Stanislav Semrád

*29. 10. 1906Petrovice u Nového Bydžova, Česká republika
3. 4. 1983Praha, Česká republika
Hlavní obrázek
Biografie
Architekt, urbanista a teoretik Stanislav Semrád po absolvování Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství v Praze (1930) pracoval ve státní správě a jako projektant stavebních firem (například v Praze u architekta Bohumíra Kozáka nebo v Hradci Králové u architekta Jana Rejchla). Byl také na stáži u architekta Augusta Perreta v Paříži, po návratu pracoval v Plánovací komisi hl. m. Prahy. Ve třicátých a čtyřicátých letech často spolupracoval s architekty J. Havlíčkem, P. Barešem, E. Skřivanem a se svým bratrem akad. sochařem Rudolfem Semrádem. Jejich projekty byly často oceňovány, zůstaly ale téměř bez realizací.
Po druhé světové válce se Stanislav Semrád stal jedním ze spoluzakladatelů pražského Stavoprojektu (od roku 1948 vedoucí urbanistického ateliéru) a později byl jmenován vedoucím střediska vývoje Útvaru hlavního architekta města Prahy. Architekt byl dlouholetým hlavním redaktorem časopisu Architekt (SIA), členem redakční rady Architektury ČSR a přednášel o urbanismu na VŠUP v Praze. Ve Svazu architektů dlouhá léta vedl urbanistickou sekci a předsedal i komisi pro krajinu a zeleň. Po roce 1945 se přimknul k ideologickému proudu a několikrát vystoupil jako obhájce socialistického realismu. V ideologickém období kritizoval řadu funkcionalistů za příklon ke kapitalismu, jiné za příliš ambiciózní rozšiřování a rozmělňování předmětu architektury (Karel Honzík) a nehumánní názory (Ladislav Žák). Přesto právě Ladislava Žáka v mnohém oceňoval (především co se týče parkové a krajinářské architektury) a později na něj přímo navazoval.
V šedesátých letech Semrád často vystupoval proti nešetrné architektonické a urbanistické praxi. Byl jedním z autorů rezoluce z putovní výstavy Město v zeleni (1960-61, dalšími autory byli Josef Karel Říha, Bohumil Kavka a Otakar Kuča). V rezoluci například stálo, že projektování sídlišť musí být od samého začátku prováděno ve spolupráci mezi architektem-urbanistou a sadovníkem-krajinářem; že je třeba zvýšit počet urbanistů i krajinářů a doškolovat stávající; že by se měly zřizovat sadovnické specializace na technických vysokých školách; že by se při projektování sídlišť neměly moci přesouvat finanční položky z rozpočtu na zeleň do jiných položek; že by městská zeleň měla být vždy navrhována s ohledem na okolní krajinnou zeleň (biologicky, funkčně i esteticky) atd.
Stanislav Semrád se dlouhodobě zaměřoval na projektování zeleně a krajiny a lze ho jistě zařadit mezi zakladatele československé krajinářské architektury. Byl jedním z předních propagátorů kvalitního projektování zeleně, přírodních rekreačních ploch, městských zelených pásů i celé krajiny. Dokládají to jak jeho články od konce třicátých let, tak i zápal, se kterým prosazoval k přírodě šetrná urbanistická pravidla až do konce šedesátých let, kdy se musel jako mnozí jeho kolegové stáhnout do ústraní.
Jan Dostalík
Výběr z projektů
Účast v řadě soutěží především na budovy škol, spořitelen a sokoloven
Studie úpravy Staroměstské radnice, Praha (s Pavlem Barešem)
Projekt úpravy Hybernského náměstí, Praha
Návrh na úpravu náměstí T. G. Masaryka, Náchod (1943-1945)

Výběr z textů
SEMRÁD, S. – SKŘIVAN, E. Regionální plánování v SSR. Architekt SIA, 1934, roč. 33, s. 117-118.
SEMRÁD, S. – STORCH, K. Ke krajinnému plánování ČSR. Poznámky k rozboru republiky na výstavě československých měst. Architekt SIA, 1935, roč. 34, s. 113-118.
SEMRÁD, S. Literatura: Vesnice půda a plán. Architekt SIA, 1938, roč. 37, s. 54-55.
SEMRÁD, S. Stavební vývoj Prahy v prvé a druhé republice. Architekt SIA, 1939, roč. 38, s. 12-14.
SEMRÁD, S. – SKŘIVAN, E. Zelené plochy v Praze. Architekt SIA, 1940, roč. 39, s. 137-149.
SIXTA, V. – SEMRÁD, S. Úprava vesnic. Praha: České zemské ústředí obcí, měst a okresů, 1941.
SEMRÁD, S. Vliv rekreačního hnutí na osídlení a na bydlení. Architekt SIA, 1943, roč. 42, s. 241-258.
SEMRÁD, S. K současnému stavu architektury a urbanismu. Architekt, 1946, roč. 44, s. 1.
SEMRÁD, S. Návrh hřbitova v Mirošově. Architekt, 1946, roč. 44, s. 83-90.   
SEMRÁD, S. Organisace krajinného plánování v ČSR. Architekt, 1947, roč. 45, s. 17-20.
SEMRÁD, S. Pražská rekreace. Architekt, 1947, roč. 45, s. 46-48.
SEMRÁD, S. K otázkám umění a estetiky v nové architektuře. Architekt, 1947, roč. 45, s. 53-56.
SEMRÁD, S. Theorie architektury. Architekt, 1947, roč. 45, s. 85-86.
SEMRÁD, S. – SKŘIVAN, E. Návrh na úpravu Staroměstské radnice. Architekt, 1947, roč. 45, s. 184-185.
SEMRÁD, S. Slovo ke konferenci urbanistů v Pardubicích. Architekt, 1948, roč. 46, s. 166-167.
SEMRÁD, S. Architekt a urbanismus. Architekt, 1949, roč. 47, s. 86-87.
SEMRÁD, S. Obytná krajina (referát o knize L. Žáka). Architekt, 1949, roč. 47, s. 164-168.
SEMRÁD, S. – PALÁČEK, J. – JANČÍK, L. Některé otázky územního plánování. Instruktáž pro pracovníky ústavu. 3.-4. května 1960. Praha: Krajský projektový ústav pro výstavbu měst a vesnic v Praze, 1960.
SEMRÁD, S. Město v zeleni. Architektura ČSSR, 1961, roč. 20, s. 561-566.
KUČA, O. – SEMRÁD, S. O přírodních faktorech v architektuře a výstavbě (rozhovor). Československý architekt, 25. 1. 1964, roč. 9, s. 3.
SEMRÁD, S. – SKŘIVAN, E. Zahraniční velkoměsta. Srovnávací studie s Prahou II. Praha: Útvar hlavního architekta města Prahy. 1965.
SEMRÁD, S. Člověk a prostředí v Praze: současný stav, perspektivy a zásady tvorby životního prostředí v Praze. Praha: Orbis, 1965.
SEMRÁD, S. Měřítko člověka ve městě a městské krajině. Architektura ČSSR, 1969, roč. 28, s. 53-54.
SEMRÁD, S. K problémům životního prostředí a rekreace v krajině. Acta Průhoniciana (Soubor referátů ze semináře pořádaného dne 20. IV. 71 v Praze u příležitosti 70. narozenin ředitele VÚOZ doc. dr. ing. Boh. Kavky), 1972, č. 25, s. 21-32.

Zdroje
DOSTALÍK, J. Ekologicky šetrné tendence v československém urbanismu a územním plánování v letech 1918 až 1968 (disertační práce). Brno: Masarykova univerzita, 2013, s. 79-81, 263-264.
HORKÝ, J. Za Stanislavem Semrádem. Architektura ČSR, 1983, roč. 42, s. 422.