Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Fanta picture
Heinrich Fanta
* 26.08.1877 - Vídeň, Rakousko
† 09.02.1941 - Brno, Česká republika

Biografie
Prof. Ing. arch. Heinrich Fanta se narodil ve Vídni, kde vystudoval v letech 1896-1900 Vysokou školu technickou. Po škole pracoval mezi lety 1901 a 1903 jako architekt ve Vídni a v Mnichově, byl také asistentem na katedře užitkových staveb na Vysoké škole technické ve Vídni. V roce 1902 se stal členem Rakouského spolku inženýrů a architektů ve Vídni. V březnu 1904 byl jmenován profesorem na Stání průmyslové škole v Liberci a do první světové války projektoval s Maxem Kühnem. Od začátku války Heinrich Fanta sloužil na frontě a od roku 1916 pracoval na projektech pozemních staveb železnice ve Fleimstalu (Val di Fieme) a ve Grödentalu (Val Gardena) v jižním Tyrolsku. Ještě před propuštěním z vojenské služby byl v roce 1918 jmenován řádným profesorem užitkových staveb na Německé vysoké škole technické v Brně. Z Liberce se však odstěhoval teprve v roce 1924, do té doby směl koncentrovat výuku v Brně do jednoho až dvou týdnů v měsíci. Od počátku na novém pracovišti přednášel encyklopedii pozemního stavitelství, v letech 1924-1925 a 1931-1933 byl děkanem oddělení architektury a pozemního stavitelství a v letech 1925-1926 a 1933-1934 zastával dokonce úřad rektora. Od roku 1926 byl členem a od roku 1939 předsedou německého Moravského uměleckého spolku. Na podzim 1940 onemocněl zánětem pohrudnice a 9. 2. 1941 v Brně zemřel.
Heinrich Fanta byl eklektikem v nejlepším slova smyslu a patřil mezi ty architekty - české Němce, kteří se snažili spojit moderní architektonické trendy s místní tradicí. Před první světovou válkou navrhoval secesně laděné stavby, historizující domy navazující na místní severočeskou architekturu a dostal se až k nové vlně klasicismu od počátku desátých let. S Maxem Kühnem projektoval kostely, administrativní budovy, veřejné stavby, rodinné i zaměstnanecké domy, panská sídla i tovární stavby.
Po válce byl činný nejen na Moravě, ale také v severních a východních Čechách. Jeho spolupracovníkem se stal architekt Emil Tranquillini (1884-1955) a později syn Fritz Fanta (1906-1988). Už během války se Fanta zaměřil více na utilitární a technickou architekturu, kterou dále propracoval v letech dvacátých. I nadále se pak věnoval veřejným a obytným budovám – účastnil se soutěží na divadla, radnice, projektoval administrativní budovy, nevyhýbal se ani činžovním domům. Díky tomu, že byl stále oblíben u několika majetných podnikatelů a lékařů, mohl pracovat na přestavbách i novostavbách jejich sídel až do druhé poloviny let třicátých.
Jan Dostalík



Vybrané projekty a realizace
Brno
— před 1925, činžovní domy pro Moravskou Eskomptní banku, Úvoz 25 a 27 (s Emilem Tranquillinim)
— 1927-28, návrh na stavbu německého divadla (s Emilem Tranquillinim)
— 1930, soutěžní návrh na budovu Všeobecného penzijního ústavu, Burešova 20 (s V. Baierem)
Broumov
— 1927-28, vila Oskara Novotného, Šalounova 127
— kolem 1935, přestavba obytného domu
— venkovský a zahradní dům pro Margot Rössler
Hejnice
— 1907-08, vila a hospodářské budovy pro F. Cžižka, Hejnice 434-436 (s Maxem Kühnem)
Hronov
— 1925, správní budova a turbínová hala přádelny bavlny (s Emilem Tranquillinim)
Cheb
— 1906, soutěžní projekt na Veřejnou knihovnu Dominka Kreuzingera (s Maxem Kühnem)
Jablonec nad Nisou
— 1929, návrh nové radnice (s Emilem Tranquillinim)
Kufstein (Rakousko)
— před 1910, návrh reálné školy (s Maxem Kühnem)
Kyjov
— 2. polovina 20. let, projekt obilního a cementového sila
Liberec
— 1905-07, kaple „U Obrázku“ v Liberci – Ruprechticích (s Maxem Kühnem)
— 1906, dřevěný hostinec pivovaru Medinger & Co. na výstavě českých Němců (s Maxem Kühnem)
— 1906, pavilón trutnovského pivovaru na výstavě českých Němců (s Maxem Kühnem)
— 1908-10, kostel s farou sv. Antonína Paduánského v Liberci – Ruprechticích, Markova ulice (s Maxem Kühnem)
— 1908-11, areál kapucínského hospice s kostelem sv. Máří Magdalény, Jungmannova ulice (s Maxem Kühnem)
— před 1910, projekt galerie pro Liberec (s Maxem Kühnem)
— 1910-11, vila Dr. Emila Tauscheho, Vrbova 6 (s Maxem Kühnem)
— před 1912, stáčírna lahvového piva (s Maxem Kühnem)
— 1908-11, dvě budovy tkalcovských továren pro firmu Joh. Liebieg & Co. (s Maxem Kühnem)
— kolem 1911, vila Willyho a Alfreda Ginzkeyových, Liberec – Vratislavice nad Nisou (s Maxem Kühnem)
— 1911-13, Rakouský úvěrový ústav v Liberci, 1. máje 18  (s Maxem Kühnem)
— 1914, soutěžní návrh krematoria (s Maxem Kühnem)
Malá Skála
— před 1910, přestavba maloskalského zámku, Malá Skála 211 (s Maxem Kühnem)
Moravská Ostrava
— 1934, interiérové vybavení domu dr. E. Noe (se synem Fritzem)
Nové město pod Smrkem
— před 1906, panský dům Willy von Klingera  (s Maxem Kühnem)
Olomouc
— 20. léta, náhrobek ve tvaru katafalku pro rodinu Hellerovu v židovské části Ústředního hřbitova v Olomouci
Praha
— 1921, administrativní budova firmy Juta GmbH v Praze, Štěpánská ulice 34
— byt Hanuše Skutezka
Tatranská Lomnica (Slovensko)
— 1930, soutěžní návrh na Masarykův pavilon
Trutnov
— před 1906, kaple rodinné hrobky velkotovárníka Johanna Etricha (s Maxem Kühnem)
— před 1914, komplex rodinných domů, Zahradní město (s Maxem Kühnem)
— 1912-14, budova okresního úřadu, Pražská 169 (s Maxem Kühnem)
— 1934, dům lékaře dr. Ludwiga Lederera
Úpice
— 1922, přestavba Oberländerovy vily, ulice Dr. A. Hejny 133
— 1930-31, kanceláře firmy Oberländer
— 1932, Buxbaumova vila, Tyršova ulice 351
— 1934, přestavba domu E. B.
— 1936, zahrada F. Morawetze (se synem Fritzem)
Val di Fieme (Fleimser Tal) v jižním Tyrolsku (Itálie)
— 1916, projekty železničních stanic: Cavalese, Castello, Montan, Pausa, Auer-Markt, Kaltenbrunn, Kalditsch a San Lugano
— 1917-1918, pozemní stavby železniční dráhy – budovy nádraží, depo, portál tunelu (s L. Orleyem)
Vídeň
— nejpozději 1902, portál obchodu J. Mühlhausen´s Nachfolger, Kärtner Srasse 28

Hlavní zdroje
Erhard Arnold (ed.), Die Deutschebömische Ausstellung – Reichenberg 1906, Reichenberg (1909).
Die Bauten der Gartenstadt Trautenau, Wiener Bauindustrie Zeitung XXXI, Nr. 43, 1914, s. 267-278.
Lukáš Beran – Vladislava Valchářová, Industriál Libereckého kraje, Praha 2007.
Zbyněk Černý, Cheb v době secese (1898-1914): 31. leden - 7. květen 2006, Krajské muzeum Cheb = Eger in der Zeit der Sezession (1898-1914): 31. Januar bis 7. Mai 2006, Regionalmuseum Eger. Cheb 2006.
Josef Dobiáš, Liberecké chrámy, Liberec 1983.
Jan Dostalík, Architekt Max Kühn (diplomová práce), Seminář dějin umění FFMU, Brno 2009.
Einfahrt Stallgebäude zum Herrenhause Felix Czijžek von Smidaich in Haindorf, Wiener Bauindustrie Zeitung XXIX, Nr. 49, 1912, s. 410, 411, tab. 96.
Rudolf Günther, Architekt Prof. Max Kühn. Eine Würdigung zum 100. Geburtstag des Reichenberger Architekt, Jeschken-Iser-Jahrbuch, 1977, č. 21, s. 88-89.
Herrenhaus Felix Czijžek v. Smidaich in Haindorf, Wiener Bauindustrie Zeitung XXIX, Nr. 49, 1912, s. 408, 409, 411, tab. 94, 95.
Arnold Karplus, Neue Landhäuser und Villen in Österreich, Wien 1910.
Roman Kašpar et al., Kniha o Liberci, Liberec 2004.
Markéta Lhotová – Jan Strnad – Jan Kober et al., Kapitoly ze stavebního vývoje Jablonce nad Nisou, Jablonec nad Nisou 2004.
Miloslava Melanová, Liberecká výstava 1906, Liberec 1996.
Jan Mohr, O rodinném domu před sto lety, in: Sborník Severočeského muzea – Acta Musei Bohemaiae borealis, Historia 14, Liberec 2006, s. 121-127.
Neuere arbeiten von Prof. Heinrich Fanta, Brünn, Forum IV, 1934, s. 327-332.
Projekt eine Gemäldegalerie für Reichenberg, Wiener Bauindustrie Zeitung XXVIII, Nr. 9, 1911, s. 68-70.
Jan Randáček, Liberecká architektura v letech 1895 – 1938, Umění XLVII, 1999, č.6, s. 528-537.
Friedrich Rücker, Ing. Prof. Max Kühn, Wien-Berlin 1930.
K. G. Saur, Saur Allgemeines Künstler Lexikon. Die Bildenden Künstler aller Zeiten und Völker. Band 36, Ezeoke-Faradje, München-Leipzig 2003.
Schmiedeisernes Geschäftsportal, Wiener Bauindustrie Zeitung XX, Nr. 9, 1902, s. 67 s tab. 20.
Emil Tranquillini – Heinrich Fanta, Die Miethäuser der Mährischen Eskomptebank in Brünn, Hohlweg 25 und 27, Deutsche Baumeister Zeitung, 1. Februar 1925, s. 193-4, tab. XII-XIII.
Petr Ulrich (ed.), Slavné vily Královéhradeckého kraje, Praha 2008.
Jindřich Vybíral, Z „druhého“ proudu brněnské kultury – Heinrich Fanta a další, Bulletin Moravské galerie v Brně, 1993, č. 49, s. 100-103.
Helmut Weihsmann, In Wien Erbaut Lexikon der Wiener Architekten des 20. Jahrhunderts, Wien 2005.
Jaroslav Zeman, Architektonický a urbanistický vývoj Liberce 1352-2006 (diplomová práce), Ústav pro dějiny umění FFUK, Praha 2009.
Jaroslav Zeman – Alena Řičánková, Kapucínský hospic v Liberci (rukopis), 2008.
Zweckbauten der Architekten Heinrich Fanta und Dr. Emil Tranquillini. Der Industriebau XVIII, 1927, s. 184-187.
Návštěvnost: 27411 čtenářů
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Listopad 2017
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.