Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Fultner picture
Vladimír Fultner
* 28.07.1887 - Hradec Králové, Česká republika
† 02.10.1918 - Záhřeb, Chorvatsko

Biografie
Charvátova vila
Po absolvování hradecké reálky se Fultner v roce 1904 zapsal na pražskou Techniku, kde výuka architektury probíhala pod vedením profesorů Josefa Schulze a Jana Kouly, věhlasných představitelů odeznívajícího historismu. Fultner na škole vydržel téměř celých pět let, zapisoval si všechny zásadní přednášky, ale na rozdíl od svých spolužáků, kterými byli např. V. Hofman, L. Kysela nebo R. Stockar, přistupoval ke studiu poněkud volněji, od druhého ročníku se již nezatěžoval skládáním zkoušek, stěhoval se z místa na místo. Techniku proto koncem roku 1908 opustil bez absolutoria.
Přestože se nestal inženýrem, dokázal se Fultner svým nesporným talentem prosadit, navíc ve věku pouhých dvaadvaceti let. Pomohl mu jeho strýc, hradecký velkoobchodník s kůžemi Antonín Hanuš, který mu v roce 1909 svěřil přestavbu svých tří sousedících domů na tehdejším Svatojánském náměstí. Fultner je zvýšil o jedno patro a spojil v jeden úchvatný celek s typickými prvky moderních evropských trendů, které používal i později - celistvě členěnou hmotou a plochou, výraznou vertikální kompozicí, úsporným, ale působivým užitím pozdně secesního geometrického dekoru a zakončením elegantní wagneriánskou římsou respektující půdorys stavby. Už zde je zřejmé, že ve své práci vycházel z tendencí Olbrichovy darmstadtské skupiny, kterou do našeho prostředí uváděl. To se projevilo, stejně jako Fultnerova obliba vertikálního členění, také v pojetí dvou vil ve Střelecké ulici (1909), kterým dominují věžovitá schodiště s kupolovitým zakončením. Jednu z těchto vil projektoval Fultner pro ředitele hradeckého Záložního úvěrového ústavu Václava Píšu.
V roce 1910 vznikl návrh obchodního domu pro V. J. Špalka, který Fultner musel po stížnostech hradecké pobočky Klubu Za starou Prahu přepracovat. V konečném návrhu z roku 1911 částečně zmírnil vertikální účinek a potlačil dekorativní prvky, takže dům nepůsobí příliš "fultnerovsky" živě. Výsledná stavba je ovšem kompozičně zajímavá. Kvůli úzké středověké parcele a respektování podloubí na historickém Velkém náměstí má průčelí se dvěma mohutnými arkýři do boční Klicperovy ulice. Nárožní dvouvěžová část zvýrazňuje výškový přesah domu nad okolní zástavbu, což nebylo přijímáno s nadšením.
Živnostenský dům
Pro svého strýce stavěl Fultner v letech 1911-1912 ještě nájemní dům na Karlově třídě, který ovšem není natolik výrazově přesvědčivý jako tzv. Živnostenský dům, dostavěný v roce 1911. Budova se zvýšeným průčelním rizalitem zakončeným kupolí a mohutnými křídly dominuje Masarykovu náměstí. Fasáda je znovu zdobena decentním geometrickým dekorem, nechybí Fultnerovo oblíbené značení domu plastikou s iniciálami zadavatele.
Fultnerovi se v Hradci Králové v letech 1909-1912 neobyčejně dařilo a za normálních okolností by jeho zdejší práce zřejmě předznamenávala zářnou budoucnost. Zakázky dostával z různých stran, byl oblíben u místní honorace. Drobným důkazem je skutečnost, že ke konci svého hradeckého působení býval autorem dekorací nejdůležitějších plesů v sezoně, které se konaly v působivém sálu Kotěrova hotelu Grand. Takovou akcí byl například ples techniků a průmyslníků hradeckého kraje pod záštitou starosty Ulricha, na kterém nechyběla jediná významná osobnost města a okolí. Slavnostní výzdoba sálu, laděná v bílo-žlutých barvách, byla všeobecně velice kladně hodnocena. Fultner si dával záležet i na nejmenších detailech, sám připravil třeba i taneční pořádky. Ostatně v tomto směru se osvědčil již na počátku roku 1909, kdy byl v pražském Rudolfinu autorem kompozice výstavy, která znovuobjevila malíře první poloviny 19. století Josefa Navrátila. Dobový tisk tehdy zaujala „instalace a úprava, jaké posud v Rudolfině nebylo“.
Obchodní dům Špalek
Navzdory všem úspěchům se v roce 1912 Fultnerovo dílo v Hradci Králové završilo. Ve městě tehdy po předchozím růstu značně ochabnul stavební ruch, byl zde převis nabídky v podobě desítek nepronajatých bytů a zároveň ubývalo investorů, kteří by byli schopni stavby financovat. Podobně nepříznivá situace panovala i oblasti veřejných zakázek. Dva roky poté navíc začala první světová válka. Jiným důvodem byla změna Fultnerových odborných názorů. Vyjadřovací prostředky secesní moderny mu přestaly vyhovovat, a poměrně razantně, snad pod vlivem Josefa Gočára, konvertoval ke krystalinickému kubismu. Vytvořil několik kubistických projektů, které byly zveřejněny v roce 1913 v časopise Styl. V Hradci Králové ovšem žádný architekt příležitost ke kubistické realizaci nedostal, proto i Fultner musel hledat uplatnění jinde. V roce 1912 projektoval v pozdně secesním stylu vilu manželů Čerychových v Jaroměři, kterou v následujícím roceobohatil o řadu kubistických prvků. Zaujme především vstupní branka s plotem, připomínající Chocholovu práci na vyšehradské Kovařovičově vile, a výrazné obrysy oken v horním patře. V roce 1913 se Fultner spolu se sochařem Ladislavem Kofránkem zúčastnil známé soutěže na Žižkův pomník na Vítkově. Jejich návrh s kubistickým podstavcem získal třetí cenu.
Fultner později přesídlil zpět do Prahy, ale v další práci mu zabránila světová válka. V aktivní službě strávil na bojištích dlouhé čtyři roky, ale ukončení konfliktu a vzniku samostatného československého státu se nedočkal. Životní cesta jedné z největších nadějí naší moderní architektury se uzavřela v říjnu roku 1918 ve vojenské nemocnici v chorvatském Záhřebu.
Marcel Pencák



Realizace a projekty

úprava výstavy malíře Josefa Navrátila, Rudolfinum, Praha, 1909


Píšova vila
, Střelecká 460, Hradec Králové, 1909


Špalkův obchodní a obytný dům
, Velké nám. 141, Hradec Králové, 1910-11
Charvátova vila
, Střelecká 459, Hradec Králové, 1909


Živnostenský dům
, Masarykovo nám. 472, Hradec Králové, 1910-11


nerealizované kubistické návrhy
- Bednářův a Koskův dům ve Vamberku; ob. dům; vila, 1912


návrh na Žižkův pomník na Vítkově
(se sochařem Ladislavem Kofránkem), 1913 - 3. místo

návrhy pian
pro firmu Petrof v Hradci Králové, 1908
návrh plakety pro Obchodní a živnostenskou komoru (s Otakarem Španielem), 1908
Hanušův dům
, V Kopečku 169-171, Hradec Králové, 1909
sout. návrh na budovu Zál. úvěrového ústavu v Hr. Králové (s O.Liskou), 1910 - 2.místo
obytný dům (2. Hanušův), Karlova třída 522, Hradec Králové, 1911
hrobka Ludvíka Lederera v Jaroměři (s Otakarem Španielem), 1911
kubizující Čerychova vila, Lužická 321, Jaroměř, 1912-13

Literatura
300 Kč

Návštěvnost: 24323 čtenářů
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Duben 2017
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.