn??	hana	02.02.11 17:44
to je naprosté nepochopení Kahna! Soutěž pro první dámu má očekávaný výsledek - sorela s implantovanými současnými vlivy.
Hano,	Vích	02.02.11 17:49
v čem nepochopení Kahna? souhlasím se sorelou i se současnými vlivy, těch vrstev je tam skutečně poměrně hodně.
Hano,	gallina-scripsit	02.02.11 18:00
v čem nepochopeni Kahna? Abych podpořil pana Vícha. A za sebe : Jakého druhu nepochopení kterého výkladu Kahna? Ale to zcela vážně. (Zvědavě.)
můj subjektivní názor	honza	02.02.11 18:09
Jen stručne zkusím vyjádřit svůj názor. Dům stojící pevně na zemi. Jeho 4 pohledy jsou čisté, každý jiný a přece tak podobný druhému. 3 atria, jednoduchost modulu. (2 x 2) -1. (8 x 8) x (8 x 8). 8 pater. Dvoupatrové ateliery, 3 vystouplé hmoty přednáškových sálů - v současných materiálech s křikavými barvami (asi rozumím oné reminiscenci, o které A.Š. mluví). Vnější plášť z keramické cihly, uvnitř pohledový beton. Betonový sloup uzavírající hmotu. Černé rámy velkých oken. Dvoupatrové ateliery - ty výhledym ty plochy oken. V šedi atrié prosvětlených sluncem prosvítající mezi průchody červené zdi a růžové dveře (snad sexy, jak by někteří řekli). Vnitřní kulaté schodiště - skvost, na který se nemůžu dočkat až si ho projdu poprvé od spodu až nahoru (naposledy jsem byl na stavbě v létě, tento názor je založen na této zkutečnosti, na důkladném prozkoumání dispozice, také na základě fotek hotového stavu - viz. web A.Š. a v neposlední řadě na několikaměsíčním téměř každodením chození okolo stavby). Nemůži si pomoci, ale archetyp nadčasové stavby na mě promlouvá v celku, v detailu, v souvislosti. Nemůžu ovšem neříct i subjektivní kritické názory: Proč jsou u přednáškových sálů náběhy ze zdiva (to se mě prostě nelíbí), proč není pochozí střecha, nebo alespoň její část (chápu, že to asi bude z důvodu provozu, ale je to škoda). Jak dlouho vydrží keramické dlažby ve vstupním předprostoru? ->Hozna K.: Betonové lavičky, souhlasím s jejich kritikou. Ovšem škola nemá jen jeden vstup, pokud se nepletu, další vstup je z druhé strany mezi přednáěkovými sály a dále se dá vstopit od menzy u "amfiteátru" pokud se ovšem nezměnil původní záměr. Poslední můj bod nemůže jinak, než kritizovat vedení školy, díky němuž vpodstatě celé jedno patro vyhrazené pro studenty (ateliery atd.) bylo zabráno kancelářemi. Upřímně řečeno, ty mohly zůstat ve staré budově, nebo s nimi mohlo být počítáno v soutěži. Tento akt měl dopad na členění oken a tudíž na celkové vzhledu budovy. Ono celkově, soutěž z roku tuším 2004 (opravte mě kdyžtak někdo prosím) počítala s tehdejším počtem studentů. Jenže škola bere rok od roku více studentů a dnes jich je mnohem více než tehdy.
můj subjektivní názor	honza	02.02.11 18:11
Jen stručne zkusím vyjádřit svůj názor. Dům stojící pevně na zemi. Jeho 4 pohledy jsou čisté, každý jiný a přece tak podobný druhému. 3 atria, jednoduchost modulu. (2 x 2) -1. (8 x 8) x (8 x 8). 8 pater. Dvoupatrové ateliery, 3 vystouplé hmoty přednáškových sálů - v současných materiálech s křikavými barvami (asi rozumím oné reminiscenci, o které A.Š. mluví). Vnější plášť z keramické cihly, uvnitř pohledový beton. Betonový sloup uzavírající hmotu. Černé rámy velkých oken. Dvoupatrové ateliery - ty výhledym ty plochy oken. V šedi atrié prosvětlených sluncem prosvítající mezi průchody červené zdi a růžové dveře (snad sexy, jak by někteří řekli). Vnitřní kulaté schodiště - skvost, na který se nemůžu dočkat až si ho projdu poprvé od spodu až nahoru (naposledy jsem byl na stavbě v létě, tento názor je založen na této zkutečnosti, na důkladném prozkoumání dispozice, také na základě fotek hotového stavu - viz. web A.Š. a v neposlední řadě na několikaměsíčním téměř každodením chození okolo stavby). Nemůži si pomoci, ale archetyp nadčasové stavby na mě promlouvá v celku, v detailu, v souvislosti. Nemůžu ovšem neříct i subjektivní kritické názory: Proč jsou u přednáškových sálů náběhy ze zdiva (to se mě prostě nelíbí), proč není pochozí střecha, nebo alespoň její část (chápu, že to asi bude z důvodu provozu, ale je to škoda). Jak dlouho vydrží keramické dlažby ve vstupním předprostoru? ->Hozna K.: Betonové lavičky, souhlasím s jejich kritikou. Ovšem škola nemá jen jeden vstup, pokud se nepletu, další vstup je z druhé strany mezi přednáěkovými sály a dále se dá vstopit od menzy u "amfiteátru" pokud se ovšem nezměnil původní záměr. Poslední můj bod nemůže jinak, než kritizovat vedení školy, díky němuž vpodstatě celé jedno patro vyhrazené pro studenty (ateliery atd.) bylo zabráno kancelářemi. Upřímně řečeno, ty mohly zůstat ve staré budově, nebo s nimi mohlo být počítáno v soutěži. Tento akt měl dopad na členění oken a tudíž na celkové vzhledu budovy. Ono celkově, soutěž z roku tuším 2004 (opravte mě kdyžtak někdo prosím) počítala s tehdejším počtem studentů. Jenže škola bere rok od roku více studentů a dnes jich je mnohem více než tehdy.
re gallina-scripsit	hana	02.02.11 19:50
kahn usiluje o duchovní přesah, je působivý. šrámková má ráda řád a chce být obyčejná, neokázalá.
>> Hana	gallina-scripsit	02.02.11 21:44
Děkuji za odpověď. FA zvenku - "cementárna" jak zde v dobrém uvedl pan Vích. Ve dvoranách - obyčejnost? V první řadě měřítka tohoto vnitřního exteriéru... A nepochybná akcentace toho, co je uvnitř, avšak společné - neokázalost? Pěkně řečeno "m á r á d a řád", ano "c h c e b ý t obyčejná, neokázalá". Ale to onen duchovní přesah nevylučuje, zvláště dnes. Při vražedném vlivu nespočtu podmínek, které dnes tíží každé zadání je intenzivní snaha po řádu, obyčejnosti asi jednou z mála cest, jak zakomponovat do budovy hierarchii. Umožnit návštěvníkovi, jistotu, důstojnost a tedy v n i t ř n í svobodu. Víte, duch vane, kam chce, tak by se baráky měly stavět tak, aby se mu do nich "chtělo". Nepřekážet. (Mluvím o reálném "teď"). Ještě omluva za chaotičnost, kterou reálně "teď" navíc posiluje nádcha.
neorealismus	Vích	03.02.11 09:38
Mně přijde významný rozdíl mezi originál Kahnem a jeho citací. Citace reflektuje ten originální duchovní přesah, ale chca nechca ho parafrázuje a funguje tím už v jiné rovině vnímání, té racionálnější přemýšlející o původním významu. Je to podobný efekt, jako když Warhol točil Empire: www.youtube.com/watch?v=7idi_5IaMrk nebo jako když dýdžej mixuje muziku, pracuje s hotovou realitou, kterou dál přetváří. Mi napadá další termín - magický realismus, neorealismus a Federico Fellini, je to všechno jedna generace.
K formě:	robert	03.02.11 11:07
A co mi zde má připomínat tvorbu L.Kahna ? Snad ty barevné přístavky sálů? To vymezení objemu sloupem (asi výdechem vzduchny) je nepřesvědčivé - nefunguje. Proti tomuto vymezení pracují i ty legrační krajní cihelné lizény. Jestli jednoduchost zde, tak krychle s délkou hrany původní fakulty, třeba cihelná a do té vyřezat co se do ní vejde. Volně přístupný parter, ale ne přes pás zasklení.
re K formě:	Vích	04.02.11 00:02
Tady je pár obrázků k připomínce Kahna: www.flickr.com/photos/efigueres/2389410777/in/photostream/ Yale Center for British Art, barevné přístavky odkazují už spíš k Warholovi, ono to právě jaksi není jednoduché. Sloup tu vůbec není kvůli objemu, to je normální pomník, těžko říci teda čemu...
>> Vích, citace.	gallina-scripsit	04.02.11 08:04
Pěkně řečeno. Parafráze/jiná rovina/zpětná vazba. Je to tak. Ale nemusí. Když (tolik) spekulativně nemyslíte. Slovo citace samo je ze slovníku myšlenkových spekulací. Zkuste s ním na venkovského truhláře... Tomu přece řeknete .... udělej to stejný.... A obou vám pak odlehne. Opakování, když to fuguje a je to pěkné. Ale v duchu úvodního hesla parafráze/jiná rovina/zpětná vazba, nakonec zpětnou vazbu. Znovu k A.Š.. Zde inzerovaný rozhovor na ČRo. Ona mluví o autorství. Říká, že jeho význam musí poklesnout. Posun z citací k opakování. P.S. Vztah FA a Yale. Citace? Jistě. A.Š. je profesor. Opakování? Taky. Vždyť se na její fotku podívejte bez brejlí. Neřeknete, že ho cituje. Řeknete, že vypada jako on.
sloup	robert	04.02.11 08:38
Ten sloup tam nevymezuje objem stavby a prostor hájemství fakulty?
sloup	gallina-scripsit	04.02.11 09:27
Hraniční stéla. Přes všechna patra, která jsou územím fakulty.... a spousta dalších významů.
stejný	Vích	04.02.11 10:37
Když ono to ale stejný moc není, principy jsou podobné, ale Kahn rozehrává monumentální divadlo, to AŠ se drží civilnosti průměrných baráků a ta monumentalita je tam jakoby náhodou a zároveň shazovaná triviálností oken, dveří a detailů. Zatímco Kahn by truhlářovi řekl - udělej to parádní, AŠ by řekla - moc se s tim nepiplej. Ale tu sílu to má kupodivu taky. Jo, oni jsou si fakt podobný!
sloup	Vích	04.02.11 10:47
Z projektu by se dalo myslet, že sloup vymezuje prázdný kvadrant, teoreticky určitě ano, ale ve skutečnosti to na mne působí víc jako patník, návěští, výstraha. Nebo pocta vertikále, hromosvod, falus.
sloup	Bohdan	06.02.11 18:42
... je připraven pro architekty, kteří na jeho vrcholu budou rozjímat o české přísnosti. http://www.youtube.com/watch?v=ZMvCFlIwMas
sloup	Vích	06.02.11 20:47

po 3 měsících užívání	Honza K	14.05.11 23:01
po 3 měsících pobývání v prostoru nové budovy chci říci, že podle mého názoru: 1. Žádný Kahn tam není. 2. Prostor budovy mojí generaci (studentů) nic neříká. 3. Prostor budovy neodpovídá dynamické instituci, kterou fakulta architektury je a má jí být. 4. Budova se snaží napravit to, co všem v té staré vadilo, ale nepřinesla nic nového.
re po 3 měsících užívání	Vích	22.05.11 10:56
Honzo díky za dojmy, že tam Kahn není, ok, ale že vám nic neříká, neodpovídá dnešní době a že nepřinesla nic nového, to by stálo za konkrétnější popis, jestli to nebyla jen chuť zacloumat autoritou. Proč je vám škola cizí a zastaralá, co jste čekal a nedostal?
jenom o ulici vedle...	šárka	22.05.11 13:26
Mno, tak jsem předevčírem v noci prošla kolem nové budovy architektury, vracejíc se domů ze srazu dávných spolužáků ze ZDŠ Bílá (nádherné to budovy kouzla bohužel dnes zřejmě již nedosažitelného). V této diskuzi patřím mezi ty starší až nejstarší (no, co nadělám), neb moje dětství je sepjato s pocity dobrodružství, když jsme si v zde místech všech současných architektur a technických knihoven) tajně hrávali za plechovým plotem na indiány v neprostupné džungli náletových dřevin … nejsem si tedy jistá, zda můj úsudek není nad míru zamlžen staromilstvím a steskem po době dávno minulé (i když zrovna tak si pamatuju tanky, stojící u budov VŠCHT, a na to ráda nevzpomínám)... Ten zde diskutovaný vztyčený sloup mi nevadí, dokonce se mi líbí (jen trochu bych myslela, že za ním najdu British museum),a tady mi v současné době přijde až takový marnotratný- ale architektura může být marnotratná, záleží na peněžence stavebníka…možná ale, že má studentům připomínat nepatrnost jejich pachtění za vlastním osudem, co já vím, proč tu je. Samotná budova mi přijde dobře provázaná s původní budovou architektury (jsem kolemjdoucí, nikoliv uživatel), co je mému výtvarnému cítění ale naprosto cizí, jsou ty šupinaté, barevné a až přisprostle lesklé kymácející se přístavby směrem od Flemingáče… stydím se v této učené diskuzi, kde to srší reminiscencemi, příměry, jmény a básnickými obraty napsat takhle primitivní názor, jistě napadnutelný ve své hloupé konečnosti, ale nemohu si nijak pomoci. Pro mě obdivuhodná architektura, které neuškodily ani roky komunistické nepéče, ani (zatím) postkomunistický stavební boom, stojí jenom o ulici vedle. Tam nepotřebuju číst žádné vzletné vysvětlivky, které blbcům vysvětlují, co mají obdivovat. Tam se stačí projít kolem dokola a dívat se…
re jenom o ulici vedle...	Vích	22.05.11 21:24
Šárko myslíte VŠCHT?
o jinou ulici vedle	šárka	23.05.11 08:02
Ne, myslím školu v Bílé.
Francouzské školy	Vích	23.05.11 09:50
od Gillara z 1934, a jasně, to bylo nejlepší funkcionalistické období, tehdy ty srandovní pop krabičky ještě nepotřebovali. Snad se mi to nezdálo, ale měl jsem dojem, že i AŠ se o nich vyjadřuje s mírným úšklebkem.
Milé paní Šárce a milému panu Víchovi.	gallina-scripsit	23.05.11 11:52
V zimě jsem se měl s kýmsi sejít v Dejvicích u technické knihovny. Jel jsem autem, něco jsem vezl. Vyjel jsem dřív, abych měl čas k obhlídce nové budovy architektury. Vzal jsem to zadem. Škola v Bílé byla tak pěkně bílá, že jsem tam zastavil a obešel si ji. Po tomto aperitivu jsem obcházel architekturu. Slunce bylo ostré a sloup, o kterém se výše diskutovalo, byl v tu chvíli i gnómem. Skončil jsem u plecháčů vzadu a mírně otřesen vehemencí jejich barev, šupin i detailů těch šupin jsem se vrátil zase na sluníčko. Mám radost, že jsem si to teď mohl díky Šárce pěkně v duchu projít znovu. A co napsat? 1. Že si vážím Šárčina zaujetí pro čistotu, kterou lze žít pouze v rámci subjektivity. Pak, kupodivu, zjistíme, že hluboko ve svých "subjektivitách" se vlastně nelišíme. 2. Jak je architektura podstatná. Chodil jsem do základní školy z roku 1901. Učitelka blbá, ale budova dobrá. Když v sedmdesátých letech vyhazovali okny starý poctivý nábytek, aby ho nahradili socialistickým, díval jsem se na tu zkázu a byl jsem zoufalý. Kolik mi mohlo být? Deset? A vidíte, škola v Bílé mne za srdce nebere. Měl jsem svoji, kde se mi líbilo. Škola v Bílé je dle mého soudu stavěna jako oáza klidné neutrality, která ovšem BYLA neutralitou ve vztahu ke svému okolí a zejména k prostředí (třeba i škola), které formovalo mladého Gillara. Tehdy. Dnes mohu děkovat Bohu, že mým dětem bylo dáno chodit do školy postavené tak, jako ta moje anebo Gillarova v Příboře. 3. Otřes, který způsobují plecháče za (?) architekturou v Dejvicích nevím proč, ale mám tendenci hájit. Asi jako výstrahu. ... Ano, tak takhle dneska žijeme. Vepředu cementárna, vzadu kontejnery. (Vzpomněl jsem si na obří modré kontejnery Van Gansevinkel, do kterých se lisují za nákupními centry kartóny.) Jenomže je ta výstraha (?) dost dobře estetizovaná, tedy může mluvit. Různě.
vzpomínky na minulost	šárka	23.05.11 13:01
No vidíte, a pro mě škola v Bílé není „oázou neutrality“. Ostatně, pro mě není ani „bílá“ (když jsem tam chodila, tak byla špinavě šedivá a později dostala jméno Benita Juáreze, což pro nás znamenalo návštěvu prezidenta Svobody a nácvik písně Waltzing Matylda, kterážto nám byla představena jako píseň mexických revolucionářů). Pro mě je plna osobních vzpomínek, navíc umocněných, že do „Francáku“ tam roky předtím chodila má maminka a tchýně. Takže, jak je vidět, každý máme na tu „svou“ základku své vzpomínky a ty jsou nepřenositelné… Budova architektury- možná mám opravdu zkreslený vjem, protože ty šupinaté „kontejnery“ byly to první, co jsem z nové budovy viděla, takže pro mě nestojí „vzadu“, ale bohužel „vepředu“. A architekturu jako „výstrahu“ potkávám nerada, i když- pravda- stále častěji… A teď přenechávám diskuzi opět učeným (či učíčím se)...
he	Vích	23.05.11 13:17
Vepředu cementárna, vzadu kontejnery - přesně. Já chodil do Karlína na Lyčkárnu, tu zakládal František Josef I. www.fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=10988 , tu ubikaci na sídlišti, kam jsem chodil před tím, snad ani neni možno nazývat školou.
Palma na Lyčkově náměstí	gallina-scripsit	23.05.11 17:32
Minulý týden jsme s přítelem probírali atributy, které jsou vlastní alteliérové portrétní fotografii z přelomu 18. a 19. století. Během víkendu, který právě minul, měl na takové věci mít podíl. Vzpomněl jsem na palmu. To je totiž jedna z věcí, které se na portrétech vyskytují. Na černobílé fotografii vypadají dobře (má to své důvody). Palmy v kádích vynášené na veřejná místa pod letní slunce. Pamatuji to na jižní Moravě v 70. letech, z reprodukcí (cca 1900) znám palmy Rýmařovské (600 m. n. m.). Přivádí mne to zas k úvahám o povaze vnímání a najmě vnímání zprostředkovaného uměle. Když se vylíhne husa a uvidí gumáky, bude je nadále považovat za svoji matku. (Konrád Lorenz, imprinting.) Také my si imprintujeme - vtiskáváme - obraz o skutečnosti na základě prvního kontaktu. A ten obraz je pak mapou a podle ní se řídíme, anebo je klíčem, kterým pak věc otvíráme, anebo je nějakou rukovětí, za kterou tu věc pak pokaždé uchopíme. Myslím pořád na záplavu zobrazení, kterou se musíme prodírat. Myslím na výrobky, jejichž podstatnou složkou je schopnost "působit emočně". Myslím na "katalogy rodinných domů", na ty všechny fotky na Archiwebu, které vzešly z objektivů vlasně dost úzké skupiny lidí. Televizi doma nemáme, možná právě proto mi to všechno, o čem píšu, přijde divné a podezřelé. Zkrátka cítím jako problém, že to, s čím se mám setkat, je dopředu "nějak imprintované". Ne náhodou jsem si před obhlídkou dejvické fakulty architektury prohlédl jinou budovu. Abych setřásl ty fotky. Abych vnímal "celým tělěm". Nelze se vzdávat těla, protože kde by pak bydlela chudák duše? Problém současné architektury vidím v tom, že se soustředí na vytváření obrazů domů místo toho, aby domy stavěla. No a pak se řekne palma a černobílá portrétní fotka...
Palma, gnómón, šiška	Vích	24.05.11 20:29
Jo palma, to bude asi symbol vítězství, asi jste to Galline zase vyhmátl s tim gnómem, oni by to fakt mohly být sluneční hodiny v poledne ukazující na vchod nebo přetínající nádvoří vejpůl, symbol času a místa. Krásná je i piniová šiška, symbol života a plodnosti, před lety jsem si jednu takovou přivezl z Taormini.
Symboly	gallina-scripsit	25.05.11 08:12
Díky, zase jste mi pomohl. Tak, jako já jsem si "nelogicky" vytáhl z pohlednice palmu, vy jste přišel se SYMBOLY. (Však Vaše -ismy jsou z mého pohledu určitým vektorem - symbolem - způsobu "odhodlání" (stavebního odhodlání) aktuálního pro určitý čas či stav...) Vím, že dívat se na věc ZOBRAZENÍ vs. SKUTEČNOST (a její vnímání) přes košatou disciplínu symbolů, symbolizování, symboliky bude potěšením. Ale musím upozornit, že ta symboličnost věcí je pro mne spíš záznamem zkušenosti lidí s nimi a obráceně i těch věcí s lidmi. Než vymezení, ohrádka, sokl - provázanost. Dnes je prvořadé sjednocovat. V tom duchu vidět gnómy ve sloupoví portiku. V tom duchu vidět v piniové šišce řád (zlatý řez), který vítězí nad chaosem. A pak a tak uvidět - hle život, plodnost.
perspektivou ismů	Vích	25.05.11 09:11
je fakulta projevem Nového věku, je o hledání vlastní identity ve všeobjímajícím chaosu. Pro mne je stavem před tím, než se začne stavět opět krásně a třeba i se symboly. Vnímám ji v podstatě jako výzvu, challenge.
Ano.	gallina-scripsit	25.05.11 09:37
Hledání vlastní identity, kratochvíle každého přepáleného ega vyděšeného vědomím samoty. Ale nic než ego dnes nepotkáme. Proto je skvělé, že je za tím ženská. Ego silné chytré a zkušené ženské může být nějakým začátem. Ale kolik je těch, kteří to tak přečtou... Souvisí to s víc s gramotností a nebo potřebou to TAK přečíst?
--------	ŠÁRKA	25.05.11 10:04
COŽE?
potřeba	Vích	25.05.11 10:10
potřeba číst je jako česání vlasů, to zapojení do historických souvislostí, nějaké to sebepochopení, ale nerad bych do toho nějak zabředl. Architektura má v tomto obrovský potenciál. Ten dům má ale i odpůrce, kteří sem moc nepíšou, škoda, že to je těžkopádný a bez detailů...
Šárko,	Vích	25.05.11 10:13
cože co?
re re po 3 měsících užívání	Honza K	09.06.11 00:09
naváží na svůj příspěvek z 14.5., nějakou dobu jsem to tady nesledoval... co tedy jako student-uživatel budovy kritizuji: pominu ekonomickou stránku provozu budovy, to že symetrická L kompozice si vynucuje zdvojování např. únikových cest a další. Pominu i např. to, že v budově není studentům přístupná počítačová učebna (v obou probíhá výuka), to nepovažuji za chybu autorů stavby, ale jiných odpovědných... Budovu fakulty, školu, bych si představoval jako více živý organismus. Škola je dle mého názoru velmi proměnlivá věc, potřebuje různou konfiguraci prostoru, proměňují se v ní vztahy, velmi pulzuje, je dynamická. Očekával bych, že budova na to bude nějakým způsobem reagovat a umožňovat toto, podporovat to, možná dokonce k tomu vybízet. A děje se to? Myslím si, že nikoliv. Budova je sevřena do přísného geometrického vzorce. Oceňujete, že budova odkazuje k 60. letům. Ale je to to, co od ní současní uživatelé očekávají? Položili si autoři otázku, co lidé v budovu obývající od ní očekávají? Ano, je po formální stránce bezvadně zvládnutá. Ale je to to, co od ní uživatelé očekávají? Budovu školy nenavštěvujeme jednou za rok, takže si myslím že není primárně od toho, aby nás ohromila. Od toho tu jsou bych řekl spíše prostory muzeí, památníků... Od školy bych očekával, že bude udělaná de facto na denní použití, aby byla fajn, aby to prostředí bylo naše, abychom tam mohli dělat to, co bychom rádi (přiměřeně, samozřejmě). Třeba si sedli na zem. Sedli byste si v budově FA na zem? Bylo by to fajn, ve škole, co myslíte..
...re re po 3 měsících užívání	Honza K	09.06.11 00:10
Nemohu si pomoci, ale prostor, který se nacházi uvnitř budovy bych očekával např. za zdmi památníku na Vítkově. Ano, památník, monument. Chladný tvrdý, to je to, co vidím uvniř. A dveře učebny se vždy neúprosně zavřou s mohutným bouchnutím. Navíc, do budovy v září nastupuje generace narozená v roce 1992, co jí řeknou šedesátá léta? Děkuji ČVUT, že postavilo novou budovu a jsem za ní vděčen. Myslím si, že si ji FA zasloužila. Snažíme se budovu maximálně využívat. A není vlastně zase až tak špatná, spíš jsme co architekt co názor a rádi si zakritizujeme. Budova FA má pro mě prostě mnoho atributů, s kterými nesouhlasím a asi bych udělal jinak. Mám ale tu výhodu, že už mám zkušenost s touto budovou, autoři ji při jejím projektování neměli.
>> Honza K	gallina-scripsit	09.06.11 10:39
Děkuji, že jste se podělil o své zážitky "zevnitř". (Školy a vlastně i sebe.) Mám z Vašeho psaní pocit, že ten dům funguje jako tvrdý, ale rovný kantor. Tvrdý, že Vás tím provokuje k polemice. A polemiku umožní. Ale neuhne. A co udělat s těmi dveřmi? Tedy, jak je udělat příště líp?
Honzo	Vích	09.06.11 11:28
jak tak o tom co píšete přemýšlím, připomíná mi to atmosféru školy za mých studií. Jestli ono to neni nejvíc v lidech? Takováhle stavba by někde v Holandsku nebo USA byla považována za "cool", holky by tam sedaly na schodech a popíjely kafe, u nás je to "kafkárna" hrůzy ze setkání s někým cizím. Závisí na vás, jestli tu přísnost vezmete jako výzvu nebo jako ubíjející realitu.
emoce	hetzer	11.06.11 00:27
tahle budova vyjadruje jeden z problemu nasi soucasne architektury - uzavrenost. je jakousi pevnosti, kam se architekti muzou schovat pred svetem ktery je nechape, utect do bezpeci vaultu, kde muzou izolovane od sveta zit, vyrustat ucit se a vychovavat nasledovniky. je to klaster architektury, ktery demonstruje svou viru a zaroven ji i sebe uzavira pred nepratelskym svetem.
re hetzer	...	12.06.11 20:51
Ano, je to tak trochu jiny svet..je tam takove specificke klima...vdek za to, ze nemusime cekat dole 15 minut na vytah vsak plne zastinuje nedostatky.
re re Hetzer	Honza K	12.06.11 21:29
nesouhlasím s tím, že by vyřešení čekání na výtah plně zastiňuvalo vše ostatní. Můj přistup by byl spíš takovýto: Musím vůbec v budově používat výtah? Nešlo by školu udělat tak, aby se v ní výtah musel používat co nejméně? Kolik podlaží jsme ještě ochotni vujít po schodech? Jak udělat schodiště tak, aby ho využívalo co nejvíc lídí a dali mu přednost před výtahem? To by pak ale asi modelovna nebyla vzdálena od ateliérů 6 podlaží...
re Honza K	...	12.06.11 23:04
..bylo mysleno s nadsazkou samozrejme. V te budove nezridka vyslovim: "Proc?" Proc nemuzeme rezat do pracovnich stolu v atelierech? Proc se nedostanu do atelieru, ve kterem prave probiha vystava? Proc se bezny kolemjdouci nedostane bez pozadani na vratnici na probihaljici vystavu atelieru? Proc nema kavarna zahradku ani otvirava okna a ja popijim kafe v klimatizovane mistnosti a koukam, jak je venku nadherne? Proc nas nepusti do modelarny bez dozoru? Proc ta skola neni vice OTEVRENA? atd. Nemuze za to vsak jen ta budova a nehazejme to na pani Sramkovou.. je to nejen o te budove, ale i o lidech, kteri ji pouzuvaji..
neuvolněnost	Vích	13.06.11 09:24
Domnívám se, že průvodním znakem té zabedněnosti a neuvolněnosti fakulty je i to, že na nádvoří nějakým divným způsobem už nedošlo na instalaci soch od Johna Hejduka www.architectureweek.com/2003/0108/design_1-1.html U umělecké školy mi to přijde dokonale absurdní.
Baráky jsou vážná věc	Tomáš Vích	18.09.11 09:52
K mé radosti tato esej posloužila při vzniku dílu o Aleně Šrámkové - Baráky jsou vážná věc, seriálu proStory na ČT2, který šel teď v sobotu a je na www.ceskatelevize.cz/porady/10319060206-prostory/31129434003 0004-baraky-jsou-vazna-vec/
Mít 1 srdce, ne 3.	Tomáš Legner	08.06.12 14:37
Také si myslím, že měla udělat jen jedno atrium v širších proporcích ... větší širší .. .než tři malé vertikální. Jak píše Honza K. Jedno srdce otevřené je lepší než tři úzkostlivé. Toho domu se bojím.
...	Bohdan	12.06.12 16:05
Chobotnice mají tři srdce ..

Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce.

Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve vyjímečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.

Aktuálně

Denní zprávy

e-SHOP

Materiology
880 Kč

BLOG - poslední články

Burza práce

Poslední komentáře

BLOG - poslední komentáře

© archiweb.cz 1997-2013
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.120/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.

PŘIHLÁSIT SE (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře