Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Polášek picture
Josef Polášek
* 27.03.1899 - Boršov u Kyjova, Česká republika
† 20.12.1946 - Brno, Česká republika

Biografie
Po absolvování pražské Uměleckoprůmyslové školy u profesora Pavla Janáka, během jejíhož studia publikoval několik návrhů především v časopise Styl a zúčastnil se soutěže na dostavbu Tyršova domu v Praze, odešel Polášek v roce 1924 do Brna, kde našel zaměstnání na stavebním oddělení městského úřadu. Tady nejprve asistoval (obřadní síň brněnského městského hřbitova, 1925) a později spolupracoval s Bohuslavem Fuchsem.
První Poláškovou samostatnou realizací se stal u nás zřídka užívaný typ přízemního rodinného domu č. p. 805 (1929-30) v Kyjově, ve kterém mohl architekt zúročit poznatky z nedávného studijního pobytu v Holandsku, financovaného v roce 1928 cestovním stipendiem Uměleckoprůmyslové školy. Knížka Holandské stavebnictví (1931), jež o něco později dojmy shrnula.
Když Polášek v prosinci 1946 předčasně zemřel na nevyléčitelnou tuberkulózu, zůstala vlastně jeho tvorba časově sevřena jedinou dekádou funkcionalismem ovládaných let třicátých. Obdobím, oproti většině brněnských spolupracovníků a souputníků, neuvěřitelně krátkým.
Kateřina Lopatová


Realizace a projekty

Další díla
Modlitebna českobratrské církve, Kyjov, 1928
Rodinné domy, Kyjov a Břeclav, 1929
Škola, Dobročkovice, 1930
Soubor nájemních domů, Brno-Husovice, 1930–1931
Rozšíření školy, Brno-Veveří, 1931
Masarykova kolonie domů pro peněžní úředníky, Košice, 1930–1932
Administrativní budova První české sklárny, Kyjov, 1930–1934
Škola, Brno-Obřany, 1931
Tělocvična Sokola a osvětový sál, Brno-Královo Pole (s K. Láníkem), 1932
Nájemní dům, Brno-Černá Pole, 1932
Rodinné domy, Kyjov, Vyškov, Přerov a Nový Smokovec, 1932
Nájemní dům, Česká Třebová, 1932–1934
Rodinný dům, Kroměříž, 1934
Spořitelna, Velké Meziříčí, (s E. Žáčkem), 1934–1935
Úpravy Nové radnice, Brno, 1935
Moravská banka, Boskovice, 1935
Rodinný dům, Kyjov, 1935
Nájemní dům, Brno-Masarykova čtvrť, 1936–1937
Rodinný dům, Kyjov, 1937
Moravská banka, Kolín, 1938
Nájemní domy, Brno-Husovice a Brno-Staré Brno, 1938
Nájemní domy pro chudé, Brno-Zábrdovice, (s V. Kubou), 1937–1938
Moravská banka, Nymburk, 1938
Rodinný dům, Kyjov, 1938
Školy, Brno-Tuřany, Brno-Staré Brno a Brno-Kohoutovice, 1938–1939
Nájemní dům, Česká Třebová, 1939
Rodinné domy, Kyjov a Brno-Žabovřesky, 1939
Rodinné domy, Kyjov, Slavkov u Brna, Brno-Ivanovice a Brno-Jundrov, 1939–1940
Nájemní dům, Hranice, 1941
Úprava radnice a muzea, Velké Meziříčí, 1942
Úprava interiérů zámku, Hranice (s O. Oplatkem), 1943
Později realizované školy, Kyjov, Mistřín a Boršov, 1946
Nájemní domy, Brno-Královo Pole (s J. Burešem, J. Krohou a V. Kubou), 1946–1948

KRÁTKÉ HLEDÁNÍ HARMONICKÉHO STŘEDU

Předpoklady silné pozice meziválečné brněnské architektury, jak ji bezpochyby v kontextu daného období dnes vnímáme, vytvářela jednak aktivní úloha městských i zemských stavebních úřadů, jednak četnost nadaných architektů, majících možnost zde projektovat. Nebo spíše vzájemná podmíněnost obou uvedených skutečností, a jistě nejen jich. V podnětném prostředí, syceném rozvržením zakázek mezi řadu konkurentů i přátel, tak vedle sebe pracovali Bohuslav Fuchs, Jindřich Kumpošt, Mojmír Kyselka, Jan Víšek nebo Jaroslav Grunt, každý s vlastním přínosem onomu překotnému dění. V rozpětí architektonické produkce vymezené dobovými styly představovaly zřejmě "nejasketičtější" polohu - jak po stránce formální, tak volbou úkolů - realizace dalšího z nich. Na rozdíl od řady kolegů nezaměřil svou pozornost k projektům firemních obchodů, hotelů či reprezentativních rodinných vil, třebaže ani on se, jak uvidíme, neuzavřel úkolům tohoto typu zcela, stěžejní částí jeho tvorby se však měly stát nájemní domy s malými byty, domy pro chudé a školní budovy. Od narození Josefa Poláška, architekta "sociálních" staveb, uplyne letos 100 let.
"U nás budujeme drahé veřejné budovy na jedné straně, barákové kolonie na druhé a nenašli jsme, až na málo výjimek, harmonického středu, který by representoval kulturní stav národa", napsal v roce 1929 Josef Polášek společně s Bohuslavem Fuchsem v článku referujícím o druhém mezinárodním kongresu moderní architektury CIAM ve Frankfurtu nad Mohanem. Nedlouho před touto dobou začala Poláškova samostatná projektantská činnost předznamenaná do jisté míry nastupující hospodářskou krizí, respektive potřebou reagovat na její důsledky, činnost vymezená na straně druhé nástupem války, spojené s restrikcemi stavebních aktivit. Když pak Polášek v prosinci 1946 předčasně zemřel na nevyléčitelnou tuberkulózu, zůstala vlastně jeho tvorba časově sevřena jedinou dekádou funkcionalismem ovládaných let třicátých. Obdobím, oproti většině brněnských spolupracovníků a souputníků, neuvěřitelně krátkým.

POČÁTKY
Po absolvování pražské Uměleckoprůmyslové školy u profesora Pavla Janáka, během jejíhož studia publikoval několik návrhů především v časopise Styl a zúčastnil se soutěže na dostavbu Tyršova domu v Praze, odešel Polášek v roce 1924 do Brna, kde našel zaměstnání na stavebním oddělení městského úřadu. Tady nejprve asistoval (obřadní síň brněnského městského hřbitova, 1925) a později spolupracoval s Bohuslavem Fuchsem. Sám se ucházel v roce 1926 o projekt nemocenské pokladny v Kyjově, a třebaže mu nakonec realizace přiřknuta nebyla, anketa veřejnosti zaznamenaná tiskem dokládá neobyčejně vstřícný postoj k Poláškovu řešení. Brzy poté - nejpozději v září 1927, získal od místního sboru českobratrské církve evangelické stavbu nové modlitebny, která je za současného stavu bádání jeho první známou samostatnou realizací. Projekt je udán jednoduchou geometrickou dispozicí, složenou ze tří hranolových těles. Čistota architektonického výrazu, strohost a oproštěnost od nánosů nabalených na základní počáteční tvar jistě odpovídala nejen Poláškovu založení, ale korespondovala také s principy protestantské teologie. Na rozdíl od stavby modlitebny, kde ještě své autorství zpočátku zastíral monogramem JPK a teprve při dokončení své inkognito definitivně rozkryl, vystavoval tady koncem roku 1927 deset projektů již zcela oficiálně. O významu této nenápadné akce se dnes můžeme jen domýšlet. Jisté je, že od roku 1928 začal projektovat rodinné domy pro kyjovské stavebníky překvapivě často.
Prvním realizovaným se stal u nás zřídka užívaný typ přízemního rodinného domu č. p. 805 (1929-30), ve kterém mohl architekt zúročit poznatky z nedávného studijního pobytu v Holandsku, financovaného v roce 1928 cestovním stipendiem Uměleckoprůmyslové školy. Knížka Holandské stavebnictví (1931), jež o něco později dojmy shrnula, přinesla - vedle fotografií staveb architektů sdružených kolem funkcionalistické revue Opbouw: Duikera, Ouda, Brinkmana, Vlughta či Bijvoeta, které bezpochyby poutaly Poláškovu pozornost nejvíce - také poznatky o konstrukčních a typologických výdobytcích soudobé tvorby i zajímavé postřehy, přesahující mnohdy až k analýzám historického vývoje sledovaných měst či sociologických vazeb. Přestože příznivá odezva klientů v rodném Kyjově jistě podpořila počátky samostatného Poláškova projektování, je nesporné, že zásadní význam pro posílení architektovy pozice měly teprve realizace a aktivity brněnské. Tady se podílel na práci sekce internacionální organizace CIAM, zapojil se do pobočky Levé fronty a publikoval nejen v časopise Index. Tady také ještě s Bohuslavem Fuchsem navrhoval školní budovy pro Masarykovu čtvrt (1928-29) a Vesnu v Lípové ulici (1929-31), reflektující nadšení z reformních tendencí školství nedávno poznaného Holandska.

LEVNÉ DOMY
Dopady hospodářské recese, vyostřující rozhraní dvacátých a třicátých let, se tehdejší vláda snažila poněkud otupit přijetím novely zákona z roku 1930, podporujícího výstavbu domů s lacinými byty. Za akutní problém považovala tuto otázku celá řada architektů v čele s Karlem Teigem, a tak není divu, že její řešení zaměstnalo také levicově smýšlejícího Poláška. Jak upozornil R. Švácha, tři funkcionalistická sídliště v Brně při Vranovské (1930-31) a Skácelově ulici (1931-32) i kolonii bankovních úředníků v Košicích (1930-31) je nutno spojit právě s uvedeným legislativním opatřením. Budovy sestavené do funkcionalismem protěžovaného řádkového schématu (Skácelova) či uzavřenějších formací byly v této době vždy drženy jednoduchým hranolovým objemem, jehož hloubku rozkrývaly dovnitř prokrojené, nebo naopak zavěšené balkony - opět čistých pravoúhlých tvarů. Formálně strohý až asketický přístup, pracující s vyváženými proporcemi a snad také kalkulující se hrou stínů vržených na bílé fasády, však nikdy neklesl ke chladnému stereotypnímu dojmu. Takový náhled je blízký například ideálu Neue Sachlichkeit, nové věcnosti, jak jej viděl německý funkcionalismus. Obdobnými myšlenkami byl veden také při projektování dalších školních budov v Brně-Obřanech (1931-33) a Slatině (asi 1932).

RODINNÉ DOMY
Představit Poláška pouze jako autora obytných bloků a škol by nicméně bylo nesprávné a zjednodušující. Vyprojektoval také celou řadu rodinných domů, při jejichž navrhování obvykle převážil nad okázalou prezentací luxusu architektův střídmý postoj k formě, jako v případě vlastní brněnské vily (1932), domu ve Vyškově (1933-34) i obou přerovských (1931, 1933). Stejným názorem byla nesena i většina rodinných domů v již zmíněném Kyjově, kde jich - snad také díky aktivní roli městského zastupitelstva iniciujícího soukromou výstavbu, postavil nejméně deset.3) Komfortnější podobu Poláškovy tvorby tady představuje především členitě rozvržená vila č. p. 896 z let 1933-1934, jejíž typovou příbuznost s penzionem Alfa v Novém Smokovci (1932) by ještě posílila trubková konstrukce - obdobná té z Alfy, byt v menším rozsahu - zakreslená v kyjovském projektu.

POSTUPNÉ OBOHACOVÁNÍ VÝRAZU STAVEB
Ve druhé polovině třicátých let korespondovalo s dobovým opětným zohledňováním lidské psychiky. Výtky mnohých - a také Poláška - se obracely proti zmechanizovanému funkcionalistickému přístupu. Architekt v roce 1934 neodmítl rekonstrukci barokní tzv. Nové radnice v Brně; četné projekty spořitelen a bank (Velké Meziříčí 1935, Boskovice, Kyjov 1936) se postupně opět vřazovaly do starší historické zástavby. Podobný ústup od militantních doktrín funkcionalismu lze sledovat také při projektování malobytových domů v brněnské Dačického, Zvěřinově, Ypsilantiho ulici nebo na Svitavském nábřeží. Dříve výlučně hladké fasády pokrývaly stále častěji pásy strukturované kulatými luxferovými okénky, jako v případě brněnského činžovního domu v Údolní ulici (1937) nebo na zalomené zdi školy v Křídlovické (1938-39); objemy mnohdy zatížily sedlové střechy. Rozvedení tendencí, jež se v Poláškově práci z druhé poloviny třicátých let postupně prosazovaly, i rozhodné opuštění přísné ortogonality z dob časné tvorby představuje letní dům v Brně-Bystrci z roku 1937. Před celou šíří průčelí tady probíhá elegantní křivka terasy.
Zásadním dílem tohoto období se však bezpochyby stal komplex budov Moravské spořitelny v brněnské Jánské ulici, jehož projekt s frontou ovládanou konkávně prohnutým rizalitem vypracoval Polášek v letech 1936-1937 společně s Jindřichem Blumem a Otakarem Oplatkem (dokončeno 1939). Monumentální měřítko této stavby charakterizuje také jeden z posledních projektů - újezdní školu v Kyjově. Stejně jako u dalších poválečných úkolů i tentokrát spolupracoval s Jaroslavem Burešem. Realizace však byla dokončena teprve v roce 1953 a dalece tak přesáhla samotný Poláškův život. Posunula jeho tvorbu do let, kdy hledání bylo nahrazeno předloženým cílem a "střed" se vychýlil.

Kateřina Lopatová (psáno pro časopis ARCHITEKT 3/1999)

Literatura
 

Návštěvnost: 32442 čtenářů
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Duben 2017
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.