Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Jan Blažej Santini-Aichel
* 03.02.1677 - Praha, Česká republika
† 07.12.1723 - Praha, Česká republika

Praha
web:


Biografie
Santini Giovanni Aüchel nebo Aichel. Narozen 3. 2. 1677 v Praze v původem italské rodině zedníků a kameníků. Již od dětství je zdravotně postižen - malý, hrbatý a částečně chromý na nohy. Původně malířem, žákem pražského dvorního malíře K. Schrödera, s jehož dcerou Veronikou se mnohem později (r. 1707) žení. Stavitelskou výuku získává v rodině, při svých studijních pobytech v Itálii a Rakousku a při spolupráci na stavbách J. B. Matheye. Již roku 1700 se stává členem stavitelského cechu, měšťanem malostranským a brzy oficiálním architektem cisterciáků. Získává široký odborný věhlas a vážnost (zejména po úspěšně zahájené stavbě chrámu v Sedlci u Kutné Hory) a velké množství zakázek. Stává se neobyčejně zámožným, často půjčuje peníze českým aristokratům. Přestože je romantik a podivín, touha po slávě a po penězích ho žene do stále většího pracovního vypětí. V krátké době mu umírají tři synové a roku 1720 i manželka. V témže roce získává novým sňatkem šlechtický titul. Žije na Malé Straně v dnešní Nerudově ul. čp. 211 v domě později zvaném "Santinský", později též v blízkém domě čp. 212 "U zlaté číše". Umírá předčasně ve svých 46 letech dne 7. 12. 1723 v Praze.

Santini byl zcela originálním tvůrcem českého vrcholného baroku, představitelem expresívní tzv. barokní gotiky. Byl ovlivněn tvorbou Borrominiho, Guariniho a Fischera z Erlachu. Jakožto vynikající výtvarník pojímal architekturu malířsky, velmi svébytně. Často používal gotické lomené oblouky, působící v kontextu staveb vážně, důstojně až konzervativně. Typická je jeho dynamická modelace fasád s využitím prohnutých stěn. Jeho expresívní pojetí architektury ovlivnilo i vrcholnou tvorbu K. I. Dientzenhofera, s nímž též občas spolupracoval. Santini byl především architektem-projektantem, jeho stavby většinou realizovali jiní, zejména F. M. Kaňka. Jen tak stačil během krátkého tvůrčího období necelých dvaceti let vyprojektovat přes sto kostelů, klášterních komplexů (zejména pro cisterciáky a benediktiny) a šlechtických paláců. Jeho svébytné architektonické umění, řadící ho k nejvýznamnějším českým architektům vůbec, předběhlo svou dobu a je plně objevováno a hodnoceno až ve dvacátém století. Roku 1994 byl Santiniho poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou zařazen do seznamu nejvýznačnějších světových památek evidovaných v UNESCO (Seznam světového kulturního dědictví UNESCO).
Ing. arch. Kamil Dvořák, DrSc.



Hlavní díla
Šternberský palác na Hradčanském nám. čp. 57 v Praze, dnes jsou v něm vystaveny sbírky starého evropského umění Národní galerie (1698-1707, spolupráce s G. B. Alliprandim),
- přestavba kostela Nanebevzetí P. Marie cisterciáckého kláštera, Sedlec u Kutné Hory, Santiniho první leč špičkové samostatné dílo (1702-07) a úprava hřbitovního kostela Všech svatých se známou kostnicí, též v Sedleci (1705-09),
- kaple sv. Anny v Panenských Břežanech (1705-07),
- úprava vlastního domu, pův. Valkounského, v Ostruhové nyní Nerudově ul. čp. 211 v Praze (1705),
- palác hr. Lissau na Staroměstském nám. v Praze (kolem 1706, zbořen 1896),
-  fasáda Mladotova domu, později kapitulní děkanství, Vikářská ul. čp. 37 na Pražském hradě (1706-07),
- asi účast na stavbě zámeckého kostela Zjevení Páně ve Smiřicích (1706-13, spolu s Kryštofem Dientzenhoferem),
- přestavba kostela P. Marie cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou (1706-12),
- trojité schodiště Svaté schody v kostele Na Karlově v Praze (1708),
-  kostel sv. Liboria v Jesenici (1709-11),
- tři křídla cisterciáckého kláštera-konventu, dnes Národní galerie - stálá expozice sochařství, zámek Zbraslav (1709-23, dokončil 1724-32 F. M. Kaňka),
- pavilonové jižní křídlo jezuitské koleje v Hradci Králové (kolem 1710),
- plány kláštera cisterciáků v Plasích (1711, stavba konventu a kaple sv. Benedikta 1711-40),
- poutní kostel Povýšení sv. Kříže v Jaroměřicích (1712-13),
- přestavba benediktinského kostela P. Marie v Kladrubech u Stříbra včetně oltářů, kazatelny aj., jedno z největších děl Santiniho (1712-26, dostavoval K. I. Dientzenhofer),
- asi přestavba zámku hr. Lažanských v Manětíně (po požáru v r. 1712),
- asi mariánský morový sloup v Kutné Hoře (1713-15, sochař F. Baugut),
- palác Morzinský v dnešní Nerudově ul. čp. 256 v Praze, dnes rumunské velvyslanectví, jedna z nejvýznamnějších staveb pražského baroka (1713-14, plastiky F. M. Brokoff),
- přestavba kostela Nejsv. Trojice v Rychnově nad Kněžnou (1713-14) a přestavba zámku Kolowratů tamtéž (do 1722),
- přestavba (po požáru) kláštera premonstrátů (nově postaveno opatství a konvikt) a klášterního kostela Narození P. Marie v Želivi (1713-20), asi též úprava hřitovního kostela sv. Petra a Pavla v Želivi (1712-19) vč. hřbitovního altánku (1719),
- asi zadní část biskupské rezidence, dnes galerie, na Žižkově nám. v Hradci Králové (1714-16),
- asi kostel sv. Klimenta v Hradci Králové (1714-17),
- kostel sv. Petra a Pavla s farou v Horní Bobrové u Žďáru nad Sázavou (1714-22),
- proboštství a obydlí abatyše kláštera cisterciaček v Pohledu u Havlíčkova Brodu (1714) a pozoruhodný centrální kostel sv. Anny tamtéž (realizace až 1766),
- asi přestavba rozlehlého paláce Schönbornského (později Colloredovský, dnes velvyslanectví USA), Tržiště čp. 365 na Malé Straně v Praze (kolem 1715),
- přestavba paláce Novohradských z Kolowrat, později Ledebourského, na Valdštejnském nám. čp. 162 v Praze (1717, později upravený Palliardim),
- poutní kostel P. Marie ve Křtinách u Brna (po 1718),
- poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, jedno z vrcholných Santiniho děl - zapsáno v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (1719-22),
- přestavba zámku v Lázních Bělohradě (kolem 1720),
- asi půvabný lovecký zámeček hr. Kolovrata "Diana" u Tachova (po 1720),
- asi krásná centrální kaple sv. Jana Nepomuckého na návsi (po 1710) a kostel sv. Jana Křtitele (kolem 1720) v Běstvině u Golčova Jeníkova,
- poutní kostel Zvěstování P. Marie v Mariánském Týnci u Plas (1720-51),
- přestavba paláce Thun-Hohenštejnského v Nerudově ul. čp. 214 v Praze (1720-25, sochařská výzdoba Mat. Braun a jeho žáci),
- slavný zámek Karlova Koruna pro hr. Kinského v Chlumci nad Cidlinou a zámecké kaple Zvěstování P. Marie (1721-23, stavěl F.M.Kaňka),
- dostavba kostela Nanebevzetí P. Marie ve Vojslavicích u Pelhřimova (1721-23),
- poutní kostel Navštívení P. Marie v Obyčtově u Žďáru n. Sáz. (1722-30),
- kostel sv. Petra a Pavla benediktinského kláštera v Rajhradě u Brna (1722-39),
- asi přestavba paláce hr. Trauttmannsdorfa na Mariánském nám. čp. 159 v Praze (1723),
- barokizace kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze (1723, realizoval poté F. M. Kaňka a V. Bejšovec, 1885 kostel regotizován J. Mockerem),
- přestavba hřbitovního kostela sv. Mikuláše v Kozojedech u Kralovic (stavba 1727),
- kaple: Jména P. Marie v Mladoticích u Kralovic (1708-10), Nejsv. Trojice v Ostružnu u Jičína (1720), P. Marie, dnes pohřební síň v Kouřimi (stavba až 1727),
- hospodářský dvůr plaského kláštera v Hubenově u Kralovic (stavba až 1730-34),
- s velkou pravděpodobností projektoval též

Kostely: v Kopidlně (1704-05), v Chotouni u Českého Brodu (před 1706), v Cerekvici nad Bystřicí u Hořic (1719), v Nových Mitrovicích u Nepomuku (1722-26), v Dymokurech u Nymburka (1723-25), ve Skále u Havlíčkova Brodu (stavba až 1728), hřbitovní v Damnově u Tachova (stavba až kolem 1730), v Kostelci u Plzně (stavba až 1741-44),

Přestavby kostelů: v Mladé Bříšti u Pelhřimova (od 1712), v Humpolci (1721-22), ve Všehrdech u Plzně (stavba až 1730-32),

Kaple: hřbitovní v Boněnově u Tachova (po 1720), v býv. zámeckém parku v Čelině u Nového Knína (po 1720), v Nadrybech u Plzně (1725).

Literatura
 
 
 
 

Související články
Návštěvnost: 15477 čtenářů
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Srpen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.