Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Novotný picture
Otakar Novotný
* 11.01.1880 - Benešov, Česká republika
† 04.04.1959 - Praha, Česká republika

Biografie
Počátky Novotného projektování začínají v ateliéru Jana Kotěry, kde architekt do roku 1904 působil jako asistent. Roku 1904 si Otakar Novotný založil vlastní ateliér. Roku 1908 podnikl studijní cesty do Belgie, Německa a Holandska. Po Kotěrově smrti v roce 1923 krátce pedagogicky působil na AVU (škola architektury). V letech 1929-1953 byl profesorem Uměleckoprůmyslové školy v Praze a v letech 1935-1937 jejím rektorem. Otakar Novotný byl členem těchto uměleckých spolků a sdružení: SVU Mánes (1913-1915 spolku předsedal), Svazu československého díla, Svazu architektů, čestným členem Sezession ve Štýrském Hradci. Dlouhá léta působil v redakci časopisu Styl a Volné směry. Významnou součástí Novotného tvorby bylo teoretické a literární dílo (Jan Kotěra a jeho doba. Praha 1958, O architektuře. Praha 1959). Počátky Novotného tvorby jsou neodmyslitelně spjaty s režnou cihlovou architekturou, jejíž inspiraci lze spatřovat v dobové holandské (H. P. Berlage) a německé (P. Behrens) produkci, obohacené o motivy, či detaily francouzského původu (pro Novotného charakteristické štíhlé vysoké, tzv. francouzské okno). Po období strohé geometrické moderny, jehož vrcholnou stavbu představuje dům nakladatele Jana Štence v Praze, experimentuje umělec s kubistickým tvaroslovím (v architektuře i nábytkové produkci). Záhy se ale vrací k oblíbenému režnému zdivu, které společně s těžkými kamennými průčelími charakterizuje Novotného ušlechtilý moderní klasicismus 20. let. V průběhu následujícího desetiletí autor dospívá k puristickému a funkcionalistickému pojetí architektury.

Realizace a projekty

Realizace: Hrobky rodiny Nexerovy a Marie Fialové v Jindřichově Hradci (1903-04); vily a rodinné domy v Újezdě u Jiren (1904), v Praze - ul. Pětidomí 247 (1905), v Senohrabech (1906), v Čimelicích (1907), v Rakovníku (1908-9); vila nakladatele Jana Otty na Zbraslavi (1908-09); obchodní a obytný dům nakladatele Jana Štence v Praze. Salvátorská ul. 1092 (1909-11); sokolovna v Holicích (1910-11): v Rakovníku (1912); Sequensův rodinný dům v Praze-Vnislavská ul. 48 (1912-13); nájemní domy v Praze. ul. E. Krásnohorské 123,1021, 1037 (1920-21); Kamenická 811 (1923-24); vodojem a maják na letišti ve Kbelích (1924); vila továrníka S. Bartoně v České Skalici (1924); administrativní dům a sklad továrny v Praze. Korunní 986 (1925); čs. pavilón při Bienále v Benátkách (1924-25); stravovna a noclehárna při továrně R. Steinského-Sehnoutky v Černošicích n. L. Revoluční 84 (1926-27), Steinského palác v Hradci Králové Ulrichovo náměstí 724 (1926-27); rodinný dům v Praze, Nad Rokoskou 1321 (1928); nájemný dům U pošty 1474 (1928-29); náhrobek O. Gutfreunda na Vinohradském hřbitově (1928 s K. Dvořákem); budova SVU Mánes Masarykovo nábřeží 250 (1927-30); Obecní dům v Černožicích nad Labem Generála Svobody 39 (1928); vila malíře Václava Špály, Na dračkách 755 (1930); rodinný dům v Třemošnicích (1930).

Projekty: Soutěžní návrh na Staroměstskou radnici v Praze (1909); soutěžní návrh na české ND v Brně (1910); návrhy hřbitovů v Pelhřimově (1910), Dvoře Králové (1911) a v Praze (1912); soutěžní návrh na regulaci Letné a okolí Pražského hradu (1920), na Penzijní ústav v Brně (1921), na sokolovnu a stadion v Hradci Králové (1921), na druhou českou operu v Praze (1922), na Památník osvobození na Žižkově (1923), státní galerii na Kampě (1923), na budovu Nejvyššího správního soudu (1924), na Ústřední zaopatřovací ústav v Krči (1925), na přemostění nuselského údolí (1926-27), na SND v Bratislavě (1928), na Živnostenskou banku v Praze (1928), na Nejvyšší soud v Brně (1930), na státní civilní letiště v Praze-Ruzyni (1931), na čs. pavilon na Světové výstavě v Paříži (1937, s J. Bendou, V. Dvořákem a J. Pečírkou).

Výběr z vlastních textů: Charakter zahrady, Styl II, 1909-1910, s. 187-188.; Interieur, architekt a obecenstvo, Styl II, 1909-1910, s. 67-70.; Americké villy, Styl III, 1910, s. 79-n.; O lidovém ornamentu a umělecké výchově, Styl III, 1910, s. 82-n.; Architektonický impresionismus, Styl IV, 1911, s. 105-107, 123, 126-129; Poznámka o dokonalých slozích, Styl V, 1912, s. 1.; Tvoření formy v architektuře, Styl IV, 1911, s. 3-7, 10.; Architektonická grafika, Volné směry XVIII, 1915, s. 84-85.; Architektura symbolická, pomník a Žižkův pomník, Volné směry XVIII, 1915, s. 85- 89.; Shody a rozpory, Volné směry XVIII, 1915, s. 27-40.; Výtvarné naplnění stavebního programu, Volné směry XVIII, 1915, s. 282-309.; Jan Kotěra a jeho doba. Praha 1958; O architektuře. Praha 1959.

Literatura: Jaromír Pečírka, Otakar Novotný. Genf 1931; Jaromír Pečírka, Otakar Novotný. Volné směry XXVII,1929-30, s. 190-200.; Vladimír Šlapeta, Otakar Novotný 1880-1959 (kat. vyst.). Praha -Olomouc 1980.; J. Michl, Výstava architektonického díla Otakara Novotného. Umění XXIX. 1981, s. 81-83.; Rostislav Švácha, Od moderny k funkcionalismu. Praha 1985.
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Duben 2017
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.