Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
HLEDEJ v sekci     
Seifert picture
Karel Seifert
* 19.06.1900 - Hradec Králové, Česká republika
† 14.07.1927 - Praha, Česká republika

Biografie
Studia - Akademie výtvarných umění v Praze 1924-1927 - škola Josefa Gočára.
Architekt Karel Seifert patřil k talentovaným architektům, sdruženým v architektonické sekci spolku Devětsil. Jako většina jeho členů-architektů se hlásil k ryze aktuálním architektonickým tendencím, zejména k purismu a emotivně laděnému funkcionalismu. Jeho ne příliš rozsáhlá, avšak vysoce kvalitní tvorba zahrnovala vedle urbanistických studií, školních budov a sakrálních staveb především projekty rodinných domů a vil. Podle projektu Karla Seiferta, jehož nadějnou tvůrčí dráhu předčasně ukončila automobilová nehoda, zaviněná A. Wachsmannem, byla realizována jediná budova - školní areál v Bratislavě.

Realizace a projekty

Další projekty
Regulace Vršovic - cca 1927; projekt
Soutěžní návrh Sboru čs. církve v Brně - 1926 (spoluautor Pavel Smetana); projekt
Vila v Martině - cca 1925; projekt

Literatura
Karel Honzík, K. S., Red I, 1927-1928, s. 17.
Karel Honzík, Za Karlem Seifertem, Stavitel VIII, 1927, s. 113-120.



ZA KARLEM SEIFERTEM

KAREL HONZÍK

    Osudná náhoda připravila nás o talentovaného mladého architekta právě v okamžiku, kdy dospíval k vyrovnanosti, slibující velmi jemnou a taktní individualitu. Jak dovolati se však širší účasti, když se tu jedná o osobnost, která měla býti teprve v budoucnosti potvrzena činy, jejichž přednosti mohl předvídati každý, kdo znal jeho nevtíravé a okouzlující osobní způsoby a kdo byl schopen prohlédnouti, do jaké míry tyto vlastnosti úzce souvisí s charakterem názoru a díla.
    Nedostává se nám tedy dosti těch zevnějších viditelných výsledků, podle nichž se měří hodnota architektů,   či   chcete-li umělců, po jejich  smrti.
    Karel Seifert neměl, bohužel, dosti času ani štěstí, aby se dožil realisace svých projektů. Zatím dosáhl úspěchů v několika soutěžích (III. cena na Krematorium na Vyšehradě a I. cena na školy v Bratislavě, spolu s arch. Smetanou).
Vila, kterou projektoval v Dejvicích, zůstala, dík nesnázím se stavebním úřadem,  pouze v plánech.
    To je jen několik z jeho projevů, které prozrazovaly jemný vkus. Ale to je dosud malé měřítko k jeho veřejnému ocenění, jedná-li se jen o projevy. Proto chceme ukázati na ony osobní kvality, pokud jsou srostlé s názorem tvořícího člověka. Nelze je hodnotiti méně, nežli vlastní dílo, které z nich vyrůstá. Chceme ukázati na onu osobní formu, prostupující představami, na onu nepozorovatelnou sílu tvořiti určitou atmosféru, tvořiti harmonii mezi svou osobou a prostředím.
    Karel Seifert byl jedním z oněch lidí, kteří náleží do prostředí moderního komfortu a elegance. Téhož rodu byly by jeho stavby, jaké měl na mysli. Byl by jim dal svůj velkoměstský a kosmopolitní charakter. Měl v povaze jisté civilní epikurejství, proto dovedl utvářeti svou osobu a své okolí jako by byl příště utvářel život lidí. Neboť architekt dělá plán života. Měl smysl pro hladkost a eleganci životních funkcí, kterými je konec konců určen celý problém moderní architektury. Měl vlohy státi se znalcem života, toho života, jenž má být organisován a upraven.
    Vypravoval někdy, jak si způsobuje zábavu tím, že se ubytuje jako cizinec ve velkém hotelu. Pozoruji, říkal, jak bude o mne pečováno, jak se děje provoz v tomto hotelu. Očekávám nepříjemné a tísnivé pocity, které svědčí o tom, že je cosi nesprávného v komunikaci nebo organismu budovy.
Skutečně, zájem architektův, jak uvidíme ještě jasněji, se přesunuje od atelierového tvarosloví k provozu života  v jeho nejcivilisovanější formě.
    Můžeme tedy spolehlivě měřiti kvalitu stupněm oné osobní civilisovanosti tak vzácné v tomto malo-sousedském okolí, bez níž se dociluje pouze jakási neživotná, školácká dokonalost.
    Tím větší škoda, že ztrácíme jednoho z těch, kteří mají civilisaci v krvi a v nervech, kteří mají moderní životní kulturu.
    Všichni víme, jak se vyvíjejí a vyzrávají osobnosti z neurčitého amorfního stavu, jaký význam na výsledný vkus osobní i obecný má sdílení názorů a vůbec způsobů, onoho facon ďagir v kruhu lidí," kteří budou jednou ovlivňovati obecný život.
    Je to jakési kolektivní vytváření prostředí a atmosféry, podřízené takřka chemickým zákonům, kterou každý vnímavý člověk absorbuje a k níž, je-li tvořivý, přidává cosi ze sebe, aby ji přiblížil oné jednotnosti, představující ducha doby a označované slovem styl.
    My všichni, pokud nám bude přáno, abychom dokončili svou práci, jistě si připomeneme, kolik atomů v onom úrodném unanimismu, z něhož žijeme, náleželo tvořivosti Karla Seiferta.
Stavitel VIII, 1927, s. 113.
Návštěvnost: 19219 čtenářů
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Červenec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.