V souvislosti s tématem účasti neautorizovaných architektů v soutěžích bychom rádi uveřejnili tento dopis adresovaný ČKA, právní rozbor zpracovaný právním oddělením Kanceláře ČKA a oficiální stanovisko Pracovní skupiny pro soutěže. Ač psáno v listopadu minulého roku, vše je stále aktuální. Posuďte sami:
Konec začátku pro architekty
Ve dvou aktuálních architektonických soutěžích (Malé náměstí v Železném Brodě a Penzion IV, ul. Hálkova, Opava) – psáno v listopadu 2011, pozn. - se v podmínkách objevil zásadní požadavek o nutnosti autorizace u všech účastníků dané soutěže, což fakticky znemožňuje účast začínajícím architektům s vlastní praxí, avšak bez razítka. Je to dle našeho názoru krok proti celému smyslu soutěží, který zvýhodňuje etablované kanceláře oproti čerstvě založeným týmům.
Celá změna se týká vyškrtnutí jedné věty z odstavce 4.2.2 (resp. 5.2.2 u některých soutěží) soutěžních podmínek, který se odvolává na nutnost autorizace u účastníků. Zatímco dosavadní znění říká: „Pokud předloží soutěžní návrh jako účastník soutěže více fyzických osob ve sdružení, musí (...) alespoň jeden z účastníků sdružení splňovat podmínku uvedenou v odst. 4.1. písm. f), tj. být autorizovaným architektem dle zákona 360/1992 Sb.
Nové znění podmínek je upravené: Pokud předloží soutěžní návrh jako účastník soutěže více fyzických osob ve sdružení, musí každý z účastníků sdružení splňovat podmínky uvedené v odst. 4. 1 písm. a) až f). Neboli všichni členové týmu musí být autorizovanými architekty.
To zásadně mění okruh účastníků soutěže a evidentně zabraňuje v účasti mladým architektům bez autorizace. Pokud je důvodem nedostatečná kvalifikace týmu, potom je to důvod zástupný, neboť dosavadní praxe ukázala, že i tým, kde má autorizaci pouze jeden člen stačí, je plně kvalifikovaný a schopný úspěšné realizace. Vždyť situace, že v projekčním týmu nemají všichni autorizaci, je zcela standardní.
Kvalitu soutěžního návrhu přece neovlivňuje komorové razítko, ale kvalita autorského týmu. A kvalita je smyslem těchto soutěží. Je to požadavek nesmyslný a diskriminační, byrokratický a formální, zbytečně komplikující celý proces, který nedonutí architekty podat si rychle přihlášku do klubu, ale naopak z nevole podávat projekty zcela pod hlavičkou někoho jiného.
Rozhodne-li se neautorizovaný architekt zúčastnit takové soutěže, je nucen vzdát se autorství včetně oficiálního podílu a projekt podá spřízněná, smluvená či dokonce zaplacená autorizovaná osoba. V případě realizace je celý další postup více než nejasný a zdá se komplikovaný ve všech ohledech. Kdo je autor ? Do kdy je jméno skutečného autora projektu tajné? Může se snad objevit už po územním řízení, nebo až po předání stavby? Atd.
Srovnáme-li oficiální vyjádření komory o architektonických soutěžích, jeví se nám v rozporu s danou změnou v soutěžních podmínkách. Citujeme vybrané, např.:
-
veřejné soutěže skýtají především možnosti nalézt nová a překvapivá řešení od dosud neznámých architektů a urbanistů, jimž se naopak otevírá cesta k vlastní tvorbě
-
nespornou výhodou architektonické soutěže je možnost porovnávat mezi sebou větší množství návrhů, které byly zaslány různými týmy do soutěže
-
hlavním kritériem hodnocení předložení návrhů je komplexní kvalita architektonického řešení, nikoliv jen mechanicky nahlížená cena projektu nebo přehled předchozích zakázek soutěžícího
-
Architektonická soutěž nemá žádná diskriminační kritéria a soutěžící mají rovná práva. Soutěžení a srovnání s prací ostatních navíc přispívá k profesnímu růstu architektů.
-
atd..
(citace převzaty z „Manuálu architektonické soutěže“, www.cka.cc/souteze/info-pro-vyhlasovatele/jak-vypsat-soutez-dokumenty-k-soutezim-a-manual)
Rádi bychom požádali Českou komoru o vysvětlení, zda se jedná o výjimečné změny v soutěžních podmínkách vyžádané přímo vyhlašovateli těchto soutěží, nebo zda komora mění takto do budoucna svou politiku a z této podmínky se stane obecně platný model.
V prvním případě žádáme o vysvětlení, proč komora schválila tyto podmínky a z jakých důvodů netrvala na původním, otevřenějším modelu bez nutnosti autorizace u všech účastníků. Pokud je však pravdou druhý případ, žádáme o vysvětlení, proč by se měla profesní komora takto macešsky chovat vůči začínajícím ateliérům, pro které bylo doposud jedinou cestou k veřejné zakázce právě umístění v otevřené soutěži.
Nejasné zakázky, podvodné losování nebo výběrová řízení nad cenou nejsou dobrou vizitkou státu při rozdělování veřejných financí, proč tedy oslabovat už tak zřídkakdy probíhající architektonické soutěže? Nechápeme. Neměly by se snad nabízet rovné šance pro všechny účastníky včetně mladých architektů, jak se píše ve zmíněném dokumentu na stránkách komory?
Děkujeme za vysvětlení, s pozdravem
Ing. arch. Martin Prokš
Ing. arch. Marek Přikryl
V Praze dne 20. listopadu 2011
příloha č.1: právní rozbor, který si vyžádala Pracovní skupina pro soutěže
příloha č.2: stanovisko Pracovní skupiny
Obě dvě přílohy volně dostupné zde:
http://www.cka.cc/oficialni_informace/Pracovni-skupiny/ps-pro-souteze/pozadavek-na-autorizaci-fyzickych-osob-v-architektonickych-projektovych-soutezich
V aktuálním Bulletinu ČKA 1/2012 stojí za pozornost článek na str. 59 "Kdo se může zúčastnit architektonických soutěží" od Mgr. Evy Faltusové:
issuu.com/bulletincka/docs/bulletin-def
příloha č.1
Právní rozbor vztahu soutěže o návrh a jednacího řízení bez uveřejnění
Věc: Dotaz pracovní skupiny pro soutěže na možnost účasti neautorizovaných osob v projektových architektonických soutěžích.
1. Musí být účastníkem soutěže o návrh výhradně kvalifikovaný subjekt dle zákona č. 360/1992? Tato interpretace se objevuje u právníků připravujících jednací řízení bez uveřejnění, které následuje po architektonické soutěži dle ZVZ. Z toho by vyplývalo, že neautorizované osoby se zúčastnit sami nemohou, respektive nemohou být přímými účastníky. Mohou ale figurovat jako autoři návrhu v zaměstnaneckém nebo smluvním vztahu k účastníku soutěže.
Účastníky soutěže o návrh mohou být také neautorizované osoby, a to prostřednictvím účasti na sdružení podle § 3 odst. 1 Soutěžního řádu. Možnost účasti sdružení fyzických nebo právnických osob dle § 3 Soutěžního řádu provádí § 51 odst. 5 ZVZ: „Má-li být předmět veřejné zakázky plněn několika dodavateli společně a za tímto účelem podávají či hodlají podat společnou nabídku, je každý z dodavatelů povinen prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 50 odst. 1 písm. a) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) (tj. výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence). Splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) – d) musí prokázat všichni dodavatelé společně (…)“ Z ustanovení § 51 odst. 5 je zřejmé, že požadavek na odbornou způsobilost u všech účastníků sdružení podávajících soutěžní návrh není v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.
Kromě toho považujeme za problematické a smyslu otevřeného soutěžení odporující bránit v účasti osobám neautorizovaným, zejména architektům na počátku své profesní dráhy, neboť soutěže bývají často jedinou příležitostí, aby si mohli prověřit svoje odborné schopnosti na tématech (zakázkách), k jejichž zadání by se jinak s největší pravděpodobností vůbec nedostali. Proto navrhujeme a podporujeme, aby byl ve výše uvedeném smyslu důsledně oddělen proces soutěže o návrh od navazujícího jednacího řízení bez uveřejnění. Souhlasíme však, aby podmínkou sine qua non bylo doložení kvalifikace autorizovaných osob, které (v případě úspěchu v soutěži) ponesou za udělenou zakázku odpovědnost, resp. budou oprávněni ji realizovat. Tato podmínka by měla být závazným podkladem jednacího řízení bez uveřejnění a osoba, která by se zavázala, by byla povinna (pod případnou sankcí disciplinární) svému závazku dostát.
V souladu s § 51 odst. 2 ZVZ se v jednacím řízení bez uveřejnění, je-li zakázka zadávána v návaznosti na soutěž o návrh dle § 23 odst. 6 ZVZ vybranému účastníkovi nebo jednomu z vybraných účastníků a nedošlo-li ke změnám v kvalifikaci podle § 58 ZVZ, se kvalifikace opětovně neprokazuje a veřejný zadavatel prokázání splnění kvalifikace není oprávněn požadovat. Proto je na místě, aby doklad o závazku autorizované osoby zakázku provést byla součástí obálky přikládané do soutěžního návrhu.
3. Může dojít mezi soutěží o návrh a jednacím řízením bez uveřejnění ke změně kvalifikovaného subjektu (např. dohodou o postoupení práv k užití autorského díla), pokud by přitom byla zachována kontinuita autorství?
Je-li „kvalifikovaným subjektem“ myšlena autorizovaná osoba, která se zavázala vést a realizovat na svoji profesní odpovědnost zakázku v případě úspěchu v soutěži o návrh, pak nepochybně nelze takový postup vyloučit (co například, nedej Bože, úmrtí?). Podmínkou však musí být jednoznačné smluvní vypořádání závazků. Nositelem zakázky z hlediska autorskoprávního jsou vítězové soutěže a kontinuita v tomto smyslu, dle našeho názoru, porušena není.
4. Jaký je závazek autorizovaného účastníka soutěže k autorům návrhu, pokud nejde o jeden subjekt? Může být ve fázi soutěže o návrh tento vztah pouze neformální, tedy ne smluvní?
Závazek respektu k autorství a autorskoprávní ochrana k soutěžnímu dílu plynou z obecného právního předpisu a není nutno v tomto smyslu uzavírat smlouvu. Jinou skutečností ovšem je závazek vést zakázku v případě úspěchu v soutěži. Zde bychom považovali pro první fázi za postačující alespoň čestné prohlášení (místopřísežné prohlášení) o svém závazku k soutěžícím. Pokud by to bylo upraveno i nějakou formou smluvní, asi by to nebylo na překážku – jen není zřejmé, co by tato smlouva ve fázi soutěže o návrh – architektonické soutěže měla obsahovat jiného. Podmínky konkrétní spolupráce by musely být stejně v celém rozsahu sjednány až po případném úspěchu v soutěži (do té doby by postačovala smlouva o smlouvě budoucí)
5. Změnilo by tuto situaci přijímání architektů - absolventů bez praxe za mimořádné členy ČKA?
V zásadě nikoliv přímo. Pouze nepřímo by byli tito uchazeči vázáni profesními pravidly a byli by více zavázáni respektovat podmínky průkazu profesního oprávnění (resp. měli by povinnost dohodnout se závazným způsobem s osobami, které by byly nositelkami budoucí zakázky a odpovídaly by za její řádné komplexní provedení.
6. ZVZ připouští sdružení, kde je autorizovaný jen jeden jeho subjekt. Pokud má být s tímto sdružením vedeno další jednání (jednací řízení bez uveřejnění) a následně uzavřena smlouva na projektové práce, tedy na autorizovanou činnost, bude účastníkem této smlouvy sdružení vzešlé ze soutěže o návrh, tedy sdružení, v němž budou zastoupeny i neautorizované osoby? Nebude pak taková smlouva odporovat zákonu 360 o výkonu povolání, kde se mluví v paragrafu 15 - 15c o tom, v jakých formách sdružení a společností lze autorizovanou činnost vykonávat?
Je tomu skutečně tak, že ZVZ a zákon č. 360/1992 Sb. si v tomto ohledu do jisté míry odporují. ZVZ na jedné straně umožňuje v zadávacím řízení účast sdružení s minimálně jednou autorizovanou osobou (resp. jde ještě dále, když umožňuje, aby profesní kvalifikační předpoklady sdružení splnilo pouze prostřednictvím subdodavatele!), na druhé straně zákon 360 požaduje pro výkon profese ve sdružení autorizaci všech jeho členů. Proto pro účely výkladu tohoto rozporu oddělujeme soutěž o návrh a následné jednací řízení. Podání společného soutěžního návrhu jakožto návrhu sdružení podle ZVZ neposuzujeme jako „společný výkon povolání“ dle § 15a. Ovšem v případě úspěchu soutěžního návrhu nelze následnou spolupráci na realizaci projektu posuzovat jinak než společný výkon profese. Takové sdružení by se dostalo do rozporu se zákonem. Proto by se měla smlouva o dílo (výsledek jednacího řízení navazujícího na soutěž o návrh) uzavírat pouze s autorizovanou osobou, která se ve smlouvě zaváže při realizaci spolupracovat s účastníky původního sdružení, které podalo společný soutěžní návrh.
Mgr. Eva Faltusová & Jiří Plos
právní oddělení Kanceláře ČKA
tel.: +420 257 532 287
fax: +420 257 532 285
GSM: +420 777 191 239
email: eva.faltusova@cka.cc
příloha č.2
Vyjádření pracovní skupiny pro soutěže Představenstva ČKA k požadavku na autorizaci fyzických osob v architektonických projektových soutěžích
Datum vydání: 30.12.2011
Smyslem a účelem projektových soutěží je nalézt nejen nejlepší řešení úkolu, ale rovněž i zpracovatele projektové dokumentace. Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, upravuje, kdo může tuto autorizovanou činnost vykonávat a být tedy nositelem zakázky vzešlé z architektonické soutěže a v plném rozsahu za ni odpovídat ve smyslu ustanovení § 159 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb, o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona). Vyhlašovatel soutěže tudíž může okruh účastníků vymezit tak, aby oceněné návrhy – autorská díla – byly kryty nejen nositeli práva autorského, ale i práva a odpovědnosti projekt v celé komplexnosti a úplnosti vypracovat, projednat a provést.
Pokud jde o situaci architekta, je z tohoto pohledu podstatné, zda splňuje ustanovení § 14 – 15c zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání. Zákon č. 137/ 2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále ZVZ), ve znění pozdějších předpisů, totiž neřeší situaci, kdy by se jednacího řízení bez uveřejnění, které dle zákona následuje po architektonické soutěži o návrh (buď s vítězem, nebo s oceněnými účastníky) účastnily jiné subjekty, než ty, které byly v architektonické soutěži oceněny. Tedy např. v případě, že zvítězí v architektonické soutěži fyzická osoba, a poté by se jednacího řízení za ni účastnila jiná fyzická osoba (autorizovaná), či osoba právnická, může nastat situace, kterou současná podoba ZVZ nereflektuje. Pro jistotu vyhlašovatele je tedy podstatné, aby se architektonické soutěže účastnily subjekty, schopné zakázku v její komplexnosti a úplnosti realizovat. V tomto smyslu je podmínkou sine qua non splnění podmínek a požadavků uvedených v zákonu o výkonu povolání. Jen na okraj připomínáme požadavky uvedené pro podnikání v podnikatelských formách v tomto zákonu uvedených, jakož i obecnou odpovědnost uvedenou v ustanovení § 35 písm. b) a § 56 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník pro obchodní společnosti: „Činnost uvedenou v § 35 písm. b) může společnost vykonávat pouze pomocí osob tam uvedených. Odpovědnost těchto osob podle zvláštních předpisů není dotčena.“
Z výše uvedeného plyne, že pokud je umožněna účast v architektonické projektové soutěži o návrh i neautorizovaným architektům, nemusí být výsledek této soutěže pro vypisovatele jednoznačně použitelný k zadání zakázky, neboť nositeli zakázky mohou být podle zákona č. 360/1992 Sb, pouze autorizované osoby. Neautorizované osoby se mohou účastnit takových soutěží, na které autorizovaná činnost nenavazuje (tedy např. ideových). Mohou se účastnit i soutěží projektových (architektonických soutěží o návrh), a to jako autoři ve smluvním vztahu k autorizovanému účastníku soutěže (tento vztah může být zaměstnanecký i jiný).
Pracovní skupina pro soutěže vydává toto vyjádření poté, co si vyžádala právní rozbor vztahu soutěže o návrh a jednacího řízení bez uveřejnění a konzultovala tento problém i se zástupci pracovní skupiny pro transparentnost veřejných zakázek. Protože zákony v této věci nedávají zcela jasné vodítko, shodly se obě pracovní skupiny na tom, že bude i nadále ponecháno na vypisovateli soutěže o návrh, zda omezí účastníky na autorizované osoby či nikoli. ČKA může nicméně u projektových soutěží vypisovatele seznámit s výše uvedenými souvislostmi, aby předešla množícím se situacím, kdy po soutěži o návrh následuje jednací řízení bez výsledku odpovídajícího výsledku soutěže o návrh. Obě skupiny se zároveň shodly na tom, že ověří, jak je tato problematika řešena v jiných zemích.
Ing. arch. Ludvík Grym
za pracovní skupinu pro soutěže Představenstva České komory architektů
