Fanta

Josef Fanta

*7. 12. 1856Sudoměřice u Tábora, Česká republika
20. 6. 1954Praha, Česká republika
Hlavní obrázek
Biografie
Narozen 7. 12. 1856 v Sudoměřicích u Tábora, studium architektury na české technice v Praze. Práce v ateliéru J. Zítka na interiérech Národního divadla. Od r. 1881 asistentem prof. Josefa Schulze na české technice. 1889-90 stipendijní pobyt v Itálii. Roku 1900 je mu udělena na světové výstavě v Paříži zlatá medaile za interiéry. 1909-22 profesorem středověké architektury na české technice v Praze, kde později získává čestný doktorát. 1918 je zvolen řádným členem České akademie věd a umění. Kromě množství staveb, interiérů a rekonstrukcí historických památek realizuje - v souladu se svým hlubokým náboženským založením - řadu hřbitovů, pomníků, hrobek, oltářů, monstrancí, kněžských ornátů, sgrafit a fresek. Umírá ve vysokém věku 19. 6. 1954 v Praze, pohřben na Olšanech pod náhrobkem, který si sám navrhl.

Josef Fanta byl přímým žákem a spolupracovníkem Josefa Zítka a Josefa Schulze. Byl všestranným umělcem - architektem význačných budov i dokonalých interiérů, památkářem, designérem výrobků ze dřeva, keramiky, kovu i textilu, byl uznávaným malířem navrhujícím též fresky a sgrafita, publicistou, pedagogem a organizátorem výtvarného dění. Patřil mezi kultivované architekty české novorenesance, který se posléze stal předním představitelem české secese.
ing.arch. Kamil Dvořák, DrSc.
Realizace a projekty
obytné domy v Praze, např.: novorenesanční vlastní dům v Husitské ul. čp. 89 (1886), Hlávkovy domy ve Vodičkově ul. čp. 736 (1889), secesní dům ve Spálené ul. čp. 112, smíchovský dům čp. 802 na náměstí 14. října,
interiéry pavilónů Národopisné výstavy na Starém výstavišti v Praze (1895),
novorenesanční Obereinigerova vila u náměstí v Poděbradech (1898),
regotizace kostela Narození P. Marie v Klatovech (kolem 1900),
Hlavní nádraží (Wilsonovo) v Praze - vynikající příklad české secese (1901-09),
Hlávkovy vysokoškolské koleje v Jenštejnské ul. čp. 1966 v Praze (1903),
secesní dům Hlaholu čp. 248 na Masarykově nábřeží v Praze (1903-05),
hřbitov s kaplí a hřbitovními vraty v Poděbradech (1903-07),
rekonstrukce kostela sv. Jana Nepomuckého v Rožmitálu pod Třemšínem (1904-05),
lesovna u Vortové na Chrudimsku (1904-05),
Kořínkova vila v Poděbradech (1909-10),
vila v Balbínově ul. čp. 447 v Hradci Králové (1909-10),
Mohyla míru u Slavkova (1910-12),
novorenesanční nástavba radnice v Klatovech (kolem 1925),
secesní ministerstvo průmyslu a obchodu na nábřeží Na Františku v Praze (1932-33),
rekonstrukce v Praze: vlastního raně barokního domu na Pětikostelním nám. čp. 164 (1903), renesančního domu U Vejvodů v Jilské ul. čp. 353 (1908)