Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Fabiani picture
Maks Fabiani
* 29.04.1865 - Kobdilj, Slovinsko
† 18.08.1962 - Gorica, Itálie

Biografie
Narodil se jako jedenácté ze čtrnácti dětí do notářské rodiny ve vesnici Kobdilj nedaleko Štanejl v regionu Kras. Jeho matka pocházela z tyrolské aristokratické rodiny z Terstu. Vyrůstal v kosmopolitním prostředí, kde se mluvilo třemi jazyky (italsky, slovinsky a německy). Po studiích na německém reálném gymnáziu v Lublani odešel do Vídně, kde v letech 1883-89 studoval u prof. K.Königa na Vysoké technické škole. Po úspěšném zakončení získal cestovní stipendium, které mu umožnil pobývat tři roky (1892-94) v Řecku, Itálii, Německu, Francii, Belgii a Anglii.  Po návratu z cest pracoval na pozvání prof. O.Wagnera dva roky (1894-96) v jeho vídeňském ateliéru, kde se podílel na projektech městské dráhy. Po této praxi se stal v roce 1896 asistentem u prof. K.Koniga na vídeňské Technické vysoké škole, kde se v roce 1902 stal jedním z prvních absolventů tamějšího doktorského studia. V období 1896-1917 působil ve Vídni jako samostatný architekt. Jedním z jeho větších projektů byl urbanistický projekt přestavby Lublaně těžce poničené zemětřesením v roce 1895. V soutěži se prosadil proti historizujícímu návrhu Camillo Site a městská rada Fabianiho jmenovala hlavním městským architektem. Za podpory tehdejšího starosty Ivana Hribara realizoval v Lublani několik významných budova. Blízký vztah se stranou slovinských nacionalistů mu otevřel cestu k Národním domů v dnešní italské Gorici (1903) a Terstu (1904).
V období 1910-17 působil jako profesor ornamentalistiky a interiérového dekoru na vídeňské technice, kde vychoval celou generaci rakouských architektů J.Frank, O.Strnad, O.Wlach a další.  V letech 1915-18 absolvoval vojenskou službu a po skončení první světové války byl vedoucím kanceláře na obnovu Gorice (1917-22). Jeho urbanistické zásady spojené s modernistickými metodami jsou nejlépe patrné na projektech Lublaně a území Gorice, kde stanovil zásady budoucího rozvoje pro 80 vesnic poničených během 1. světové války, aby i nadále zůstaly zachovány jejich estetické hodnoty. Podle něj se zdravý organismus měst opíral o veřejné budovy (kostel, škola, hospoda a park) podpořený dobře fungující komunikační sítí.
V roce 1919 ho I.Vurnik, jeden z jeho vídeňských žáků, pozval do Lublaně vyučovat architekturu na nově založené univerzitě, což Fabiani odmítl a následně přesunul svoji architektonickou praxi do Gorice, kde setrval až do konce života. V letech 1924-27 vyučoval na gymnáziu v Gorici dějiny umění. Koncem roku 1935 byl zvolen za národní fašistickou stranu starostou v rodném Kobdilj, kde setrval až do konce druhé světové války. Následné přesuny hranic způsobily, že Gorica připadla Itálii, kde Fabiani strávil zbytek života.
Kromě publikování odborných esejů o architektuře a urbanismu Fabiani také projevoval zájem o řeckou a etruskou architekturu. Společně s C.M.Kochem přinesl do Lublaně vídeňskou secesi do Lublaně, kde mezi jeho nejznámější realizace patří palác Mladika (1896), Hribarův dům (1903) a přestavba Prešerenova náměstí s pomníkem (1905).

Realizace a projekty
Návštěvnost: 5706 čtenářů
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Srpen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.