Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Kühn picture
Max Kühn
* 08.10.1877 - Trutnov, Česká republika
† 14.06.1944 - Liberec, Česká republika

Biografie
Prof. Ing. arch. Max Kühn se narodil v Trutnově jako starší ze dvou synů staviteli Konradu Kühnovi. Bratr Karl Friedrich Kühn se narodil 17. 2. 1884, byl architektem a později získal titul zemského konzervátora. Oba syny poslal stavitel Kühn do Vídně na studia. Max Kühn navštěvoval v letech 1894-1898 Katedru starokřesťanského a středověkého stavitelství na Vysoké škole technické pod vedením Maxe von Ferstela. U svého vedoucího později pracoval v ateliéru, kde společně se svým spolužákem Heinrichem Fantou získával první zkušenosti z praxe.
Roku 1903 se Max Kühn přestěhoval do Liberce, kde se stal profesorem na Státní průmyslové škole. V lednu 1905 se oženil se vdovou po svém bratranci Bertou Kuhn, roz. Tockstein. V roce 1904 přijel do Liberce i Kühnův kolega Heinrich Fanta, stal se profesorem na téže škole a začala jejich velmi produktivní spolupráce, která trvala až do 1. světové války. Velký úspěch a následný zájem ze strany stavebníků přinesla pro dvojici Kühn & Fanta výstava českých Němců v Liberci (1906). Maxe Kühna prý dokonce pochválil samotný císař František Josef I. za výzdobu jedné z hlavních ulic k výstavišti.1/ Před první světovou válkou Max Kühn nepřednášel pouze na průmyslové škole, ale i v mnohých spolcích a institucích. Svá vystoupení věnoval jak problematice praktické stavební a projekční činnosti, tak i teoretickým či širším uměleckohistorickým otázkám.
Po válce dále vyučoval na liberecké průmyslovce, účastnil se architektonických soutěží, navrhoval velké množství novostaveb i přestaveb a také vybavení interiérů. V roce 1921 se stal přednostou stavebního oddělení na průmyslové škole, avšak v roce 1927 (nebo 1928) školu ze zdravotních důvodů opustil. Architekt zemřel v Liberci 14. 6. 1944.
V Liberci byl Max Kühn váženou osobností nejen díky svému architektonickému dílu a přednáškám, ale také díky další veřejné činnosti. Byl členem Rakouského ústředního sdružení architektů, byl činný v Prezidiu německé zemské komise na ochranu dětí a péče o mládež a na liberecké radnici byl ctěn jako vážený poradce. Rudolf Günther (zatím jediný potvrzený žák a mladší spolupracovník Maxe Kühna) charakterizoval architekta jako hovorného, otevřeného a přátelského pána s hůlkou.2/ Avšak z několika nalezených dopisů vyplývá, že dokázal být i velice rázný, nesmířlivý až zatvrzelý. Pokud byl s něčím nespokojen, dokázal to dát velmi tvrdě najevo – minimálně v psaném projevu.3/

Max Kühn patří bezpochyby mezi nejvýznamnější liberecké architekty a to jak kvalitou, tak i kvantitou svých projektů a realizací. Je také typickým představitelem „periferní“, „sudetské“, nebo jindy „architektury českých Němců“ 1. poloviny 20. století. Výrazně byl ovlivněn myšlenkou zahradního města, kterou se snažil až do třicátých let aplikovat u rodinných domů. Zároveň se u něj projevovalo několik forem klasicismu, od barokního, který navazoval na místní tradici, přes antikizující používaný především u veřejných budov až k očištěnému klasicismu, který lze spojit s puristickými tendencemi. Od dvacátých let se architekt sice snažil architekturu spíše „očisťovat“, přesto při renovacích či přestavbách klasicistních libereckých domů zůstával věrný historické stavbě i prostředí. To dokazuje i zatím jediný nalezený Kühnův článek ve Wiener Bauindustrie Zeitung, ve kterém se obdivuje klasicistním libereckým portálům.4/ Po celou dobu svého profesního působení usiloval o spojení moderních trendů s místní tradicí i okolím staveb. Navíc se snažil vyhovět poměrně pestrým přáním stavebníků. I proto je možné Maxe Kühna jen s výhradami zařadit pouze do jednoho stylu, například historismu, secese, neoklasicismu, moderny, purismu či dnes stále spíše pejorativně chápanému eklekticismu.
V této souvislosti se často používá i pojem „Heimatstil“ (styl domoviny, domácí, místní, regionální), který ovšem dál nebývá příliš vysvětlen a zůstává mlhavý. Neexistuje totiž ucelená teorie tohoto „stylu“, či spíše hnutí. Vznikl někdy na konci 19. století a přečkal až do konce 40. let. Jsou jím označovány různé tendence v evropské architektuře, které navazovaly na místní tradici. Jak uvedl Friedrich Achleitner, měl by se spíše používat plurál – „heimatstily“. Heimatstily byly projevem regionalismu oproti rozvíjejícímu se internacionalismu jak architektonickému, tak i kulturnímu. Projevovaly se různě, od romantického používání motivů venkovských staveb přes navazování na slavné stavební období regionu až k uniformovanější verzi nového klasicismu.5/ Max Kühn splňoval vlastně všechna zmíněná kritéria, navazoval jak na místní venkovskou stavební tradici, tak i na slavné období libereckého barokního klasicismu a po první válce objevil i nový klasicismus.
Jan Dostalík
Poznámky
1/ Erhard Arnold (ed.), Die Deutschebömische Ausstellung Reichenberg 1906, Reichenberg (1909), s. 271.
2/ Rudolf Günther, Architekt Prof. Max Kühn. Eine Würdigung zum 100. Geburtstag des Reichenberger Architekt, Jeschken-Iser-Jahrbuch, 1977, č. 21, 88.
3/ Severočeské muzeum v Liberci, Osobní archiv Jana Mohra, kopie dopisů poslaných M. Kühnem a E. Gerhartem Komitétu na výstavbu pomníku císaře Josefa II v Teplicích (listopad 1904). – SOkA Trutnov, Archiv městského úřadu v Trutnově (1850-1944), Inv. č. 349,  kart. č. 209-212, Obecní stavby: nová dívčí šk. Chř. 1929-33, dopisy mezi M. Kühnem a úřadem trutnovského starosty (říjen 1924).
4/ Max Kühn, Über bodenständige Architektur in Reichenberg, Wiener Bauindustrie Zeitung XXVI, Nr. 16,  1909, s. 131-137 a 142-147.
5/ Friedrich Achleitner, Existuje středoevropský „heimatstil“? (neboli: Skica periferní architektonické krajiny), in: Friedrich Achleitner et al., Regionalismus a internacionalismus v soudobé architektuře, Praha 1999, s. 34-41.



Realizace a projekty
Soutěžní návrh na krematorium, Vídeň, 1898, nebo 1899 - s R. Hartingerem
Návrh secesního domu, Vídeň, 1902
Pomník Josefa II. pro Teplice, Liberec, výstava českých Němců, 1904-1906,  odstraněn - s E. Gerhartem (cca Loc: 50°46'18.784"N, 15°4'16.65"E)   
Spolupráce na vile Dr. Konrada Perutze, Klostermannova 11 (766/I), Liberec, 1904-1905 (Loc: 50°46'20.02"N, 15°4'3.6"E)   
Panský dům Willy von Klingera, Nové Město pod Smrkem, před 1906, zbourán - s Heinrichem Fantou a H. Aichingerem (cca Loc: 50°55'56.018"N,15°13'55.608"E)
Kaple rodinné hrobky velkotovárníka Johanna Etricha, Trutnov - s Heinrichem Fantou (Loc: 50°33'20.359"N,15°54'9.813"E)   
Soutěžní projekt na Veřejnou knihovnu Dominka Kreuzingera, Cheb, 1906 - s Heinrichem Fantou
Výzdoba dnešní Vítězné ulice, Liberec, 1906 (cca Loc: 50°46'21.103"N, 15°4'9.659"E)   
Dřevěný hostinec pivovaru Medinger & Co., Liberec, výstava českých Němců, 1906 - s Heinrichem Fantou (cca Loc: 50°46'25.099"N, 15°4'38.818"E)   
Pavilón trutnovského pivovaru, Liberec, výstava českých Němců, 1906 - s Heinrichem Fantou (cca Loc: 50°46'15.428"N, 15°4'25.273"E)   
Kostel U Obrázku v Liberci-Ruprechticích, 1905-07 - s Heinrichem Fantou (Loc: 50°47'40.862"N, 15°4'27.808"E)   
Vlastní vila, Vrbova ulice 4 (796/I), Liberec, 1907-08 (Loc: 50°46'20.631"N, 15°4'13.819"E)
Vila a hospodářské budovy pro podnikatele Cžižka, Hejnice čp. 434-436, 1907-08 - s Heinrichem Fantou (Loc: 50°52'51.825"N, 15°11'5.359"E)
Kostel a fara sv. Antonína Paduánského, Markova ulice, Liberec - Ruprechtice1908-10 - s Heinrichem Fantou (Loc: 50°47'19"N,15°3'55"E)   
Přestavba maloskalského zámku pro továrníka Medingera, Malá Skála čp. 211, 1910 - s Heinrichem Fantou (Loc: 50°38'46.903"N, 15°11'45.243"E)   
Návrh reálné školy, Kufstein, Rakousko, před 1910 - s Heinrichem Fantou
Areál kapucínského hospice s kostelem sv. Máří Magdalény, Jungmannova ulice, Liberec, 1908-11 - s Heinrichem Fantou (Loc: 50°46'3.886"N,15°2'53"E)
Vila Dr. Emila Tauscheho, Vrbova ulice 6 (851/I), Liberec, 1910-11 - s Heinrichem Fantou (Loc: 50°46'20.533"N, 15°4'15.479"E)
Komplex budov pro firmu Joh. Liebieg & Co., Liberec, např.: budova první tkalcovské továrny (Blaupunkt), Parcela 3621/2, zřejmě 1908 - s Heinrichem Fantou (Loc: 50°45'49.239"N, 15°3'54.63"E), budova druhé tkalcovské továrny, zbořeno 2004, 1910-11- s Heinrichem Fantou (Loc: 50°45'51.57"N, 15°3'55.629"E)
Administrativní budova továrny na výrobu koberců J. Ginzkey, Tanvaldská (345/XXX), Liberec - Vratislavice nad Nisou, kolem 1912 - s Heinrichem Fantou (Loc: 50°44'30.075"N, 15°5'20.976"E)
Kolonie domů „Zahradní město“ (nejméně 11 domů) , Zahradní město, Trutnov, před 1914 - s Heinrichem Fantou (cca Loc: 50°33'44.1"N,15°55'33"E)
Rakouský úvěrový ústav v Liberci, 1. máje 18 (79/III), Liberec, 1911-13 - s Heinrichem Fantou (Loc: 50°45'57.534"N, 15°3'9.822"E)   
Budova okresního úřadu, Pražská čp. 169, Trutnov, 1912-14 - s Heinrichem Fantou (Loc: 50°33'30"N,15°54'31"E)
Vila Oesterreicher, Hostivínská 414, Hostinné, 1914 (Loc: 50°32'38"N,15°43'25"E)
Soutěžní návrh krematoria, Liberec, 1914 - s Heinrichem Fantou
Dům Josefa Wolfa, Stárkov čp. 182, 1920 (Loc: 50°31'44.009"N, 16°8'53.604"E)   
Návrh Strossovy vily, Husova ulice, Liberec, 1920/1921?   
Rodinný dům pro Libereckou banku, Humpolecká 5 (159/V), Liberec, 1922, (Loc: 50°46'1.214"N, 15°4'1.794"E)
Přestavba domu obchodního rady Wilhelma von Stiepela, zřejmě 8. března 6 (15/V), Liberec, 1923 (Loc: 50°45'58.298"N, 15°3'36.572"E)   
Česká eskomptní banka, Podhorská 571/12, Jablonec nad Nisou, 1922-24 (Loc: 50°43'24.372"N, 15°10'22.552"E)
Projekt městské zástavby – Veřejná soutěž na nový situační plán města Trutnova, 1923
Činžovní domy, Fučíkova ulice 9a (174/V) a 9 (175/V), Liberec, 1923-24 (Loc: 50°46'14.627"N, 15°4'11.385"E) a (Loc: 50°46'14.432"N, 15°4'12.534"E)    
Činžovní domy, Dobrovského ulice 5 (433/II) a 7 (434/II), Liberec, 1923-25 (Loc: 50°46'18.051"N, 15°2'50.256"E) a (Loc: 50°46'17.08"N, 15°2'50.035"E)
Vila Ph. G. Vollerta, Husova ulice 68, (185/V), Liberec, kolem 1925 (Loc: 50°46'21.982"N, 15°4'52.726"E)   
Přestavba domu Huga G. Siegmunda, Náměstí Českých Bratří 8 (31/V), Liberec, 1927 (Loc: 50°45'57.144"N, 15°3'45.274"E)   
Budova Ústavu pro zvelebování živností, Čížkova ulice 3 (1034/I), Liberec, 1926-28 (Loc: 50°46'23.005"N, 15°4'23.37"E)   
Dívčí, obecná a měšťanská škola, Maxima Gorkého čp. 38, Trutnov, 1924-29 (Loc: 50°33'45.391"N, 15°54'52.759"E)   
Palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta s kinem, Rumunská ulice 7 a Boženy Němcové 22 (102/V), Liberec, 1927-29 (Loc: 50°46'1.164"N, 15°3'33.564"E)
Administrativní budova firmy Tefa, U Nisy 6 (745/III), Liberec, 1928-29 (Loc: 50°45'50"N,15°3'9"E)
Přístavba bočního křídla a dílen k obecné škole a učilišti Na Jeřábu, ulice Na Bojišti 15 (759/III) a 15a (772/III), Liberec, 1929-31 (Loc: 50°45'34"N,15°2'22"E) a (Loc: 50°45'32.688"N, 15°2'23.347"E)   
Interiér arciděkanského kostela sv. Antonína Velikého, Kostelní, Liberec, 1930 (Loc: 50°46'11"N, 15°3'24.15"E)
Přestavby  Libereckého léčebného ústavu v Lidových sadech, Riegrova ulice 14 (1279/I), Liberec, přibližně 1930-32 (Loc: 50°46'33.9"N, 15°4'45.904"E)
Rodinný dům továrníka Lenharta, Bendlova ulice 19 (1133/I), Liberec, 1931-32 (Loc: 50°46'25.531"N, 15°4'46.682"E)   
Budova tělocvičny s lázněmi Na Jeřábu, Beskydská 1 (779/III), Liberec, 1931-34 (Loc: 50°45'31.702"N, 15°2'20.794"E)   
Přístavba obřadní síně libereckého hřbitova, Liberec, 1929 či 1935, zbořeno (cca Loc: 50°46'29.338"N, 15°3'34.084"E)   
Činžovní domy, Masarykova ulice 7 a U Obchodní komory 2 (1192/I), U Obchodní komory 4 (1193/I), Gorkého 2 a U Obchodní komory 8 (1194/I), Liberec, 1938-39 (Loc: 50°46'26.498"N, 15°4'1.447"E, Loc: 50°46'27.696"N, 15°4'0.836"E a Loc: 50°46'28.506"N, 15°3'59.765"E)

Zdroje
Friedrich Achleitner et al., Regionalismus a internacionalismus v soudobé architektuře, Praha 1999.
Erhard Arnold (ed.), Die Deutschebömische Ausstellung – Reichenberg 1906, Reichenberg (1909).
Lukáš Beran – Vladislava Valchářová, Industriál Libereckého kraje, Praha 2007.
Zbyněk Černý, Cheb v době secese (1898-1914): 31. leden - 7. květen 2006, Krajské muzeum Cheb = Eger in der Zeit der Sezession (1898-1914): 31. Januar bis 7. Mai 2006, Regionalmuseum Eger. Cheb 2006.
Josef Dobiáš, Liberecké chrámy, Liberec 1983.
Jan Dostalík, Architekt Max Kühn (diplomová práce), Seminář dějin umění FFMU, Brno 2009.
Miroslav Franěk – Josef Šorm. 125 let státní průmyslové školy v Liberci. Liberec 2001.
Rudolf Günther, Architekt Prof. Max Kühn. Eine Würdigung zum 100. Geburtstag des Reichenberger Architekt, Jeschken-Iser-Jahrbuch, 1977, č. 21, s. 88-89.
Rudolf Günther, Max Kühn, in: Künstler aus dem Jeschken-Isergebirge, Böblingen 1988, s. 280.
Miroslav Jech, Příběh hejnického zámečku, Nástěnka v Domově mládeže Střední školy hospodářské a lesnické - pracoviště Hejnice, Hejnice 2005
Antonín Just, Trutnov známý, neznámý, Trutnov 1991.
Arnold Karplus, Neue Landhäuser und Villen in Österreich, Wien 1910.
Roman Kašpar et al., Kniha o Liberci, Liberec 2004.
Max Kühn, Über bodenständige Architektur in Reichenberg, Wiener Bauindustrie Zeitung XXVI, Nr. 16,  1909, s. 131-137 a 142-147.
Luděk Lukuvka, Strossova vila v Liberci (bakalářská práce), Seminář dějin umění FFMU, Brno 2005.
Miloslava Melanová, Liberecká výstava 1906, Liberec 1996.
Jan Mohr, O rodinném domu před sto lety, in: Sborník Severočeského muzea – Acta Musei Bohemaiae borealis, Historia 14, Liberec 2006, s. 121-127.
Jan Randáček, Liberecká architektura v letech 1895 – 1938, Umění XLVII, 1999, č.6, s. 528-537.
Friedrich Rücker, Ing. Prof. Max Kühn, Wien-Berlin 1930.
Hans Vollmer (vyd.), Allgemeines Lexikon der bildenen Künstler von der Antike bis zut Gegenwart, Krügner – Leitch, begründet von Ulrich Thieme und Felix Becker, Bd. 22, Zwickau 1964.   
Jindřich Vybíral, Z „druhého“ proudu brněnské kultury – Heinrich Fanta a další, Bulletin Moravské galerie v Brně, 1993, č. 49, s. 100-103.
Jaroslav Zeman, Pozapomenutý historik umění Karl Friedrich Kühn (1884-1945), in: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci, Liberec 2007, s. 85-89.
Jaroslav Zeman – Alena Řičánková, Kapucínský hospic v Liberci (rukopis), 2008.
Související články
Návštěvnost: 16567 čtenářů
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Červen 2017
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.