Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
HLEDEJ v sekci     

Hacar picture
Bedřich Hacar
* 24.05.1893 - Čechy pod Kosířem, Česká republika
† 09.10.1963 - Praha, Česká republika

Kloknerův ústav, ČVUT, Šolínova 7, 16608 Praha Dejvice
tel: +420 224 353 529
fax: +420 224 353 530
e-mail:
web:


Biografie
Bedřich Hacar se narodil 24. května 1893 v obci Čechy pod Kosířem poblíž Prostějova. Vystudoval obor stavební inženýrství a obor kulturní a zeměměřické inženýrství na ČVUT v Praze. Už během studia na vysoké škole nastoupil na místo technického pracovníka u firmy Dr.Skorkovský, kde se prvně setkal se St.Bechyněm. Po ukončení studia nastoupil B.Hacar v roce 1919 jako konstruktér do Ústavu staveb ze železobetonu a železných staveb pozemních profesora F. Kloknera. Kromě pedagogické činnosti se intenzívně věnoval vědecko-výzkumné práci v oboru betonu i ostatních staviv. Spolupracoval s profesorem Kloknerem na založení (v roce 1921) a budování Výzkumného a zkušebního ústavu hmot a konstrukcí stavebních, dnešního Kloknerova ústavu, který sám vedl od roku 1939 do roku 1960. V roce 1921 dosáhl akademické hodnosti doktora technických věd, v roce 1939 se habilitoval a v roce 1945 byl ustanoven řádným profesorem na Vysoké škole inženýrského stavitelství ČVUT v Praze.
Výzkumnou a vědeckou práci zaměřil profesor Hacar na výzkum a zavádění nových konstrukčních systémů a technologií do praxe. Zabýval se například lepenými dřevěnými konstrukcemi (1926), svařovanými ocelovými konstrukcemi (1928), výztuží do betonu (Roxor), modelovým výzkumem a praktickou aplikací skořepinových konstrukcí, navrhl nové způsoby zakládání vysokých komínů na štěrkovém polštáři. Jako ředitel Stavebního ústavu pak inicioval celou řadu zkoušek a experimentálních výzkumů v oblasti stavebních konstrukcí.
Ve své práci se věnoval i geometrickým a matematickým úlohám, zejména problematice klínových ploch, které aplikoval při výzkumu a realizaci skořepinových konstrukcí. Podle něj je nazvána "Hacarova plocha", obdoba hyperbolického paraboloidu, kterou vodorovná rovina protíná nikoli v hyperbole, ale v přímce. Teoretický popis těchto ploch vypracoval po druhé světové válce profesor Kadeřávek.
Věnoval se také statice a projektování praktických konstrukcí. Podle jeho projektů byly realizovány významné budovy i jejich části u nás i v zahraničí. Jmenujme například betonové konstrukce paláce Lucerna v Praze (spolupráce se St.Bechyněm), architektonicky a konstrukčně velmi zajímavou budovu podolské vodárny v Praze, skořepinovou konstrukci nádražní haly v Sarajevu, skořepinové konstrukce vysokých komínů, kostel ve Vršovicích a nosnou konstrukci plaveckých bazénů v Podolí a v Tyršově domě. Dále se účastnil na projektech betonových konstrukcí vodních nádrží u nás (Vranov, Vrané , Štěchovice, atd.) i v zahraničí (Rumunsko, Jugoslávie), navrhoval a prováděl zatěžovací zkoušky mimořádných stavebních konstrukcí (obloukový most v Podolsku, starý pražský visutý Štefánikův most, atd.) ale také speciálních konstrukcí leteckých (zkoušky pro první československá letadla).
Velmi intenzivně se profesor Hacar věnoval také rekonstrukcím průmyslových a historických staveb a jejich zachování pro další generace. Podle jeho návrhů byla provedena řada rekonstrukcí v areálu Pražského hradu (nálety a požárem zničená budova Míčovny, rekonstrukce královského letohrádku, atd.), rekonstrukce Betlémské kaple, Strahovského areálu, hradů Orlík a Zvíkov, klášteru Zlatá koruna a rekonstrukce a dostavba náletem poškozené budovy emauzského kláštera. Dále se podílel také na prosazení a realizaci přesunu starého podolského mostu, přemístění kostela sv. Bartoloměje v Červené nad Vltavou (celý most byl z důvodu rozpoznání původního způsobu zdění rozebrán po blocích a následně znovu sestaven) a na celé řadě dalších rekonstrukcí po celém Československu.
Zkušenosti ze svého výzkumu a praktické činnosti předával akademik Bedřich Hacar poutavě nejen studentům ale i svým spolupracovníkům, v nichž dovedl vzbudit hluboký zájem o svůj obor. Jako ředitel Stavebního ústavu ČVUT (dnešního Kloknerova ústavu) přispěl význačnou měrou k jeho rozvoji a zařazení mezi světově uznávaná vědecko-výzkumná pracoviště.
Bedřich Hacar zemřel náhle 9.10.1963 ve věku 70-ti let.

Realizace a projekty
Návštěvnost: 11934 čtenářů
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Červenec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.